I přestože má česká armáda podle něj nedostatky, tím, čím se v NATO prezentuje, je vždy vnímána velmi pozitivně. „Jsme operativní a aktivní,“ uvedl Stropnický.

„Naštěstí patříme mezi státy NATO, které nejsou přímo vystaveny nějakému ohrožení. Vůbec to však neznamená, že se nás zhoršení bezpečnostní situace netýká. Za poslední dva roky došlo k akceleraci tohoto stavu. Anexí Krymu jako by se vypustil džin z lahve. Rusko masivně zbrojí a cvičí. Z toho vyplývá přirozená obava pobaltských států a Polska – členů NATO,“ uvedl Stropnický. Druhým základním zdrojem ohrožení je dle něj Blízký východ, kde se odehrává letitý konflikt mezi šíity a sunnity. Jak uvádí, tento konflikt se přestěhuje společně s migranty do Evropy. „Oni ho nepřestanou řešit, když budou v azylu ve Švédsku či v Německu. To je možná větší nebezpečí než nějaká pouliční brutalita vůči ženám. To je měřítkově úplně jinde,“ podotkl.

Dle názoru ministra obrany není konflikt v současném světě tak čitelný a přesně identifikovatelný jako v minulosti. Na otázku, zda je z pohledu nasazení armády akutnější, že muslimové přinesou konflikt do Evropy, nebo že Rusko vtáhne Česko do konfliktu tím, že vpadne do členského státu NATO, odvětil, že nasazení armády na vlastním území je vždy choulostivé, stejně jako nasazení cizího vojska ve spojenecké zemi. „Nehledě na to, že to ohrožuje prestiž té země, která svým občanům de facto říká, že není schopna bezpečnost zajistit vlastními silami. Všechny státy budou mít snahu to zvládnout samy, a především policejními složkami. Armáda nastupuje až jako jakási záloha, posílení policie a jako odstrašující element,“ uvedl.

„Konflikt na Ukrajině je v zásadě konvenční válkou, ačkoliv je dost nečitelný. Kdyby se v Estonsku také náhle objevili ‚zelení mužíčci‘, tak nikdo oficiálně nedeklaroval, že tam NATO vyšle armádu. Ale vycházím-li z kuloárových výměn názorů, jsem přesvědčen že by Aliance v tomto případě konala. Navíc pobaltské státy a Polsko vysloveně žádají o lokaci aliančních jednotek na svém území. Podle mých odhadů si je ruský prezident Vladimir Putin velmi dobře vědom, že by mohl rozpoutat zásadní konflikt, a neudělá to. Je proto důležité, aby věděl, čeho se v případě napadení Estonska či jiného státu NATO od Aliance dočká. A NATO dává jasně najevo svoje odhodlání toto teritorium bránit,“ nechal se slyšet.