Pan Wassim Omar prchl se svou rodinou ze Sýrie před všudypřítomnou smrtí. Doufal, že v Evropské unii najde klid a mír. Bohužel měl tu smůlu, že přicestoval do Řecka právě v den, kdy začala platit dohoda uzavřená mezi EU a Tureckem. Díky této dohodě prý prožil on a rodina řadu hrozných dní. Jeden černější než druhý.

„V Sýrii může člověk zemřít jen jednou, ale díky dohodě EU s Tureckem jsme umírali až stokrát za den,“ napsal v komentáři uveřejněném na serveru EUobserver.com Wassim Omar. Svůj komentář nazval „Dopis pro EU: Když nestojíte o uprchlíky, zastavte válku“.

Celý článek naleznete zde.

V dopise podrobně popisuje, jak jeho rodina prožívala v uprchlických táborech jeden hrozivý den za druhým. Nakonec se sice dostal do Athén, ale trvalo to osm měsíců. Žádal o pomoc OSN i zdejší úřady, ale pomoci se mu nedostalo. Když se konečně ocitli v řeckém hlavním městě, doufal Omar, že jim úřady alespoň pomohou najít ubytování. Dozvěděl se však, že je město přeplněné, a pokud zde chce žít, musí si střechu nad hlavou najít sám.

Pochopil z toho, že EU o uprchlíky nestojí. Pokud Evropané opravdu chtějí zastavit příval zoufalých lidí do svých zemí, měli by si uvědomit několik věcí.

„Zaprvé ... pokud nestojíte o další uprchlíky, měli byste zastavit válku v Sýrii i v jiných zemích. Kde je válka, tam jsou uprchlíci. Zadruhé historici zaznamenají, kdo lidi zabíjel a kdo se je naopak snažil udržet ze všech sil naživu. Zatřetí celý svět vidí, že země EU mluví o lidských právech a o zájmu o oběti války, takže doufám, že jsou to slova pravdivá a nejsou určena jen médiím. Začtvrté by si politici měli uvědomit, že tady jde o lidi, kteří mají rodiny, mají budoucnost, mají svoje sny a mají právo žít. Nejsou to jen čísla. A konečně zapáté v minulosti Sýrie otevřela dveře mnoha lidem a nenazývala je uprchlíky. Otevřeli jsme nejen naše hranice, ale i naše domy lidem, kteří potřebovali pomoc. Historie je mi svědkem. A dnes svět uzavírá hranice a své lidství před našimi tvářemi,“ napsal občanům EU zklamaný Wassim Omar.