Bývalý europoslanec Jan Zahradil na svém facebookovém profilu sdílel dopis maďarského premiéra Viktora Orbána pro předsedu Evropské rady Charlese Michela, ve kterém Orbán shrnul svých nedávných pět schůzek a na jejich základě formuloval určité návrhy.

„Protože se k obsahu tohoto dopisu již vyjádřili různí politici, včetně předsedy vlády ČR, aniž se s ním měla možnost seznámit širší veřejnost, považuji za účelné napostovat zde pro zájemce text, zveřejněný v Echu, aby si mohli učinit vlastní názor,“ uvedl Zahradil a dodal, že on sám se proto zdrží jakýchkoliv svých komentářů. Český překlad dopisu zprostředkoval právě titul Echo24.

Viktor Orbán podnikl cesty do několika zemí, kde jednal s klíčovými představiteli. Navštívil Ukrajinu, Rusko, Čínu, Turecko a Spojené státy, kde se setkal s prezidentem Donaldem J. Trumpem. Tyto cesty mu umožnily získat přehled o postojích a záměrech těchto zemí v souvislosti s probíhajícím vojenským konfliktem a hledat možnosti pro mezinárodní spolupráci a mírová jednání.

„Obecně lze konstatovat, že intenzita vojenského konfliktu se bude v blízké budoucnosti radikálně stupňovat,“ napsal Orbán v prvním bodu dopisu. „Osobně jsem byl svědkem toho, že válčící strany jsou odhodlány se do konfliktu hlouběji zapojit a ani jedna z nich nechce vyvíjet iniciativy k příměří nebo mírovým jednáním,“ uvedl maďarský premiér.

Z toho pak vyvodil, že lze předpokládat, že napětí se nesníží a strany nezačnou hledat východisko z konfliktu bez výrazného vnějšího zapojení. „Existují tři globální aktéři, kteří jsou schopni ovlivnit dění: Evropská unie, Spojené státy a Čína. Jako významného regionálního hráče musíme vzít v úvahu také Turecko jako jediného úspěšného prostředníka mezi Ukrajinou a Ruskem od vypuknutí bojů v roce 2022,“ připomněl Orbán.

Viktor Orbán v dopise uvádí, že Čína bude nadále podporovat politiku příměří a mírových rozhovorů, jak je uvedeno v mezinárodních dokumentech. Aktivněji se však zapojí pouze tehdy, pokud bude jistota úspěchu, což podle současného hodnocení není.

Co se týče Spojených států, Orbán na summitu NATO a při rozhovorech s prezidentem Trumpem zjistil, že USA jsou momentálně silně zaměstnány prezidentskou kampaní. „Stávající prezident vynakládá enormní úsilí, aby se udržel v soutěži. Je zřejmé, že není schopen změnit současnou pro-válečnou politiku USA, a proto od něj nelze očekávat, že by zahájil politiku novou,“ konstatoval Orbán.

Ani od Trumpa však nelze čekat žádné mírové iniciativy. Minimálně ne do výsledku voleb. Z rozhovorů Orbána a Trumpa vyplývá, že je zatím bývalý prezident USA zaměřen spíše na vnitropolitická témata. „Proto od něj do voleb nemůžeme očekávat žádnou mírovou iniciativu. Mohu však s jistotou prohlásit, že krátce po svém volebním vítězství nebude čekat až do své inaugurace, ale bude připraven okamžitě působit jako mírový zprostředkovatel. Má k tomu podrobné a dobře podložené plány,“ předpověděl Orbán Trumpovo vítězství. Volby se v USA mají konat 5. listopadu 2024.

„Jsem více než přesvědčen, že při pravděpodobném výsledku vítězství prezidenta Trumpa se poměr finanční zátěže mezi USA a EU výrazně změní v neprospěch EU, pokud jde o finanční podporu Ukrajiny,“ upozornil též Orbán.

Orbán se následně kriticky vyjádřil k evropské strategii, která dle jeho slov kopíruje pro-válečnou politiku USA, a navrhuje, aby EU přehodnotila svou strategii a začala novou kapitolu své politiky, zaměřenou na snížení napětí a podmínky pro příměří nebo mírová jednání. „Dosud jsme neměli suverénní a nezávislou evropskou strategii ani politický akční plán. Navrhuji diskutovat o tom, zda je pokračování této politiky do budoucna racionální,“ uvedl Orbán.

