Co pro vás znamenal generál Kásim Sulejmání, jenž byl přezdíván „Ajatolláhův generál“?

Byl to nejdůležitější člověk v íránských ozbrojených silách. Už v mládí se zúčastnil války Íránu proti Iráku mezi lety 1980 až 1988. Už tehdy byl důležitým velitelem a po válce se staral o zabezpečení východní hranice s Pákistánem. Mezitím se stal jedním z velitelů revolučních gard, jejichž součástí jsou jednotky Kuds. Těm velel téměř jednadvacet let. Tehdy se zúčastnil i války v Bosně a Hercegovině a za Írán byl zodpovědný za všechny zahraniční operace jednotek Kuds. Byl v přímém kontaktu s naším duchovním vůdcem, ajatolláhem Chameneím.

Setkal jste se s ním někdy?

Měl jsem tu čest se s ním několikrát potkat. Docházel totiž k nám na ministerstvo zahraničí, kde jsem byl ředitelem jednoho odboru. Byl to velice tichý, skromný a zdvořilý muž. Často chodil sám či měl za zády jen jednoho bodyguarda. O vnitřních politických záležitostech veřejně moc nemluvil a byl respektován širokým spektrem politiků. Hodně toho o generálu Sulejmáním ví bývalý velitel mezinárodních jednotek v Afghánistánu a ředitel CIA David Petraeus. Také o něm nedávno učinil důležité prohlášení.

Bývalý analytik CIA Kenneth Polack napsal, že Sulejmání byl pro šíity na Blízkém východě James Bond, Erwin Rommel a Lady Gaga v jednom…

No vidíte. Generál Kásim Sulejmání pro Íránce zůstane symbolem obětování se v zájmu své země. Vždyť jeho pohřeb byl přehlídkou národní hrdosti.

Podle kuvajtského listu Al Rai byl generál do Iráku pozván kvůli vyjednávání, které iniciovaly Spojené státy americké. Máte stejné informace?

Ten článek jsem nečetl a naše ministerstvo zahraničí v tomto smyslu nic nekomentovalo, takže správné informace nemám. Irácký premiér nicméně ohlásil, že generál Sulejmání měl s sebou zprávu o zlepšení vztahů se Saúdskou Arábií.

Nechtěl v minulosti kvůli podobnému obcházení kompetencí resortu zahraničí podat íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf demisi?

Ano, to je pravda. Šlo o záležitosti protokolu a přístup syrského prezidenta Bašára al-Asada do Íránu. Ministr Zaríf dostal informaci dost pozdě, takže podnikl tento krok na obranu pozice ministerstva zahraničních věcí. Nicméně šlo o bezpečnostní důvody.

Jak ale vnímáte vraždu generála Sulejmáního z hlediska pravidel diplomacie?

Přesně, jak jste to řekl. Byla to vražda osobnosti, která měla velkou autoritu. Byl zavražděn bez vyhlášení války, při misi. Když byl americký ministr zahraničí Mike Pompeo v americké Sněmovně reprezentantů dotazován ohledně důkazů, podle nichž by generál Sulejmání plánoval útoky na americké životy v Iráku, odmlčel se. Žádné takové důkazy totiž nemá. Žádná obžaloba, žádný soud, ale hned smrt. Jde o jasné porušení mezinárodního práva a zásah do suverenity jiné země. To by se přece stávat nemělo.

Jaká by měla být odpověď Íránu na tento čin?

Ve středu Íránské revoluční gardy podnikly raketové útoky na vojenské základny USA v Iráku. To byla rázná a silná odpověď.

V médiích vycházely hned po smrti Sulejmáního titulky, že začala třetí světová válka…

Válka ničí hodnoty, tak kdo by ji chtěl. Státy dnes chtějí prosperitu, zisk, a ne rozvrat. Dvě světové války přinesly nesmírné neštěstí, a zrovna Česko bylo válečnou zónou. Ve světě již existují mechanismy, jak zabránit další velké válce. Tím je třeba Organizace spojených národů (OSN). USA, Čína a Rusko, tedy velké mocnosti, které jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, by měly mít tolik rozumu, aby se do ničeho takového nepouštěly. Měly by být strážci míru a bezpečnosti ve světě.

Novinář Naveed Aman Khan z The Pakistan Observer mi sdělil, že už i Írán má jadernou bombu. Co vy na to?

Nemá, a ani nechce. Írán podepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Jedinou zemí, která má na Středním východě atomovou bombu, je Izrael.

Budou Češi cestující do Íránu do budoucna v bezpečí?

Íránci mají rádi Čechy. Česko-íránské vztahy nebyly nikdy provázeny nějakým problémem. Když Íránci slyší o Česku, ale u nás je stále za relevantní označení bráno i Československo, tak přijde na přetřes český křišťál, průmysl a krása vaší země. Češi, když přiletí do Íránu, dostanou vízum přímo na letišti. Nebezpečí nehrozí.

Nicméně vztahy s Íránem byly trochu narušeny. Předseda Česko-Slovensko-Íránské obchodní komory Jan Kavan si stěžoval, že do České republiky nechtějí pouštět íránské podnikatele. Je to tak?

Nechci uvažovat pesimisticky. Problém není s vízy, ale kvůli americkým sankcím spíše s bankovními převody. Dost to loni narušilo vzájemné obchodní vztahy.

V Íránu se budou zanedlouho konat parlamentní volby. Jak je vražda Sulejmáního ovlivní?

Určitě to povzbudí íránské patrioty a patriotické strany. Jejich voliči půjdou volit ve velkém. Očekávám až osmdesátiprocentní účast.

Můžete prozradit, od koho dostáváte kondolence?

Většinou píší obyčejní lidé, které neznáme. Upřímnou soustrast vyjádřila třeba ředitelka Ostravského muzea Jiřina Kábrtová. Velvyslanectví je otevřené nicméně i pro kondolence vztahující se k obětem sestřeleného ukrajinského letadla, na jehož palubě bylo 176 lidí, většinou Íránců.

Dostali jste i nějaké vzkazy, které by souhlasily s činem USA?

Ne, nic takového.