Pane inženýre, na setkáních Klubu 2019 si často stěžujete na přemnožené takzvané „predátory“ v přírodě, kteří způsobují velké škody chovatelům hospodářských zvířat. Mluvíte o tom, že největší škody dělají na pastevně chovaných zvířatech. Jak to vypadá v současnosti? Dá se mluvit o nějakém zlepšení?
Naopak podmínky se v tomto směru neustále zhoršují.
K tomu, abychom pochopili řadu souvislostí, se musíme vrátit o několik let zpět. Po revoluční době, kdy docházelo k privatizaci Státních statků a k transformaci družstev, byl hromadně vybíjen dobytek, bez ohledu na to, šlo-li o březí krávy. Následkem toho se vyprazdňovaly stáje, z nichž se časem stávaly ruiny. Najednou se zjistilo, že není čím spást travní porosty nebo pro koho je sklidit. Někde zůstávala ležet i orná půda ladem.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Co se dělo dál?
Ministerstvo zemědělství vypsalo dotace na sklizeň travních porostů. Toho se chytili někteří podnikavci (ne podnikatelé), kteří neměli nic společného s opravdovými zemědělci. Začali zkupovat tehdy levnou půdu, nebo si ji za symbolický nájem propachtovali. Stačilo tehdy s minimálními náklady travní porost pouze zmulčovat. V té době si přišli na nemalé peníze s vysokým podílem zisku. Tato skutečnost byla opravdovými zemědělci právem kritizována.
Reagovalo na to nějak Ministerstvo zemědělství?
Ano, po delší době podmínilo výplatu dotací povinností chovat hospodářská zvířata alespoň v množství 0,3 VDJ na hektar. Pro osvětlení čtenářům: VDJ = velká dobytčí jednotka = 1 chovná kráva, nebo ostatní kategorie zvířat přepočtené koeficientem na 550 kg živé váhy. Takže mulčování postupně končilo a začal se rozšiřovat pastevní chov dobytka. Již v této době se z celkovým úbytkem hospodářských zvířat začal projevovat nadbytek obilovin. K tomu se ještě přidal problém v některých bramborářských podhorských a horských oblastech. Projevil se úbytek zájmu o brambory, skončilo se s pěstováním lnu a některých technických plodin. Uvedené oblasti začaly v té době ustupovat produkčním krajům v pěstování obilovin. Pro podporu tohoto trendu se začaly vyplácet dotace na zatravnění orné půdy.
Fotogalerie: - Stanice Pankrác trasy metra D
Čeho se tím dosáhlo?
Hospodáři v těchto oblastech začali chovat ve větším ovce a masný skot. Dojný skot pomalu ustupoval, protože nedosahoval požadované dojivosti tak, aby výroba byla rentabilní, což není možné dosáhnout bez dostatku energetické složky v krmivu (kukuřice, řepa, jadrná krmiva).
A co ovce, které bývaly často na šumavských kopcích k vidění?
To je otázka na místě. V devadesátých letech byl zatlačován do pozadí český textilní průmysl a přestal být zájem o vlnu. Později se k tomu přidaly dovozy levné australské a novozelandské vlny. Ustal i zájem o vlnu k výrobě přikrývek, protože ji začalo nahrazovat nanovlákno. Dnes je vlna téměř neprodejná! Jediným výrobkem chovatele ovcí je skopové maso. Za této situace je chov bez dotací silně ztrátový. Několik oveček chovaných na zahrádkách chalup je zanedbatelné množství.
Co masný skot?
Začalo se tehdy se skotem s kombinovanou užitkovostí a přikřížením býků masných plemen. Dnes je hlavní oblastí pro takto chovaný skot především pruh od Trhových Svinů, přes Prachaticko, Šumavu až někam po Cheb, v různé vzdálenosti od hranic. Řada chovů za poslední léta dosáhla dost velkých šlechtitelských úspěchů. Dosahovanou úroveň nám závidějí v zahraničí. Je tu vyráběno špičkové kvalitní hovězí maso.
Takže zákazníci mohou být spokojeni?
Mělo by tomu tak být, ale je tomu trochu jinak. Bohužel naši zpracovatelé mají trochu jiné požadavky pro nakupovaný skot. Raději nakupují vyřazené starší krávy dojných plemen, kterých je na trhu asi polovina z poražených kusů! Nelze se tedy divit, že obliba hovězího masa v Čechách klesá. Když si dá někdo v restauraci českou svíčkovou z plece dojné holštýnky, neví, zda mu byla nabídnuta žvýkačka nebo maso. Nemluvě o tom, že hovězí maso je trochu dražší. Spotřeba cca 7 kg hovězího masa na osobu je možná nejnižší v celé Evropě. Výkrm masného skotu v Čechách se dělá jen omezeně a vykrmené kusy jsou zpravidla poráženy na jatkách v Rakousku nebo v Německu. Za poraženou masnou krávu chovanou v ekologii v Čechách zpravidla nedostanete žádný příplatek. Ten obdržíte automaticky na jatkách v Německu nebo v Rakousku. Ve většině případů se provádí odchov telat pod krávou a ta jsou prodávána jako zástav při dosažení váhy 200–300 kg. Zástav (zástavový skot) se vyváží především do zahraničí. Takže jediným výstupem chovatele je odchované tele do zástavové váhy a prodej vyřazených krav. Chov masných plemen bez dotací je silně ztrátový!
