Česko a Slovensko si letos připomínají sto let od vzniku Československa. Právě kvůli tomuto výročí byla Krameriova cena pojata federálně. Ocenění se dočkali čeští i slovenští novináři s odůvodněním, že se tak či tak navzájem ovlivňují. Slovensko na udělování cen zastupoval čestný host, velvyslanec v České republice Peter Weiss. Symbolicky se navíc ceny udělovaly ve Slovenském domě v Praze

Jako první byl oceněn konzervativní publicista a filozof Alexander Tomský, kterého krátce představil poslanec Parlamentu České republiky Václav Klaus mladší, jenž na Tomského pronesl oslavnou řeč. V ní v prvé řadě poděkoval za to, že akce nebyla zakázána. Posléze připomněl, že na počátku všeho dobra i zla je vlastně slovo. „Koneckonců, začíná tak i Bible, že na počátku bylo slovo,“ zaznělo z úst Václava Klause. Slovo je podle českého zákonodárce opravdu mocné. Skrze něj se šíří dobro i zlo. Tomský podle poslance šíří po světě dobro.

Poté si vzal slovo další konzervativní myslitel Roman Joch a ocenil na Tomském, že zastává křesťansko-konzervativní pozice a staví se kriticky k myšlenkám multikulturalismu a k levicově liberálnímu chápání světa.  

Pak se k mikrofonu konečně dostal oceněný Alexandr Tomský. Cenu mu předal předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný. Publicista všem poděkoval. Pochvaloval si, že měl možnost žít ve Velké Británii a prožít si na vlastní kůži britský konzervatismus. „Bohužel už ani ta stará Anglie není to, co bývala,“ posteskl si. Nejen v Anglii, ale i v dalších částech světa dnes konzervativci zápasí s politicky korektní cenzurou. „Je to opravdu strašná potíž. Já třeba už nemůžu do veřejnoprávní televize dneska, protože jsem balancoval na hraně,“ zaznělo také z úst Tomského.

Ocenění se dočkal i bývalý český velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, kterého představil analytik Jan Schneider. Ten Baštu vykreslil coby šachistu, archeologa, revolucionáře, disidenta a muže s košatou osobností.  

„Jardovy komentáře nechají málokoho klidným, ať tak či onak, mají totiž správně provokativní vyznění,“ zaznělo od Jana Schneidera. Bašta podle jeho názoru dobře cítí tiky doby, díky čemuž jde nahlédnout skutečnost z pohledu historických paralel. Stanislav Novotný doplnil, že Baštu považuje za bytostného intelektuála. „Takových intelektuálů tady mnoho není,“ pěl chválu předseda Asociace nezávislých médií.

Po chvíli se k mikrofonu postavil sám Bašta a přihlížející publikum pobavil. „Já jsem si mimo jiné uvědomil, že už čtyřicet osm let o mně píšou novináři. Pořád stejně, bez ohledu na režim,“ prozradil. V tu chvíli se ve Slovenském domě ozval smích. Komunisté ho prý nazývali pravicovým oportunistou a po roce 1989 byl zase vykreslován jako ošklivý levičák.

Když se předávání cen přehouplo do druhé poloviny, zaznělo z úst Stanislava Novotného jméno slovenského novináře Jána Kuciaka. „Myslíme si, že si zaslouží ocenění za to, že se snažil dobře zvládnout řemeslo,“ pravil Novotný.

Za Kuciaka, zavražděného v únoru tohoto roku, převzal ocenění slovenský velvyslanec v České republice Peter Weiss. „Ján Kuciak se snažil psát poctivě,“ ocenil Weiss novináře. Velkou poklonu si podle jeho názoru zaslouží to, že se Kuciak snažil předem ověřovat informace, které posléze zveřejňoval. Smutným faktem podle Weisse je, že to mnozí novináři nedělají.

Všechny přítomné také vyzval, aby si naslouchali, a to i v případě, že spolu hluboce nesouhlasí. Českou a slovenskou společnost by prý nemělo prostoupit heslo „kdo není s námi, je proti nám“. Taková situace by prý pro obě země byla velmi nebezpečná.