Bývalý diplomat Petr Drulák a bezpečnostní expert Jaroslav Štefec na veřejné besedě diskutovali o válce na Ukrajině a roli Spojených států. Debata se konala v kontextu knihy Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád od Glenna Diesena, která se zaměřuje na vnitropolitický vývoj Ukrajiny od 90. let 20. století do současnosti. Kniha rovněž analyzuje dosavadní průběh rusko-ukrajinského konfliktu v širším geopolitickém kontextu.  

Petra Druláka v knize Glenna Diesena zaujala zejména interpretace role ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Připomíná, že Zelenskyj vyhrál volby na programu míru, kdy voličům sliboval dohodu s Ruskem. Zelenskyj ale nebyl schopen tento plán realizovat, protože nemá kontrolu nad státem, i když je prezidentem v systému, kde má hlava státu tradičně silné postavení. „Je velmi podstatné to, že on nemá kontrolu nad tím státem. Skutečnou moc na Ukrajině měly milice. Patří mezi ně i pluk Azov a další,“ vysvětluje Drulák.

A k milicím dodává: „To jsou lidé, kteří mají skutečně velmi jasnou ideologickou linii. Lidé, pro něž Bandera a další jsou nesporní hrdinové, a těmto lidem říkal, že by se mělo začít jednat s Ruskem. A oni řekli: Jestli tohle budeš zkoušet, my tě pověsíme. Takhle to řekli. To není metafora. Diesen to tam cituje. Cituje, kdy tato slova padla,“ poukazuje Drulák s tím, že Zelenského selhání je, že s tím nebojoval a podřídil se.

Ukrajinská suverenita pod vlivem Západu

Drulák pokračuje v kritice vnímání Ukrajiny jako suverénní země, která se rozhoduje sama. Poukazuje na to, že ve skutečnosti hlavní strategická rozhodnutí nejsou v rukou Ukrajinců, ale jsou diktována Západem, zejména Spojenými státy a Velkou Británií. „Zelenskyj byl člověk, který měl za sebou oligarchy, a tedy miliardy. A na Ukrajině si za miliardy koupíte vše. Jak je možné, že ti oligarchové nemohli pomoct? Protože tyhle radikální síly, které jsem popsal, mají podporu Spojených států amerických. To je hrozně důležité. Na ně Američané vsadili v roce 2014, kdy byl Majdan a rozhodovalo se o budoucnosti Ukrajiny.

Zelenskyj by si původně mohl říct: Já tady tu chásku zvládnu. Můžu je pověsit. To by si mohl říct, kdyby za nimi nestáli Američani. To je tragédie celé té ukrajinské situace. Je to absurdní, když se říká, že Ukrajinci se musejí rozhodnout sami. To je ten narativ. Že nemůžeme za ty Ukrajince. Ale Ukrajinci si nikdy nic nerozhodli sami. A ty poslední léta za ně rozhodují stratégové ve Washingtonu a Londýně. A v posledních dvou třech letech i v Bruselu, to je na tom tragické, Evropa se trochu zbláznila,“ dodává.

Role CIA a tajných operací na Západě i Blízkém východě

„CIA už od konce 40. let vytváří sítě, která se jmenuje Gladio. Podporovali to v celé západní Evropě. Fašistické skupiny, které byly připravené na to, že v případě, že by Sovětský svaz byl schopen zaútočit na západní Evropu, tak tyto skupiny měly tu západní Evropu bránit. Většina z nich byli fašisti,“ pokračuje Drulák.  

Podle Druláka se však některé z těchto skupin „utrhly ze řetězu“ a založily teroristické organizace. Připomíná, že tento vzorec americké politiky se opakoval i na Blízkém východě: „Vidíme to na Blízkém východě dnes, kde skutečně podporují ty, co řežou hlavy. Viděli jsme to i v Sýrii. Islámský stát, al-Káida. Vyhráli, protože měli podporu těchto mocenských center,“ poukazuje bývalý diplomat.

„Ale nemysleme si, během studené války se to týkalo Evropy. Dnes víme, že tito lidé jsou v Gruzii, na Ukrajině, a kdo ví, co všechno ještě podporují a koho,“ uvádí Drulák, že jde o důležitý aspekt geopolitiky, který poskytuje hlubší kontext války na Ukrajině.

