Praha patří k nejbohatším městům v celé EU a primátor města Most Jan Paparega má za to, že by se naše hlavní město mělo o své bohatství konečně podělit s celou Českou republikou, konkrétně i s Ústeckým krajem, který naopak patří k nejchudším regionům v EU.

„Svým bohatstvím tak překonává i všechny německé regiony s výjimkou Hamburku, je bohatší než pařížský region nebo třeba rakouská Vídeň. Pražská média po zveřejnění zprávy mohla ve svých komentářích pýchou prasknout, jaký je to skvělý úspěch, jak se naší ekonomice daří a že Praha svou ekonomickou silou táhne celou zemi. Ústecký kraj se připojuje k potlesku, ale tleská smutně a ironicky. Smutně proto, že mezi oslavnými texty poněkud zapadlo, že Ústecký kraj (spolu s Karlovarským) patří v Evropské unii k jedněm z nejchudších, má jen 64 % evropského průměru a je na tom hůře než třeba jihozápad Bulharska, střední Maďarsko nebo západní Rumunsko! Smutné zjištění, když si uvědomíme, že v Česku máme 14 krajů a Ústecký kraj je pátým největším přispěvatelem do státního rozpočtu (283 miliard Kč v roce 2017), ale v přepočtu na obyvatele je druhým nejchudším za nebohým krajem Karlovarským,“ napsal primátor severočeského města.

„Je třeba už pořádně bouchnout do stolu a chtít od české vlády větší podíl z toho, co odevzdáváme. Praha nám hází jen drobky z prostřeného stolu. Ústecký kraj už desetiletí dodává Praze a zbytku Česka elektřinu, teplo, nerostné zdroje, do Prahy odcházejí naši nejlepší vzdělaní a pracovití lidé a … a co za to získáváme? Odpadky, špatné ovzduší, zapomnění a posměch. To se musí zastavit!“ pokračoval nesmlouvavě Paparega.

Českou republiku popsal jako jednu velkou rodinu a v rodině je vždy zvykem, že si lidé pomáhají. Takže by teď Praha měla pomoct ostatním.

Skutečná systémová opatření se přitom podle něj vymyslet a nastavit dají. V jiných zemích se to podařilo. „Je potřeba těm lidem místo těch keců něco nabídnout. Něco reálného, co lze splnit,“ konstatoval Paparega v rozhovoru pro Info.cz.

Zděsil se při zmínce o vládní Agentuře pro sociální začleňování. „Ježiši marja, tu mi nepřipomínejte. Asociální agentura možná spíš,“ kroutil hlavou. Vzpomínal, že právě v Mostě si tato vládní agentura zkoušela své první projekty za velké peníze ze státního rozpočtu.

Na překvapené dotazy moderátorů, jestli se opravdu dá dostat na 45 000 v dávkách, primátor odpověděl, že „úplně v klidu“. Sociální dávky tu podle něj být musí, bez nich by to asi v této zemi vypadalo úplně jinak, ale v Mostě je velmi vidět, že mnoho lidí je zneužívá.

„Já na ten místní Úřad práce koukám z okna, mám ho přes ulici. Takže vidím, jak se to tam v ty exponované dny hemží. Neříkám, že tam jezdí mercedesy, už proto, že se tam blbě parkuje, ale těch lidí tam chodí mraky. A pak ve zbytku toho týdne, kdy se vyplácely dávky, vidíte u všech supermarketů, jak si ti lidé s narvanýma nákupníma taškama volají na odvoz taxíka,“ líčil. A nediví se, že to ostatní lidi samozřejmě rozčiluje.

Udělat s tím ale nemůže nic, dávky jsou zcela v gesci ministerstva Jany Maláčové a Úřadů práce. V Mostě s příjemci dávek přichází do styku odbor sociálních věcí a o mnohém vypovídá, že je to největší odbor na magistrátě.

„Je na místě, abychom jim poskytovali pomoc, protože ne vždycky jsou to ti notoričtí zneužívači dávek, a život taky není úplně jednoduchý,“ dodal Paparega.

Vysvětloval, že dávkový systém je vázaný na trvalý pobyt, takže pokud chce rodina čerpat dávky, musí se přihlásit na příslušné radnici k pobytu. „Trvalý pobyt má nějaké zákonné parametry. A pokud je splní, a ony nejsou zase tak náročné, tak mu ten trvalý pobyt udělit musíte a on automaticky může žádat,“ vysvětloval. Snažil se prosadit, aby to fungovalo jinak, ale bylo mu řečeno, že to nejde a dnes jakákoliv snaha o změnu ustala.

Město se může bránit jako účastník správního řízení, ale jedná se v podstatě jenom o oddálení. „Pokud on splní ta zákonná kritéria, tak mu vyhovět musíme,“ uzavřel s tím, že neúspěšný žadatel se pak může bránit i u soudu, takže z 99 procent je tato snaha úspěšná.

Ozvaly se však i hlasy, že se stačí představit do telefonu romským přijmením a hned zjistíte, jak těžké je najít práci.

„Představte se jako Horvath, když budete hledat práci... Určitě vás vezmou... A to můžete mít i vysokou školu,“ napsal Mohamed Benaziza ironicky na sociální síti pod odkaz s článkem PL „45 000 na dávkách pro rodinu? Ano. Pak jedou taxíkem nakoupit. Primátor Mostu bez milosti...“, když se jedna z diskutujících žen na profilu hnutí Lepší sever rozohnila až za hranu snesitelného slovního rasismu. „Já nejsem rasista. Jen nesnáším lidi, co sedí doma na sociálních dávkách a dělají všude po baráku a venku bordel. Mně je jedno, že je černej, žlutej, ale zatím to jsou jen Romové, co dělají bordel. Bohužel,“ odvětila mu Dagmar Kvapilová. Chomutovanka Viera Ferencová krotila její vyhraněnou kritiku slovy:

„Opravdu jen Romové? Co bordel podél stezek, co bordel kolem lesoparku, svinčík kolem bandy a ještě na mnoha místech. To děláme taky my? Pracovala jsem v lesoparku, tak zas já vím, jaký svinčík tam nechávali vaši lidi – posrané dětské plínky, prázdné lahve, odhozené papírky, obaly od sladkostí a jiných nechutností jako spodní prádlo, vložky, slipy. A tohle jsme po vás museli uklízet. Takže asi tak,“ vyprávěla Romka.

Její faktické popisy však mnozí příslušníci menšiny spíše shodili mnohem méně logickými hláškami jako například Ivana Hadiová: „Většinou ten, co se ohání prací, tak sám sedí doma na dávkách. Nemá co dělat, tak otravuje Romy. Černo máte – ale v té vaší hloupé hlavě. Jděte radši sama pracovat, ať se nenudíte.“