„Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) úzce spolupracuje s radikálními organizacemi,“ prohlásil ukrajinský právník Valentin Rybin a vyjmenoval několik případů únosů a mučení na Ukrajině, které byly tajně řízeny tamní civilní kontrarozvědkou, a to jen za posledních pár let. Ukrajina není právním státem, ale stále územím bezpráví a bojů mezi oligarchy. To bylo mimo jiné řečeno na přednášce Kdo střílel na Majdanu?

Eldorádo oligarchů

Konala se v pondělí v domě Českého svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce v Praze u příležitosti šestého výročí událostí na takzvaném euromajdanu. „A také slavíme třetí narozeniny časopisu !argument,“ řekla hned na začátku ekonomka Ilona Švihlíková, která jmenovaný webový časopis založila s historičkou Veronikou Sušovou-Salminen. Druhá z tandemu na přednášce hned z kraje požádala, aby se skoncovalo s binárním přemýšlením o dění na východě v intencích pro a protiruský či pro a protiukrajinský. Trochu podivné přání na přednášce, kde byl host bez názorového protivníka a ideově prorusky spřízněné publikum, takže se akce podobala metalovému koncertu jako třeba debaty v Knihovně Václava Havla. Všichni v extatické jednotě kývali v souhlasu hlavou do rytmu, až hrozily bolesti páteře. Žádná tříšť názorů se nekonala.

Podle Sušové-Salminen se i na postmajdanské Ukrajině odehrávají oligarchické hry. A právě destabilizace tamní politiky je výsledkem bojů oligarchických klanů a jejich spojenců z řad radikálních nacionalistů, kteří – přestože nejsou zastoupeni v oficiální politice – mají na Ukrajině velký vliv. Právě jejich cílem je destabilizace společnosti. Na název přednášky Kdo střílel na Majdanu? si však Sušová-Salminen hned odpověděla: „Na to se nám nepodaří najít odpověď! Dodnes nevíme, kdo střílel.“

Podle právníka Valentina Rybina zahynulo při událostech od listopadu 2013 do února 2014 v Kyjevě třiadvacet příslušníků pořádkových sil. „Ukrajina tyto útoky nevyšetřuje. Ostatně neprovedla vyšetřování ani v případě útoků ze strany pořádkových sil proti protestujícím,“ dodal. Jak sdělil, házení kameny, Molotovovými koktejly či střílení na pořádkové síly je v rozporu se zákonem. Žádné překvapení.

Případy bezpráví

Nadnesen byl případ Ivana Bubenčika ze Lvova, který do médií sdělil, že na Majdanu zabil dva policisty. „Říká se, že jsem zabil ranou do zátylku, a je to pravda... Nemohl jsem čekat, až se rozvinou,“ prohlásil. Při procesu proti němu došlo k výměně prokurátora, který Bubenčikovi nadržoval a zamítl jeho vazbu. „Mocenské orgány kryjí ty, co stříleli na policisty,“ doplnil Rybin. Jako protipól právník uvedl případ bývalého náčelníka bezpečnostní služby v Kyjevě Alexandra Ščegoleva, který nechal zablokovat laboratoř v pátém patře tamního Domu odborů. Vyráběly se tam totiž nástražné výbušné systémy a Molotovovy koktejly. Za to byl obviněn z nezákonné protiteroristické akce a strávil ve vazbě čtyři roky.