Závěrem maďarský předseda vlády navrhl zahájení diskusí o třech návrzích. Orbán navrhl zahájit politické rozhovory s Čínou o příští mírové konferenci, obnovit diplomatické linky s Ruskem a zahájit politickou ofenzivu směrem ke globálnímu Jihu.

„Doufám, že mé informace a návrhy se mohou ukázat jako užitečný příspěvek k možným iniciativám, které při vhodné příležitosti a ve vhodném formátu předložíte vedoucím představitelům EU,“ uzavřel Orbán dopis, který zaslal 12. července z Budapešti.

V Maďarsku, které aktuálně předsedá Radě Evropy, se má 28.-29. července konat summit. Poté co však Orbán podnikl svých pět cest se mnozí představitelé Evropské unie snažili summitu vyhnout. Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell se chystal uspořádat konkurenční schůzku ministrů zahraničí a fakticky tak bojkotovat plánovaný summit Maďarska. Dle informací CNN Prima News však Borrell pro svou schůzi nenašel podporu a ministři zahraničí by se tak přece jen v Maďarsku měli sejít.

V současnosti též Maďarsko čelí palivové krizi kvůli částečnému zákazu přepravy ruské ropy přes Ukrajinu. To vyvolalo obavy z nedostatku elektřiny a vysokých cen energií, informuje zpravodajský server Politico.

Ukrajina zavedla sankce, které blokují tranzit ropy z ruské společnosti Lukoil, což výrazně ovlivnilo Maďarsko, které je z 70 % závislé na ruské ropě. Ukrajina tímto krokem usiluje o omezení příjmů Kremlu, ale zároveň to způsobilo problémy pro Maďarsko, které se nyní snaží najít alternativní dodávky ropy.

„Ukrajinská opatření by mohla způsobit vážnou situaci,“ uvedla Ilona Gizińska, výzkumná pracovnice a expertka na Maďarsko z think tanku Centre for Eastern Studies. Dodala, že pokud se nenajde řešení, mohou Maďaři během „pouhých týdnů“ čelit vysokým cenám energie a nedostatku elektřiny. Jen v dubnu letošního roku zaplatilo Maďarsko za ruskou ropu a plyn téměř čtvrt miliardy eur.

I nejvyšší budapešťský diplomat Péter Szijjártó prohlásil, že ukrajinské opatření může ohrozit dlouhodobou energetickou bezpečnost Maďarska. „Ukrajinské orgány projevily ochotu najít řešení situace, ale tyto pokusy od té doby vyprchaly,“ řekl. Začátkem týdne pak potvrdil, že Maďarsko zahájilo jednání s Ruskem o nalezení alternativních dodávek ruské ropy. „Na Ukrajině nyní panuje nová právní situace, na jejímž základě Lukoil v současné době neprovádí dodávky do Maďarska. Nyní pracujeme na právním řešení ... protože ruská ropa je důležitá z hlediska naší energetické bezpečnosti,“ uvedl v úterý.

V pátek tiskový tajemník Kremlu Dmitrij Peskov obvinil Ukrajinu z „politického rozhodnutí“ a prohlásil, že situace je „kritická“ pro ty, kteří stále kupují ruskou ropu.

Vztahy mezi Maďarskem a Ukrajinou se viditelně zhoršily, jak kvůli tomuto opatření, tak kvůli nedávnému setkání maďarského premiéra Viktora Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Ukrajinská zákonodárkyně Inna Sovsunová vysvětlila, že Ukrajina čekala více než dva roky na tvrdší sankce EU a G7 proti ruské ropě, a proto nyní vzala věc do vlastních rukou, když blokuje přepravu ropy přes své území. Sovsunová uvedla, že ropovodem stále proudí 200 000 barelů ropy denně. Vzhledem k tomu, že Moskva v loňském roce vydělala na vývozu ropy 180 miliard dolarů, „je vlastně absurdní umožnit jim vydělávat tyto peníze přepravou této ropy přes ukrajinské území, pokud jsou pak tyto peníze používány k našemu zabíjení,“ dodala.

Naznačila však, že vedlejším cílem zákazu je zvrátit nesouhlas Maďarska s dodávkami zbraní na Ukrajinu a vstupem Kyjeva do EU.

Maďarsko musí rychle jednat, aby se vyhnulo výpadkům dodávek. Zvažuje zvýšení dovozu ropy z Chorvatska prostřednictvím ropovodu Adria, využití svých strategických rezerv nebo jednání o větším dovozu od ruské společnosti Rosněfť. Situace je kritická a jakékoli zdlouhavé zastavení dodávek by mohlo vést k vyčerpání zásob.