Fotogalerie: - Vepřo knedlo zelo interpelace
Když hovoříte o dotacích, jak je to u koní?
To je zajímavá otázka. Diskutuje se o tom, zdali je správné, že na koně jsou vypláceny dotace, jako na ostatní hospodářská zvířata.
Hovoří se o tom, že koně jsou jakýsi hobby doplněk. Málokdo si uvědomuje, že je v Čechách chováno zhruba 100 000 koní. Ti jsou významným konzumentem objemných krmiv. Doporučovaná agroturistika, hypoterapie je provozována jen omezeně s minimální úspěšností. Scházejí peníze na vybudování zázemí (ubytování, stravování). Domnívám se, že je však nesprávné započítávat do velkých dobytčích jednotek koně bez původu pocházející z jakýchsi množíren, kde je prováděna příbuzenská plemenitba, všelijaká křížení. Bohužel těchto koní je neuvěřitelná třetina, tito rádoby chovatelé by neměli pobírat žádné dotace, ale naopak by měli být pokutováni pro nedodržování plemenářského zákona.
Prosím vraťme se k původnímu tématu, jak je to s těmi takzvanými „predátory“, jak vy říkáte?
Každý chovatel pasených zvířat potřebuje pro svoji činnost určitý prostor. Tento prostor je mu neustále omezován. Jsou to různá pravidla a nařízení, nad kterými zůstává rozum stát. K tomu patří neustálý nárůst administrativy, v poslední době se ještě přidává problém s nerozumnou ochranou predátorů, kteří způsobují značné hospodářské škody a v některých případech mohou způsobit ukončení činnosti.
Fotogalerie: - Kongres Motoristů sobě
Jak tedy škodí a kteří jsou nejhorší?
Začneme u krkavců:
– Tento pták je silně přemnožen a má vynikající vnitřní organizaci hejn.
– Neustále nějaký jedinec krouží ve vzduchu a pozoruje.
– V případě, že se na pastvině narodí jehně předává tuto zprávu ostatním.
– Během několika minut je na místě dvacet, padesát i sto krkavců.
– Jedinou obrannou reakcí ovce je útěk, není přizpůsobena k tomu, aby mohla jehně chránit.
– Jehněti jsou nejdříve vyklovány oči a později je úplně rozebráno.
– Narodí-li se tele, chovají se podobně a čekají na vhodnou příležitost až kráva odejde, třeba k napajedlu. Osamocené tele skončí obdobně jako jehně.
– Přál bych některým ochranářům, aby se mohli zúčastnit okamžiku, kdy mládě je oslepeno, a ještě za živa porcováno.
Možná by si opravili svůj názor.
Jak je to u rysa?
Když jsem byl na základní vojenské službě, ve vojenském prostoru Dobrá voda, byl první rys osazován nedaleko Můstku a Pancíře. Jednalo se o 70. léta. Dnes je rys plošně rozšířen téměř po celé republice a samozřejmě je pro něj jednodušší zabít tele nebo jehně, než lovit spárkatou zvěř. Loví tak, že napadá mládě skokem ze stromu. Z usmrceného jehněte nebo telete spotřebuje nejlepší tělesné partie (kýta) a ostatní ponechává na místě a loví dál. Nechápu, proč je chráněn přemnožený rys. Ke všemu naivnímu chování ochránců jsou organizovány rysí hlídky.
Bude po pádu Asada v Sýrii klid a mír?Anketa
Konečně se dostáváme k vlkům…
Poslední vlk byl našimi předky zastřelen před sto padesáti lety na schwarzenberském panství nedaleko Vimperka a dodnes nikomu nescházel. A teď je tady máme zase.
Je to poměrně mohutný jedinec, který se pohybuje v přírodě jako samotář anebo je součástí smečky. Při stále stoupajícím počtu nemá přirozeného nepřítele a rychle se stává čím dál tím nebezpečnějším. Pokud se dostane do stáda ovcí, hlavně ve smečce, způsobuje opravdovou pohromu. Po jejich návštěvě nešťastný chovatel shání dohromady zvířata, která to přežila. S dotčeným stádem se po dlouhou dobu velmi obtížně pracuje, protože zvířata jsou silně vystresována. Chovatel musí sebrat usmrcené kusy nebo jejich zbytky, ostatní potrhané musí co nejrychleji usmrtit tím, co má po ruce. Při takovém nájezdu přichází zpravidla o pět až deset ovcí. Vše musí svézt na místo přístupné pro vůz kafilérky. Ke všemu musí za odvoz kafilérky zaplatit.
