Konferenci EET pro venkovské spolky zahájil místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, který nedávno navštívil Vysočinu a další obce, kde se s problémem EET setkával. Ministr financí vnímá velký rozdíl mezi venkovem, malými obcemi a velkými městy a zde se často setkává s problémem, jak má fungovat EET v rámci malých spolků. „Jsem ale přesvědčen, že najdeme společné řešení, EET určitě funguje, podívejte se, kolik vzniklo nových firem právě v únoru před začátkem druhé vlny,“ dodal ministr.

Systému EET se zastala i náměstkyně Alena Schillerová. „Já se samozřejmě zastanu systému EET, ale je potřeba si uvědomit, že ten systém byl revoluční. My jsme ho tady měli mít už dávno, byli jsme poslední z V4, kteří ho neměli. Na vybudování systému na základě moderních technologií měla finanční správa pouze šest měsíců,“ uvedla Schillerová. „Zákon by neměl být dlouhý, složitý, a to zákon splňuje,“ dodala.

„My chceme slyšet vaše zkušenosti, názory a také chceme debatovat, aby se nikdo neunáhlil. Musíme vnímat určitý jev, který se zde objevil. A to spolky, které fungují a jejich činnost je bohulibá a nikdo nechce, aby přestaly fungovat. Ale na druhé straně se začínají objevovat trendy, které chtějí přeměnit podnikatelský sektor na ‚převlečené‘ spolky. Finanční správa musí rozlišit tato dvě odvětví,“ říká Schillerová.

Podle Schillerové je EET pro Českou republiku úplně nová zkušenost, z toho důvodu se samozřejmě objevují nejasnosti, a proto se konají tyto debaty a konference. Na dotazy je připravena i často obsazená informační linka, která odbavila přes 67 000 občanů. Objevily se mýty, jak to vůbec bude a co bude a nebude fungovat.

Dalším hostem byla Miroslava Nebuželská, auditorka, účetní expertka, poradkyně a členka Metodické rady pro neziskové organizace při svazu účetnictví, která vysvětlila rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností podnikání spolků. A to právě z důvodu, aby bylo jasné, kdy EET je potřeba a kdy ne. EET je skutečně jenom pro podnikání, tedy pro tu hlavní. Ale co je podnikání a co není? V tom je právě ten největší problém. Neziskový sektor je v České republice velký, spolků je zde kolem 140 tisíc, takže řešení činností je velmi složité. Každý spolek je jiný a řeší to jiným způsobem.