Přechod k multipolárnímu světovému řádu

Jedním z klíčových témat zmíněné knihy Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád je úpadek americké hegemonie a přechod k multipolárnímu uspořádání světa. „Americká hegemonie končí a vzniká nový řád, kde bude moc rozdělena rovnoměrněji, což je spíš historická normalita. Vždy byla mocenská centra, která nějakým způsobem soutěžila, a my přecházíme z éry americké hegemonie,“ pokračuje Petr Drulák. 

Upozorňuje, že tento přechod nebude probíhat hladce, ale bude doprovázen složitými konflikty a napětími mezi slábnoucí americkou dominancí a nově nastupujícím multipolárním světem. „Budeme zažívat docela nejrůznější, velmi těžké situace, konflikty, tření mezi upadající americkou hegemonií a tou nastupující multipolaritou. Válka na Ukrajině je jedním z nich,“ říká Drulák.

Existence více mocenských center, která budou mezi sebou soupeřit a zároveň budou vysoce militarizovaná, může vést k nebezpečným situacím: „To, že budeme mít vedle sebe několik mocenských center, každé bude po zuby ozbrojené a budou soutěžit jeden s druhým, to vůbec není recept na nějaký věčný mír. Nemusí to skončit v nějaké strašné válce, ale bude to vyžadovat skutečně diplomacii a rozvahu elit. Asi tak, jako když sovětský svět a USA nakonec do té války nedospěly. Takže pokud v multipolaritě vznikne něco takového, tak to bude dobře, ale vůbec to není zaručené,“ uvádí Drulák.

Kritika západního univerzalismu

Drulák souhlasí s Diesenem v tom, že tzv. západní univerzalismus je falešný koncept. Západní politické elity vycházejí z předpokladu, že existují jednotná pravidla, která by měla platit pro všechny národy a kultury na světě. „Vlastně ty naše národy, i česká zahraniční politika, vycházejí z toho, že existují nějaká jednotná pravidla pro všechny lidi na světě. Když se najednou najde někdo, kdo podle nich nechce žít, tak je nějakým způsobem špatný,“ uvádí s tím, že tato pravidla dodržuje jen politický Západ. „My zjišťujeme teď, že ta pravidla s bídou dodržuje ten kolektivní Západ, ten politický Západ, a zbytek světa už to vůbec nezajímá, mají svá pravidla,“ konstatuje.

„Chyba je v tom, myslet si, že ty normy, ty hodnoty, budou všechny pocházet z Ameriky. Že model univerzalismu je model, který světu předepíšou Spojené státy americké. To je zásadní konstrukční chyba. Tenhle duch univerzalismu je odsouzen k zániku. Univerzalismus americké demokracie, lidských práv a dalších věcí,“ upozorňuje Drulák, že západní univerzalismus je odsouzen k zániku.

Bilance vítězů a poražených: Kdo z války vychází jako poražený a kdo jako vítěz?

Podle Druláka se konflikt na Ukrajině blíží ke konci a v rámci toho je nutné provést bilanci toho, kdo prohrál a kdo vyhrál. „Já si myslím, že konflikt se blíží ke konci. Možná nejsem přehnaně optimistický, že třeba za rok touhle dobou se válčit možná nebude. Dokážu si to představit.“  

Největší poražený: Ukrajina  

Drulák označuje Ukrajinu za absolutního poraženého konfliktu. „Naprostá katastrofa. Ten absolutní poražený je Ukrajina. Je naprosto zničená vojensky, ekonomicky, demograficky. Dnes už je menší než Polsko co do počtu obyvatel. Za chvilku bude menší než Rumunsko nejspíš. Naprostá katastrofa pro Ukrajinu.“

Druhý poražený: Evropa

Dalším velkým poraženým je Evropa, která konflikt pocítila především ekonomicky. „A kdo další prohrává? Ne tak brutálně jako Ukrajina, ale velmi citelně, je celá Evropa. Včetně nás. Je to především ekonomická ztráta. Sankční politiky jsou nesmyslné, nic nám nepřinášejí a nedosahují cíle, ke kterému měly být vyhlášeny – aby oslabily Rusko. Náklady Rusku přinesly, ale ne takové, jako přinesly nám. A to je ten problém,“ upozorňuje Drulák.  

Hlavní dopad pocítil průmysl, který čelí vysokým nákladům na energie a ztrátě konkurenceschopnosti. „Nejde jen o dražší plyn v domácnostech. Když máte čtyřnásobně větší ceny energií, než mají Američani, my s nimi soutěžit nemůžeme. A Evropa ztratila svůj hlas. Evropa dnes se plně podřídila strategickým zájmům USA,“ říká bývalý diplomat.

