Vláda na jaře plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Odbory chtěly dát do základů platů místo osmi procent deset procent. Podle nich by to odpovídalo slibu ministra Roberta Plagy (ANO), že na růst tarifů půjdou tři čtvrtiny celkové sumy 11 miliard korun, se kterou vláda počítá na navýšení učitelských platů.

„Celá debata je pouze o rozdělení jedenáctimiliardového navýšení, kde se nemůžeme shodnout, kolik procent je do tarifního navýšení a kolik do příplatků a odměn, které mohou ředitelé rozdělovat,“ uvedl ministr. Podle jeho úřadu bude k osmiprocentnímu navýšení potřeba osm miliard korun, tedy 72 procent jedenáctimiliardové částky, zbytek peněz bude na odměny a příplatky. Podle zástupců školských odborů by 71 procent celkové sumy vystačilo na růst tarifů o devět procent a při využití 78 procent peněz by se základy platů mohly zvednout o deset procent. Na výsledných podílech a částkách se odbory s ministrem neshodnou, podle obou počítá druhá strana se špatnými čísly.

Podle předáka školských odborů Františka Dobšíka ministr školství podvedl učitele, vládu i premiéra. Jednání o platech učitelů podle něj nebyl dialog, ale ministrova hra s čísly.

Odborový svaz bude znát přesný počet stávkujících institucí ve středu dopoledne, uvedla jeho místopředsedkyně Markéta Seidlová. Výuka může při stávce jen vypadat jinak, nebo se může omezit. Školy budou podle Seidlové označeny buď logem, že stávkují, nebo že stávku podporují. Některé už oznámily, že se nezavřou. Připraví například program pro žáky tříd prvního stupně, uvedla Seidlová. U ředitelů a zřizovatelů škol stávka jednoznačnou podporu nemá.

Podle ministerstva školství by školy informaci o tom, zda a jakým způsobem se ke stávce připojí, měly vyvěsit ideálně při vstupu do budovy a také na svém webu, případně ji rozeslat elektronicky. Ministerstvo upozornilo na to, že v některých školách se stávky může zúčastnit jen část pedagogů. Ředitelé škol proto musí vyhodnotit, zda může škola zůstat otevřená. Například v Praze 8 na ZŠ Bohumila Hrabala stávkují učitelé pouze 1. stupně a žáci 2. stupně se budou učit podle pravidelného rozvrhu.

Do stávky se nezapojí například největší základní škola v ČR co do počtu žáků, která je v Boskovicích na Blanensku. Třeba v Olomouckém kraji naproti tomu zůstanou uzavřená některá velká školská zařízení včetně gymnázií Hejčín a Čajkovského v Olomouci.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na plánu zvyšování platů dohodl s Plagou minulý týden. Podle Babiše je stávka zbytečná. „Nechápu, proč to odboráři dělají, a otázka je, kdo za nimi stojí,“ řekl dnes premiér, který počátkem roku mluvil o 15procentním růstu učitelských platů. Při debatě v Českém rozhlase (ČRo) uvedl, že nezáleží na tom, zda příští rok učitelé dostanou 15 procent a další rok deset procent, či naopak. Také podle Plagy školské odbory nemají ke stávce důvod, novinářům řekl, že cítí Babišovu podporu.

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček v ČRo uvedl, že podle něj bylo možné najít kompromis například v podobě devíti procent do tarifů a jednoho do odměn. Šéf opoziční TOP 09 Jiří Pospíšil řekl, že jeho strana ve Sněmovně při jednání o státním rozpočtu na příští rok navrhne, aby se do školství přesunuly peníze určené na slevy jízdného pro děti, studenty a seniory.

Babiš i Plaga poukazují na závazek, že v roce 2021 budou učitelé dostávat minimálně 150 procent výše mzdy z roku 2017. Odbory přitom dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v ČR letos v prvním čtvrtletí činila 32.466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42.205 Kč. Ve skutečnosti ve stejném období brali učitelé v průměru 36.224 korun, tedy zhruba 112 procent průměrné mzdy.