Konferenci EET pro venkovské spolky zahájil místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, který nedávno navštívil Vysočinu a další obce, kde se s problémem EET setkával. Ministr financí vnímá velký rozdíl mezi venkovem, malými obcemi a velkými městy a zde se často setkává s problémem, jak má fungovat EET v rámci malých spolků. „Jsem ale přesvědčen, že najdeme společné řešení, EET určitě funguje, podívejte se, kolik vzniklo nových firem právě v únoru před začátkem druhé vlny,“ dodal ministr.

Systému EET se zastala i náměstkyně Alena Schillerová. „Já se samozřejmě zastanu systému EET, ale je potřeba si uvědomit, že ten systém byl revoluční. My jsme ho tady měli mít už dávno, byli jsme poslední z V4, kteří ho neměli. Na vybudování systému na základě moderních technologií měla finanční správa pouze šest měsíců,“ uvedla Schillerová. „Zákon by neměl být dlouhý, složitý, a to zákon splňuje,“ dodala.

„My chceme slyšet vaše zkušenosti, názory a také chceme debatovat, aby se nikdo neunáhlil. Musíme vnímat určitý jev, který se zde objevil. A to spolky, které fungují a jejich činnost je bohulibá a nikdo nechce, aby přestaly fungovat. Ale na druhé straně se začínají objevovat trendy, které chtějí přeměnit podnikatelský sektor na ‚převlečené‘ spolky. Finanční správa musí rozlišit tato dvě odvětví,“ říká Schillerová.

Podle Schillerové je EET pro Českou republiku úplně nová zkušenost, z toho důvodu se samozřejmě objevují nejasnosti, a proto se konají tyto debaty a konference. Na dotazy je připravena i často obsazená informační linka, která odbavila přes 67 000 občanů. Objevily se mýty, jak to vůbec bude a co bude a nebude fungovat.

Dalším hostem byla Miroslava Nebuželská, auditorka, účetní expertka, poradkyně a členka Metodické rady pro neziskové organizace při svazu účetnictví, která vysvětlila rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností podnikání spolků. A to právě z důvodu, aby bylo jasné, kdy EET je potřeba a kdy ne. EET je skutečně jenom pro podnikání, tedy pro tu hlavní. Ale co je podnikání a co není? V tom je právě ten největší problém. Neziskový sektor je v České republice velký, spolků je zde kolem 140 tisíc, takže řešení činností je velmi složité. Každý spolek je jiný a řeší to jiným způsobem.

„Pokud si nejste jisti, jak se zachovat a zda evidovat tržby, zkuste osobní statečnost, uplatněte ji,“ řekla Nebuželská, a vyvolala tím úsměv na tvářích všech zúčastněných.

„Co je tedy podnikání? Podnikání je podle zákona činnost, která je vykonávána samostatně na vlastní účet a odpovědnost. Živnostenským nebo obdobným způsobem, soustavně a za účelem dosažení zisku. A na druhé straně stojí spolek, který je neziskovou organizací. Je založen k uplatňování společného zájmu, a to je hlavní činnost. Společným zájmem nesmí být podnikání. Zisk spolek stejně jako všechny ostatní neziskové organizace používají jen pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Spolek samozřejmě smí podnikat, ale ne v hlavní činnosti. Pokud získává nějaké peníze, tak jenom k provádění té činnosti, ne zisku. V tomto případě není EET samozřejmě potřeba,“ vysvětluje Nebuželská.

Jak se spolek může podle MF ČR vyhnout EET? Jsou zde tři možnosti, pokud spolek bude provádět pouze:

1. Činnost k plnění poslání bez záměru dosahovat zisku

2. Činnost se záměrem zisku, ale nesoustavné (různé plesy, víkendy, konference, kurzy či semináře)

3. Činnosti se záměrem zisku, soustavné, prováděné formou veřejné sbírky (činnost benefičního charakteru, např. prodej vstupenek, předmětů)

Malých měst se zastala Jana Chládková, zástupkyně za Svaz měst a obcí ČR. „My zastupujeme velké množství měst, jak malých, tak velkých a EET způsobila opravdu velké množství otázek. Čeho jsme se ale obávali nejvíc, bylo to, zda EET nemůže ochromit společenský a kulturní život na malých obcích. Místní spolky k obcím patří a my je potřebujeme.“

Tomáše Dubského, starostu obce Vysočiny, potěšila návštěva ministra, který zde se zástupci obcí vedl dlouhou debatu o fungování spolků a EET. Právě na Vysočině se to týkalo hlavně fotbalistů a hasičů, kteří dělají činnost hlavně pro zábavu a určitě ne pro svůj zisk. „Venkov není o financích, venkov je o lidech,“ dodal Dubský.

Iniciátorkou prvního otevřeného dopisu na ministerstvo financí, která jako první poukázala na nejasnosti výkladu zákona o EET v případě venkovských spolků, byla Jana Křížková, starostka obce Komňa na Uherskobrodsku. Ta a senátor Ivo Valenta a ostatní starostové ze Slovácka byli prvními, kteří se snažili na tento problém poukázat.

Výsledkem debaty bylo, že finanční správa má za úkol do konce dubna zveřejnit řešení, které by mělo ulevit venkovským spolkům a neziskovým organizacím ohledně EET, což slíbil šéf finanční správy Martin Janeček. Jedním z možných řešení je navýšení hranice tržeb nad současných 175 tisíc korun nebo rozšíření činností, které by EET nepodléhaly. „Spolky mají úplně jiný charakter podnikání, kdy není cílem zisk. Není to podle mě výdělečná činnost. Proto to chceme řešit a do konce dubna oznámíme řešení,“ dodal ministr financí Andrej Babiš.