Středa 17. února, to je den, kdy začíná půst, pro křesťany popeleční středa, pro nás, kdysi venkovské děti, jak nás učila maminka, škaredá středa. No a pro mne letos vzpomínka a z ní odvozený důrazný vzkaz pro dnešní dobu a její agrární protagonisty. Vzpomínka nevšední. Stalo se před patnácti roky 17. února 2006 v budově Ministerstva zemědělství, kde jsme v zasedačce kolegia ministra před desítkami novinářů a bzučícími televizními kamerami s tehdejším ministrem zemědělství Janem Mládkem baštili pečená česká kuřata a přítomní novináři s námi.

Ptačí chřipka decimovala české chovy drůbeže i šťastné slepice

Proč a jak se to událo? Tehdy v našich chovech drůbeže začala řádit ptačí chřipka, virové onemocnění, které sem zanesli volně žijící ptáci a nakazili nejdříve chovy šťastných slepic, kachen a hus a po nich ostatní druhy drůbeže (kachny, husy, krůty) – nejprve ty venkovní, po nich se nákaza začala šířit do uzavřených chovů v halách. Dodávám, že postižená drůbež hyne masivně do jednoho až dvou dnů a musí být zlikvidovaná v kafilerii. Do toho tehdy samozřejmě palcové titulky médií, šokující reportáže z likvidace desítek tisíc kusů drůbeže, debaty o možném přenosu viru na člověka atd. Situace pro chovatele byla zoufalá, neboť občané jednoduše drůbeží maso, jakožto další výrobky z něho, včetně vajec, zkrátka vyškrtli ze svého jídelníčku a trh s jedním z mála prosperujícího odvětví se zhroutil – neprodejné zásoby rostly každým dnem a s nimi i obrovské ztráty chovatelů – pozor, neplést si s pěstiteli, jak jsem nedávno nevěříc svým očím četl v článku jednoho agrárního analytika!

Snídaně s ministrem a novináři, nikoliv v trávě

Shodou okolností před dvěma dny vyšla zpráva, že byl prokázán první případ přenosu viru ptačí chřipky na člověka, a tak jsem zvědav, co na to zuřiví zelení a jejich šťastné slepice, které vypudili z moderních uzavřených a bezpečných hal ven do výběhů, kde ovšem mohou kdykoliv přijít do kontaktu s volně žijícími ptáky jako zdroji a přenašeči nákazy. Ale zpět k snídani před patnácti lety, jak se tento nevšední nápad zrodil. Nemusím jistě nijak zdůrazňovat, že drůbeží maso je zdravé, dietetické, že naši chovatelé patří ke světové špičce. V České republice už tehdy byly firmy světové úrovně, například Líhně Mach v Litomyšli s kapacitou 3,2 milionu jednodenních kuřat týdně, největší firma ve střední Evropě! Ing. Jiří Mach, tvůrce tohoto zázraku, zemřel vloni 16. července, i jemu patří moje vzpomínka. Pro mne jako čerstvého šéfa Agrární komory třeba členství takového premianta v největší nevládní agrární organizaci byla čest, ale především závazek. To vědomí nás nutilo konat a bojovat, není to totiž jenom o psaní filozofických traktátů a meditací v lockdownu. Především jde o zodpovědnost a konkrétní akci. Tehdy reálně hrozilo zhroucení celého odvětví s obrovskými dopady na celou soustavu a pády moderních chovů v naší zemi i v těch okolních. 

Ministr Mládek byl muž činu

A to byl přesně ten okamžik, kdy se zrodila myšlenka postavit se před televizní kamery a na svém příkladu demonstrovat, že české drůbeží maso je bezpečné. I vypravil jsem se po poradě s nejbližšími kolegy z vedení Agrární komory v pondělí brzy ráno, neohlášen, za panem ministrem Mládkem. Byl velmi překvapen, když jsem mu přednesl náš požadavek, ale po dvacetiminutové diskusi jsme byli dohodnuti a za dva dny proběhla na ministerstvu zemědělství akce, která vzbudila obrovskou pozornost, v médiích se objevily zcela jiné titulky a jiné články a spotřebitelé nám uvěřili a pád celého odvětví se zastavil a postupně znovu nastartoval. Snad pro ilustraci a představu si dovolím pasáže z médií zde ocitovat: 

„Ministr zemědělství Jan Mládek dnes s prezidentem AK Janem Velebou, představiteli drůbežářských podniků a za účasti médií, uspořádal společnou snídani za účelem propagace nákupu a konzumace drůbežího masa a drůbežích výrobků.“ Anebo „Nebojte se chřipky, řekl Mládek a kousl do stehna… Ministr tak chtěl českému národu vzkázat, že se nemusí bát ptačí chřipky a že má nadále hojně nakupovat české drůbeží výrobky.“ Do třetice „Důležitou informací je fakt, že běžnou tepelnou úpravou drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 °C v jádře (uprostřed) potraviny, a to již za jednu sekundu. Teplotám pod bodem mrazu virus odolává.“ Samozřejmě jsme zdůraznili naši skvěle organizovanou veterinární službu a přísné normy kontrolních orgánů.

