Na vládě se ve středu bude projednávat novela Ministerstva vnitra o kritické infrastruktuře. Vnitro v novele navrhuje, aby měly subjekty kritické infrastruktury samostatný právní předpis a nebyly nadále součástí zákona o kritické infrastruktuře. Úprava je prý nutná kvůli požadavkům Evropské unie a nedostatkům v aktuálním zákoně.
Sporná je zejména část, podle níž by mohlo Ministerstvo vnitra bez soudního přezkumu zakazovat nebo omezovat dodavatele poskytovatelům kritické infrastruktury. Ministerstvo vnitra vysvětluje, že opatření by se mohlo využívat jen v mimořádných případech, pokud by hrozilo ohrožení demokratických základů státu, například v případě napojení dodavatelů na nepřátelské státy.
Jenže sporný paragraf prý byl k zákonu přidán na poslední chvíli bez konzultace s odborníky. „Zákon jako celek vítáme, vznikl ve spolupráci veřejné správy a soukromého sektoru. Ale paragraf 15 byl přidán až na poslední chvíli, bez konzultace a navzdory odborným výhradám. Jde o neodůvodněný zásah do podnikatelského prostředí i právní jistoty firem,“ uvedl Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí, která je členem Hospodářské komory.
Grund podle serveru Ceska-justice.cz upozorňuje, že zákon v této podobě by umožnil Ministerstvu vnitra jednostranně rozhodnout o tzv. bezpečnostním riziku u konkrétního dodavatele a na základě toho mu zakázat jakékoliv dodávky v rámci zakázek kritické infrastruktury. Tam se přitom řadí celá škála oblastí, jako jsou energetika, vodní hospodářství, potravinářství, zemědělství, doprava nebo veřejná správa.
Podobné mechanismy už navíc podle Grunda existují, třeba v zákoně o prověřování zahraničních investic nebo v návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, podle nějž rizika vyhodnocuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Podle Ministerstva vnitra by paragraf nemohl být zneužitelný, protože by rozhodnutí podléhalo správnímu řádu, podle kterého by účastníci měli možnost vyjadřovat se k podkladům i samotnému postupu. „Samozřejmostí je případný soudní přezkum ve správním soudnictví. Není pravdou, že ustanovení bylo přidáno do návrhu na poslední chvíli,“ reagovalo vnitro.
Grund ale trvá na tom, že jde o neproporcionální zásah do práv jednotlivců i podnikatelského prostředí. „Zakazování dodavatelů by mohlo mít významné dopady na ústavně zaručená práva jednotlivců, právní jistotu podnikatelského trhu a mohlo by vést k právnímu chaosu, zejména vzhledem k překryvům s jinými právními předpisy,“ varuje Grund.
S tím souhlasí právník Ivo Telec, který apeluje, že soudní přezkum nesmí být v právním státu vyloučen, protože patří mezi hlavní hodnoty právního státu, a to i v případě dodavatelů v oblasti kritické infrastruktury.
„Právní roli totiž sehrává i poměrnost nebo přiměřenost vyloučení pro ‚bezpečnostní riziko‘. A to i za stavu, kdy sám výraz ‚bezpečnostní riziko‘ bývá někdy až nadužíván, zejména stranicko-politicky, čímž dochází k pojmovému vyprazdňování,“ tvrdí Telec na svém facebooku.
Telec navrhuje, že pro zrychlení soudní kontroly veřejné správy a vyloučení nebezpečí z prodlení by šlo například zavést zvláštní, zrychlený přezkumný procesní režim. „Nelze jej však vyloučit. Opak totiž bývá snem každého autoritáře za jakéhokoli režimu. I bez ohledu na jinak vzletné fráze,“ varuje Telec.
Ani tvrzení Ministerstva vnitra, že by se dotčení dodavatelé mohli bránit u správního soudu, podle Telece neobstojí. „Ve veřejné paměti máme neblahé případy z Československa z minulého režimu. Správní soudnictví bylo záměrně krajně omezeno. A některé důkazy záměrně nadhodnocovány,“ vysvětluje právník.
Novela podle Telece zavání rozkladem právního státu, který zpravidla začíná právě vylučováním soudní kontroly veřejné správy. „A tedy upozaděním soudní moci, která poněkud překáží některým stranickým politikům. Například lidem zděšeným ze správy veřejných věcí a neznalým hodnot právního státu,“ tvrdí Telec.
Vysvětlení resortu vnitra, že by se paragraf použil jen v „mimořádných případech“, je podle Telece naivní. „Zkušenostně víme nebo můžeme vědět, že mnohé právní zlo ze strany orgánů veřejné moci začíná politickými řečmi o ‚mimořádnosti‘ nebo o ‚přechodnosti‘ či o jen ‚zvláštních případech‘ a podobně,“ dodává Telec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Obáváte se totalitních trendů ve smýšlení Fialovy vlády?
autor: Jakub Makarovič
