„Nemusí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, neusiluje o svržení režimu ani o totalitu, není extremista. Svým jednáním ovšem šíří strach, štěpí společnost a vyvolává antagonismy,“ tak Ministerstvo vnitra popsalo osobu projevující předsudečnou nenávist. Nové označení vláda schválila spolu s výroční zprávou o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2018 na svém jednání 29. dubna 2019.

„Zpráva nově vedle pojmu extremismus zavádí označení projevy ,předsudečné nenávisti´. Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ píše se k novému pojmu. 

Ministerstvo vnitra přikládá definici rizik projevů předsudečné nenávisti. Jsou v řadě oblastí podobná s riziky, která představují extremisté. Níže jsou popsána tato údajná rizika a subjekty, které se jich mají dopouštět:

- Neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují.

- Nerespektují koncept základních lidských práv.

- Podněcují k nenávistným aktivitám další osoby.

- Šíří strach ve společnosti.

- Štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy.

- Zlehčují osudy obětí totalitních režimů a obětí nenávistně motivované trestné činnosti.

- Při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie.

- Stávají se nástrojem vlivového působení zemí a skupin, které nerespektují principy pluralitní demokracie.

V kapitole věnované výhradně předsudečné nenávisti Ministerstvo vnitra označuje za jejího nejvlivnějšího šiřitele Tomia Okamuru a jeho stranu SPD. „Nejvlivnějším aktérem na poli šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti je hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura,“ uvádí vnitro.

Někteří členové SPD byli podle vnitra velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům. „SPD záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace, které jim soustavně předkládá, nebudou podrobovat kritické reflexi,“ píše se ve zprávě.

„Do tohoto spektra lze zařadit například skupiny Čest, svoboda a respekt, Hej, občané ad.,“ poukazuje vnitro ve své zprávě na další subjekty, které nastolovaly témata jako uprchlická krize, exekuce nebo rovnou šířily konspirační teorie. A zmiňuje, že některé skupiny zasáhl panslavismus, slovanská vzájemnost s dominancí Ruské federace.

Často se takové společensky závadné jednání prý odehrává na internetu, kde přechází v trestnou činnost. „U části české společnosti přetrvává přesvědčení, že prostředí internetu je do značné míry anonymní. Někteří autoři nenávistných textů se přitom mylně domnívají, že trestněprávní odpovědnost se vztahuje pouze na příslušníky extremistických hnutí (např. neonacisty) nebo že formální distancování se od extremismu či rasismu zakládá jejich beztrestnost,“ stojí ve výroční zprávě vnitra.

Ústavní soud však ve svém usnesení připomněl, že vyvolávání strachu a působení na pudy není zatím v České republice zákonem regulováno.

Původní zdroj ZDE