Němečtí sedláci už vyrazili s traktory, u nás ticho po pěšině

Jaký závěr pro dnešní zlou covidovou dobu a její protagonisty? Nechci být laciný, na to jsem až příliš se zemědělstvím a venkovem spjatý, je to můj celoživotní a dobrovolný úděl. Současný stav strnulosti, meditací a odevzdaného čekání na zázrak či boží pomoc mne přiměl k pohybu – absolvoval jsem desítky konzultací s významnými agrárníky, s politiky, mediálními odborníky, proti svému zvyku četl podrobně a opakovaně různá agrární týdenní zpravodajství a srovnával, jak to nyní v této zlomové době dělají naši zahraniční kolegové, chcete-li farmáři a jejich představitelé. Nutno dodat farmáři bez rozdílu velikosti, malí, velcí, střední, největší a média je podporují. A to neudělali nic menšího, než vyjeli s traktory do německých měst, aby upozornili na zničující zelenou politiku EU, která nemá se zdravým, nejenom tím selským, rozumem nic společného. Je pravda, že Němci byli vždy, když šlo do tuhého spolu s Francouzi, nekompromisní a veřejné mínění včetně médií je podporovalo. Nebylo by od věci poslat k nim na stáž redaktory ČT a dalších veřejnoprávních médií a s nimi i některé protagonisty nevládních organizací či ministerstev, zákonodárců a vrcholných politiků. Jak už jsem psal ve svém posledním článku, od zákonodárců „demobloku“ jsme nedostali k potravinářskému zákonu jediný hlas!

Probuďte se a konejte

Dovolte mi závěrem vyslovit přání, chcete-li výzvu k představitelům stavovských agrárních organizací, aby procitli z covidového spánku a chopili se iniciativy a začali důrazně prosazovat oprávněné požadavky svých členů, po kterých zatím ani pes neštěkne. Ani ten chcíplý, o jehož problémech dnes a denně vysílala veškerá média, zasedala a zasedá vláda a výsledkem je nespokojenost a demonstrace. Chci jasně sdělit, že příležitost, která tu je, se nebude opakovat – v Poslanecké sněmovně prošel potravinářský zákon, Senát ho za oslavných fanfár ČT, politiků demobloku a části médií odmítne a vytvoří podhoubí pro jeho razantní podporu. Tou ovšem v žádném případě není sdělení členské základně Agrární komory, cituji …„Všichni víme, že novela zákona o potravinách tak, jak byla nakonec schválena Poslaneckou sněmovnou, není dokonalá. Pozměňovací návrh, který řeší povinný podíl vybraných potravin z krátkého dodavatelského řetězce, je, jak jsem řekl v minulosti, méně dobrým řešením a více zoufalým voláním o pomoc…“ K tomu si připočtěme otevřený odpor vedení současné Potravinářské komory a je takříkajíc sloveno. Neumím si představit, že by podobným způsobem „bojovali“ za svoje potraviny, pardon, proti svým potravinám, rakouští, němečtí, polští – a vlastně bych mohl vyjmenovat představitele stavovských nevládních organizací všech zemí EU! Těžko pak něco chtít po politicích, či zaujatých médiích. Vaše role, dámy a pánové, je ale jiná – vy jste od toho, abyste hájili zájmy, nutno zdůraznit nanejvýš oprávněné, těch, které zastupujete a kteří vás v dobré víře zvolili. A jestli se domníváte, že zákon je nedokonalý, tak ho tedy zdokonalte. Nevšiml jsem si, že byste se o to pokusili. À propos nic na světě není dokonalé, ani ta naše snídaně s ministrem Mládkem před patnácti lety. Byla totiž na popeleční středu, což je začátek křesťanského půstu a za pár dnů po ní jsem začal dostávat nepříjemné dopisy pobouřených křesťanů, ministr Mládek stejně tak. Inu nedokonalý termín, ale opravdová bitva, na jejímž konci byl restart trhu s drůbeží. Byl bych rád, kdybychom se podobné nedokonalosti dožili i dnes, kdy je situace celé agrární soustavy mnohem složitější a závažnější. No a peněz, dotací, se lidi nenají, jsou třeba energická opatření k postupnému zvýšení podílu českých potravin na pultech obchodní sítě. Nebo se mýlím? Co vy, čtenáři, na to? Předem děkuji za podněty a reakce.

