Na vládě se ve středu bude projednávat novela Ministerstva vnitra o kritické infrastruktuře. Vnitro v novele navrhuje, aby měly subjekty kritické infrastruktury samostatný právní předpis a nebyly nadále součástí zákona o kritické infrastruktuře. Úprava je prý nutná kvůli požadavkům Evropské unie a nedostatkům v aktuálním zákoně.

Sporná je zejména část, podle níž by mohlo Ministerstvo vnitra bez soudního přezkumu zakazovat nebo omezovat dodavatele poskytovatelům kritické infrastruktury. Ministerstvo vnitra vysvětluje, že opatření by se mohlo využívat jen v mimořádných případech, pokud by hrozilo ohrožení demokratických základů státu, například v případě napojení dodavatelů na nepřátelské státy.

Jenže sporný paragraf prý byl k zákonu přidán na poslední chvíli bez konzultace s odborníky. „Zákon jako celek vítáme, vznikl ve spolupráci veřejné správy a soukromého sektoru. Ale paragraf 15 byl přidán až na poslední chvíli, bez konzultace a navzdory odborným výhradám. Jde o neodůvodněný zásah do podnikatelského prostředí i právní jistoty firem,“ uvedl Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí, která je členem Hospodářské komory.

Grund podle serveru Ceska-justice.cz upozorňuje, že zákon v této podobě by umožnil Ministerstvu vnitra jednostranně rozhodnout o tzv. bezpečnostním riziku u konkrétního dodavatele a na základě toho mu zakázat jakékoliv dodávky v rámci zakázek kritické infrastruktury. Tam se přitom řadí celá škála oblastí, jako jsou energetika, vodní hospodářství, potravinářství, zemědělství, doprava nebo veřejná správa.

Podobné mechanismy už navíc podle Grunda existují, třeba v zákoně o prověřování zahraničních investic nebo v návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, podle nějž rizika vyhodnocuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).