Krátkodobý vítěz: USA  

Drulák tvrdí, že Američané krátkodobě vyhráli, protože investovali do konfliktu relativně málo, ale získali maximální kontrolu nad Evropou. „Američani krátkodobě vyhráli. Sice do toho investovali, stálo je to nějaké peníze, ale vyhráli proto, že si Evropu naprosto připoutali a podřídili. Uvidíme, co s tím teď udělá Donald Trump. Ve Washingtonu je vše vzhůru nohama. Uvidíme, jak na to pak Evropa nakonec zareaguje. Američané jsou nesporným vůdcem svobodného světa. To je poměrně silná výhra.“

„Krátkodobě tedy Američané vyhrávají, dlouhodobě ale prohrávají tím, že po tom, jakým způsobem použili dolar ke konfiskaci dolarových aktiv, tak žádná skutečná autonomní země nechce být závislá na dolaru,“ varuje Drulák, že dolar tímto krokem definitivně ztrácí status mezinárodní rezervní a platební měny, což pro USA představuje zásadní ekonomický problém.  

„Ten, kdo na tom vyloženě vydělal, je ten zbytek světa, státy jako Čína a Indie, které se najednou dostaly k velmi levným ruským surovinám, dostaly se k ruským zbraním.“ 

Rusko z tohoto konfliktu nevyšlo jako poražený, naopak si udrželo stabilitu a posílilo své ekonomické vazby se zbytkem světa. Drulák zmiňuje, že ze situace těží země jako Čína a Indie, které získaly levné ruské suroviny a zbraně, čímž posílily své ekonomiky i geopolitickou pozici. „Tyhle státy na tom vydělávají, a to akorát podporuje tu tezi, že přecházíme do multipolárního světa,“ dodává Drulák.

Štefec: Demografická krize Ukrajiny jako bezpečnostní výzva pro Evropu  

Bezpečnostní expert Jaroslav Štefec upozorňuje, že demografická katastrofa Ukrajiny má přímý dopad na její sousední země, kam se přesunuly miliony Ukrajinců. „Demografická krize a katastrofa Ukrajiny je demografickou katastrofou i pro její okolní země. Protože ti lidé odešli z Ukrajiny a přišli k nám. Přišli na Slovensko, do Polska a do dalších zemí, které jsou v bezpečném okolí,“ uvádí bývalý náměstek Ministerstva obrany, kdy v jeho čele stál Alexandr Vondra (ODS).

Ukrajinští uprchlíci si s sebou přinášejí své zvyky i vlastní způsob fungování ve společnosti. Zvláštní pozornost věnuje vojensky vycvičeným mladým mužům. „Jde o vycvičené mladé muže, kteří – na rozdíl od naprosté většiny mladých mužů v České republice – prošli bojem, jsou vycvičení v zacházení se zbraněmi. Tato situace s sebou přináší konkrétní bezpečnostní rizika nejen pro Českou republiku, ale i pro Slovensko a Polsko, kde se tito lidé usazují a vytvářejí si své vlastní struktury,“ upozorňuje Štefec úvodem své řeči.  

Jaroslav Štefec upozorňuje na rostoucí problém migrace, který podle něj Evropa nedokáže efektivně řešit. Kritizuje neschopnost regulovat příliv migrantů nejen z Ukrajiny, ale i ze Středního východu a Afriky. „Nejen ukrajinská menšina k nám přišla. Začíná být skoro většina. Ale chodí k nám i obrovské množství lidí ze Středního a Blízkého východu, z Afriky. A my to nedokážeme žádným způsobem regulovat v současné době. Nedokážeme řešit problém imigrace. Evropská unie tomu nijak nepomáhá.“  

„Končí období totální hegemonie Spojených států. Obávám se, že historicky pokaždé, když došlo k pádu hegemona, tak to bylo doprovázeno obrovskými problémy, válkami a podobně.“

„Fakt je to, že Spojené státy investovaly obrovské množství peněz do přípravy válek. Nemluvím jenom o Ukrajině, ale navážu na operaci Gladio, o které mluvil Petr Drulák, se kterou jsem bezprostředně přišel do styku. Ta operace neskončila. Ona se přerodila,“ zmiňuje Štefec, který poukazuje na hybridní války a hledání způsobů, jak ovlivňovat politiku evropských zemí.

