Rakousko v neděli čekají důležité prezidentské volby. Naši jižní sousedé si na druhý pokus zvolí v přímých volbách prezidenta. Stane se jim někdejší šéf Zelených Alexander Van der Bellen, nebo kandidát svobodných Norbert Hofer? Napoprvé těsně vyhrál Van der Bellen. Teď průzkumy předvídají těsné vítězství Norberta Hofera. Ale ať už to dopadne jakkoli, rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, narozený v roce 1986, říká v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny, že výsledek voleb bude respektovat. Doufá, že totéž udělají i další Rakušané.

Politika otevřených dveří uprchlickou krizi nevyřešila, jen ji zhoršila

Jako červená nit celým rozhovorem prostupovalo téma uprchlické krize. Kurz zdůraznil, že Evropská unie udělala chybu, když v krizovém roce 2015 řešila migrační krizi politikou otevřených dveří.

„To, čeho jsme byli svědky během druhé poloviny roku 2015, byl státem organizovaný a Evropskou unií částečně financovaný přesun lidí z Řecka až do střední Evropy. V důsledku toho přicházelo kvůli otevřeným hranicím denně až 15 tisíc běženců. Považoval jsem něco takového od samého počátku za chybu a byl jsem proti neomezenému přijímání běženců do střední Evropy, protože to nemůže fungovat. Odmítám to i nadále a jsem rád, že se nám podařilo příliv uprchlíků masivně omezit. Co teď ještě potřebujeme, je fungující ochrana vnějších hranic Evropské unie, protože Evropa bez vnitřních hranic může fungovat pouze za předpokladu, že budou její vnější hranice chráněny,“ zdůraznil Kurz.

Příliv uprchlíků se podařilo zastavit i díky uzavření dohody s Tureckem, které si sice Kurz cení, ale nehodlá na ni spoléhat donekonečna. Není si totiž jist, jak dlouho dohoda s Ankarou ještě vydrží. „To nevím a proto se domnívám, že bychom v rámci Evropské unie měli co nejrychleji zajistit naši vnější hranici, čímž se staneme nezávislými. Pokud to neuděláme, budeme slabí a vydíratelní a já bych nechtěl, abychom se do této situace dostali,“ pokračoval.

Někteří politici věřili, že politika otevřených dveří dokáže krizi vyřešit, ale podle Kurze se zmýlili. Nemá přitom na mysli jen německou kancléřku Angelu Merkelovou, ale i někdejšího rakouského kancléře Wernera Faymana nebo některé švédské politiky.

„Mnozí se teď už na to dívají jinak, protože i veřejnost změnila postoj. Původně jsem byl se svým odmítavým postojem vůči vítací kultuře osamocen. Po několika měsících lidé zjistili, že politika otevřených dveří problémy nezmenšuje, ale naopak zvětšuje,“ konstatoval Kurz.

Rakouský zákon o islámu

Podle Kurze Evropu vydíral turecký prezident Recep Erdogan a byla to z jeho strany zásadní chyba. I toto vydírání bylo jedním z důvodů, proč byl v Rakousku přijat zákon o islámu v Rakousku.

„Zákonem jsme chtěli omezit financování islámských spolků ze zahraničí. Víme totiž, že se tak mnohdy děje nikoli z nějakých velkorysých pohnutek, ale s cílem zvýšit vliv na jejich činnost, která má často nábožensko-politickou povahu. Něco takového si nepřejeme. Chceme, aby muslimové, kteří žijí v Rakousku, nebyli pod cizím vlivem a mohli se rozvíjet. Schválení zákona předcházela velmi bouřlivá debata. I proto, že zároveň přiznal muslimům nová práva, která považuji za důležitá, jako například možnost zřizovat hřbitovy či vykonávat duchovní správu u armády,“ řekl Kurz.

Jako ministr zahraničí Rakouska je jednoznačně pro zmrazení přístupových dohod Turecka k EU, protože země půlměsíce se od Unie v posledních pár letech hodně vzdálila.

Určitou proměnou musí podle jeho názoru projít i EU. Musí se zaměřit právě na ochranu hranic namísto toho, aby jednotlivým členským státům nařizovala, jak psát jídelní lístky s hrozícími alergeny. Tato věc by podle Kurze měla zůstat v gesci národních států.