Ing. Jan Veleba, agrární publicista a zakladatel Ligy pro zdravé české potraviny

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

01.03.2006 | MZe ČR

Fotogalerii ze snídaně naleznete na adrese:

http://www.mze.cz/default.asp?ch=43&typ=1&val=36929&ids=644

Ptačí chřipka – rozumný přístup omezí paniku

Co je ptačí chřipka?

Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptactvo, ptáky chované v zajetí, ale i drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1–2 dnů.

Jaké je riziko přenosu ptačí chřipky na člověka?

Riziko přenosu na člověka je nízké, přenos z volně žijících ptáků zatím nebyl od roku 1997 popsán. Současná forma viru je schopná infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při velmi úzkém styku s napadenou drůbeží, prostřednictvím tělních sekretů. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich peřím či trusem.

Jaké jsou příznaky ptačí chřipky u lidí?

U člověka se nákaza ptačí chřipkou projevuje horečkou, postižením dýchacích cest, zápalem plic, průjmovými onemocněními. Pravděpodobnost onemocnění lidí v našem prostředí však je velmi malá. V podmínkách České republiky jde především o veterinární problém.

Jak se chránit?

Nejvýznamnější je dodržování základních zásad osobní hygieny. Důležité je mytí rukou a dezinfekce po každém kontaktu. Lidé, kteří přicházejí v zaměstnání do kontaktu s drůbeží, by v případě na podezření z nákazy v chovu měli nosit ochranné pomůcky (pracovní oděv, pokrývku hlavy, která zcela ukryje vlasy, ochrannou obuv, omyvatelné ochranné rukavice, roušku a ochranné brýle).

Je třeba mít obavu z konzumace drůbežího masa a drůbežích výrobků?

V České republice jsou všechny chovy drůbeže pod přísným veterinárním dozorem, který pečlivě monitoruje zdravotní stav zvířat. Další navazující kontroly jsou nastaveny v průběhu zpracování produkce. Identifikace tuzemské výroby je velmi jednoduchá – stačí vyhledat oválnou značku s písmeny CZ a číselným kódem. Kontrolou samozřejmě prochází i dovozy zvířat a masa. Není třeba se obávat, že by se na trh dostalo maso z nakažených zvířat.

Jaké jsou přípravy na možný výskyt viru na našem území?

Ministerstvo zemědělství a Státní veterinární správa v součinnosti s obcemi, hasičským sborem, myslivci, svazy chovatelů, Armádou ČR a dalšími partnery v současné době intenzivně spolupracují na vytvoření potřebného zázemí pro řešení výskytu ptačí chřipky na území ČR. Cílem je jasná definice rolí, okamžitá reakce, přesná identifikace oblasti, stanovení mimořádného režimu a operativní řešení situace v součinnosti všech – od chovatele po státní instituce. Průběžně probíhá zvýšená testace uhynulých ptáků. Výsledky testů jsou k dispozici do 24 hodin.

Praktické rady

Při nálezu hromadného úhynu volně žijícího ptactva informujte místně příslušnou Krajskou veterinární správu, nejbližšího veterináře, případně hygienickou stanici nebo Policii ČR.

Vyvarujte se styku s nemocnými nebo mrtvými ptáky a upozorněte děti, aby se takových ptáků nedotýkaly.

Dodržujte zásady základní osobní hygieny, myjte si pravidelně ruce mýdlem, obzvláště před jídlem. Pozornost věnujte hygieně při vaření.

Neobávejte se konzumace drůbežího masa a drůbežích výrobků. Drůbeží maso a vejce důkladně tepelně opracujte (vařením, pečením, dušením apod.). Virus je zničen při teplotě 70 °C v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu. V kuchyni nekřižte cesty syrového masa a hotových pokrmů, důkladně omývejte ruce i pracovní pomůcky.

Při cestování do zemí zasažených virem ptačí chřipky dodržujte doporučení vydaná ECDC (Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) a Ministerstvem zdravotnictví, tato doporučení najdete na www.mzcr.cz . Nenavštěvujte např. místní trhy s drůbeží.

Více informací, které jsou průběžně aktualizovány, naleznete na webových stránkách Státní veterinární správy ČR www.svscr.cz, na www.ptaci-chripka.cz a na www.bezpecnostpotravin.cz.