Bohužel jako Evropa a jako státy bývalé Varšavské smlouvy jsme se dostali do velmi špatné situace. „Neuvědomili jsme si, že Západ na nás pohlíží jako na poražené. V rámci studené války my jsme poražené státy. A co uděláte s poraženým státem? Připravíte ho o armádu. Připravíte je o armády, dáte tam svá vlastní vojska. Připravíte je o zahraniční politiku. Který ze současných států bývalé Varšavské smlouvy má samostatnou zahraniční politiku? Ani Polsko ne. I tam určují zahraniční politiku Spojené státy,“ uvádí Jaroslav Štefec.

Evropa ve vleku liberalismu a hrozba války 

Dále Štefec upozorňuje na důsledky liberalismu v Evropě a jeho dopad na bezpečnostní situaci. Podle něj se kontinent kvůli ignorování reálných rizik ocitl v obrovských problémech. „Tím, že se Evropa dostala do vleku liberalismu, který v současné době funguje, se dostala do obrovských problémů kvůli neřešení reálných rizik a hrozeb. Ty reálné hrozby nám dnes vytvářejí naprosto reálnou možnost, že se dožijeme války,“ říká.

Podle něj se Evropská unie stává konkurentem nejen pro Spojené státy, ale i pro Británii, která z Unie odešla. „Pro Brity jsme dnes stejná konkurence jako zbytek Evropy pro Spojené státy. Takže nám budou dělat to nejhorší, co budou moci, a vyhovuje jim, když na tom nejsme dobře. Oni se snaží vytvořit si nové podmínky pro svoji existenci. Pochopili velice dobře, že se svět mění a americká hegemonie slábne,“ poukazuje.  

V této souvislosti se vrací k válce na Ukrajině, kde zásadní diplomatickou iniciativu nepřevzal americký prezident, ale britský premiér. „Vidíme to na Ukrajině. Kdo tam přijel a hodil vidle do jednání? Britský premiér. Nebyl to americký prezident. Válka na Ukrajině ukázala obrovskou slabost liberálního systému,“ zmiňuje bezpečnostní expert Štefec, že bývalý britský premiér Boris Johnson mohl ovlivnit mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem.

Popisuje současnou situaci Evropy jako naprostou neschopnost zajistit vlastní bezpečnost. „My jsme se dnes dostali do situace, kdy nejsme schopni ani bránit své státy. Evropa se není schopná bránit. Veškerá síla Evropy se soustředila na ukrajinské válečné pole, tam jsme to prohráli jako Západ a prohrály to tam i Spojené státy. To prodlužování a tvrzení, že je to katastrofa, pokud to tam prohrajeme, znamená jediné – bude to definitivní konec Spojených států jako globálního hegemona. A to je konec, který si dnes už uvědomují i samotní Američané. Že to není možné udržet. Jediný, kdo to pořád tlačí, je Evropa. A přitom na to dnes nemáme ani ekonomicky, nemáme na to ani technologicky, ani vojensky,“ konstatuje.

Mimo jiné ostře kritizuje vedení Evropské unie, zejména Ursulu von der Leyenovou, kterou obviňuje z úmyslné destrukce evropských ozbrojených sil i Unie samotné. „Objevuje se tu strašně zvláštní jev, kdy lidé, kteří se dostali do čela EU… Vezměte si von der Leyenovou, která zlikvidovala bundeswehr, německou armádu, a dnes je v čele Evropské komise a má rozhodovat. Možná ji tam dosadili s tímto cílem, aby zlikvidovala Evropskou unii. A celkem se jí to daří,“ dodává s tím, že současní evropští lídři jsou slabí a nedokážou adekvátně reagovat na výzvy současné geopolitiky.  

„Bylo by dobré, kdybychom se na to jako stát začali připravovat – na průšvihy, které nás reálně čekají. Doufám, že letos nastane konec války na Ukrajině, jak o tom mluvil Petr, ale ty ekonomické dopady budou drsné. A nikdo se s námi nebude bavit. Protože jak Američané, tak Britové řeknou: ‚Zaplaťte.‘ Protože jsme vzali záruky na ty půjčky. A to je ten obrovský problém,“ uzavírá Jaroslav Štefec.

Psali jsme:

Kovářová takovou odezvu nečekala. Po bouři v Senátu vládě ještě přidala

Pokud to myslí vážně, nevidí realitu. Luděk Bednář k těm, kteří chtějí uzbrojit Rusko

„Za takový stát bojovat nebudu.“ Naštvaný občan vyslal vzkaz vládě a Hradu

„Nedali jste 40, dejte aspoň 5.“ Zelenskyj potřebuje od EU peníze