U chovatelů skotu:
Na stádo krav, které je pohromadě, si vlk netroufne. Jedinec, který se částečně někde opozdí (třeba když odchází k napajedlu, je již zranitelný). Smečka takového jedince obstoupí a dokáže zabít dvěstě- až třistakilový kus.
Říkal jste, že ochránci se brání tím, že vlk je potřebný k regulaci přemnožené spárkaté zvěře (srnčí, dančí a jelení). Jaký je váš názor?
I pro vlka je jednodušší ulovit ovci nebo tele, než se honit za spárkatou zvěří. Pro regulaci spárkaté zvěře je jednodušší upravit myslivecký zákon, který zvýší významně pravomoci majitelům a uživatelům pozemků. Tento zákon je již delší dobu připravován. Pod tlakem lobbistů při současném složení vládní garnitury se však obávám, že bude vytvořen podobný paskvil, jako se to stalo v případě stavebního zákona.
Jak hodnotíte opatření, která v době nejhoršího covidu přijímala vláda České republiky?Anketa
Vraťme se ke Schwarzenberkům. Knížecí hajní poctivě chránili honitby před bavorskými pytláky, často při vzájemných přestřelkách přicházeli o život. Kníže miloval myslivost, přesto se rozhodl v příhraničních oblastech vystřílet spárkatou zvěř. Upozadil svůj koníček a dal přednost svým zaměstnancům. Záměr se mu skutečně podařil. V té době neměl žádné moderní zbraně s optikou nebo nočním viděním, jako dnes. Toto je jen příklad, že počty spárkaté zvěře lze zredukovat i bez vlka.
A co vlk a člověk?
Nebezpečí, že vlk může napadnout člověka, je zlehčováno. Na Slovensku si zadělali na obdobný problém s nerozumnou ochranou medvěda. Všeobecně platí, že každý predátor potřebuje co největší teritorium. Pokud je má, pohybuje se většinou pro něj na nejvýhodnějším a klidném místě, neškodí a nenapadá člověka. I tam pomalu přicházejí na to, že je lepší mít Tatry plné turistů a ne medvědů.
Co se může přihodit při setkání člověka s vlkem?
Případ první: Mladá maminka tlačí před sebou kočárek s dítětem a v ruce vede domácího mazlíčka pejska. Přestože je vlk velmi plaché zvíře, vidí v pejskovi soupeře a zaútočí na něj. Maminka v té chvíli neví, má-li chránit pejska, dítě nebo sama sebe. Toto je skutečná událost, která se stala na Prachaticku.
Jsou opomíjena možná rizika, která mohou způsobit vlci pokousáním. Je totiž pravidlem, že psi se musejí jednou do roka očkovat proti vzteklině. Tato zákeřná nemoc je totiž přenosná na člověka. Pokud je člověk pokousán vzteklým psem a zanedbá včasnou léčbu, může dojít i k jeho smrti. Tato nemoc se sice vyskytuje řídce, ale ani já bych nechtěl umírat v křečích. Otázka je, kdo mi z ochránců zaručí, že jsem byl zraněn právě zdravým vlkem? Při jejich narůstajícím počtu se může mezi nimi vzteklina rychle rozšířit.
Ke škodám způsobeným predátory musím opět připomenout, že uváděná čísla jsou jen zlomky skutečných případů škod na hospodářských zvířatech. Vymahatelnost škod je totiž velmi obtížná pro složitou administrativu.
Platí, že v Čechách nařizují ti, co za nic nezodpovídají. Výmluvy na nařízení EU jsou nesmyslem. Pokud chceme být právním státem, musí platit, že ten, kdo je podepsán pod nařízením, třeba i na okresní úrovni, se stává zodpovědným. V případě, že způsobí mnohatisícové škody, se nemůže jednat jen o přestupek, ale o trestný čin. Pokud tomu tak není, tak si na demokratický stát jen hrajeme.
Zamysleme se nad tím, když vytlačíme pasený dobytek z uvedených oblastí. Žádný chovatel nemůže pracovat se ztrátou. Pokud nechceme, aby popisované oblasti zarostly křovím, nebo se z nich staly mokřiny, tak musíme chovatelům vytvořit přijatelné podmínky. V tomto případě si musí společnost uvědomit, že údržbu krajiny musí zaplatit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte s pohledem šumavského zemědělce Františka Svobody?
autor: David Hora
