„Klimatu změna je globální, týká se celé planety. Nejnovější zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu konstatuje, že už nelze na planetě Zemi najít místo, které by nebylo dotčeno změněnými podmínkami souvisejícími s oteplováním,“ upozornil Alexandr Ač na začátku své přednášky. Následně se věnoval prudce se zvyšujícímu počtu lidí, nyní už se blížíme k osmi miliardám. „Prognózy říkají, že do poloviny století nás bude kolem devíti miliard a ke konci století mezi 11 a 12 miliardami na planetě. Čím více přibývá lidí, tak se tlak na ekosystémy samozřejmě zvyšuje. A také veškerá produkce, je větší spotřeba energie, vyrobí se více aut, mobilů, spotřebuje se více papíru a tak dále,“ konstatoval.

Výrazně se zvyšuje počet komerčních letů, každý rok padají rekordy v počtu letů. „Do roku 2040 se čekává, že počet letadel se zdvojnásobí,“ uvedl Ač s tím, že letecká doprava tvoří tři až pět procent emisí skleníkových plynů, což je relativně málo. „Ale relativně rychle rostou a stávají se stále větším problémem,“ dodal.

Pokud se nic nezmění, teplota naroste o čtyři stupně

Poté ukazoval proces oteplování. Není všude stejný. „Na severní polokouli se otepluje výrazně rychleji, dvakrát až třikrát než globálně. Kontinenty se také oteplují více než oceány. Proč? Potřebujete mnohem více energie na ohřátí vody než pevniny,“ vysvětlil. A co nás ohledně průměrné teploty může čekat? Ač představil několik scénářů. „Pokud se nic zásadní nezmění a emise nebudou klesat, tak se může stát, že teplota dosáhne nárůst o čtyři stupně. Což představuje dost velký problém,“ upozornil. Na argumenty laiků, že v minulosti přeci také bylo někdy tepleji, uvedl: „Je to sice pravda, ale rozdíl je v tom, že všechny změny teploty v minulosti trvaly tisíce let. Problém je tedy v rychlosti. Příroda má méně času na to, aby se přizpůsobila,“ objasnil.

„Podle nejoptimističtějšího scénáře, který však není reálný, protože předpokládá, že emise už klesají několik let a dosáhnou nulové hodnoty za několik málo desetiletí, tak i v tom případě se bude oteplovat. Ale záleží jak moc. Takže když emise omezíme, oteplování bude, ale nemuselo by být tak výrazné,“ sdělil s tím, že teoretický možná je ještě varianta oteplení o dva stupně do konce století. „Pokud naplníme závazky, ke kterým jsme se zavázali v Pařížské dohodě, směřujeme ke scénáři oteplení o tři stupně. Mnoho ze států však závazky neplní,“ uvedl. Takže podle něj zatím směřujeme k horším scénářům. Nejhorší je – když se závazky nebudou vůbec plnit – že se oteplí do konce století až o osm stupňů. „Ve všech scénářích se tedy bude oteplovat, ale o co více budeme emise snižovat, o to bude rozdíl v oteplování výraznější. Bohužel některým následkům už nelze zabránit, protože existuje setrvačnost klimatického systému,“ objasnil Ač.

Stále jsme v období prudkého růstů emisí

Následně se věnoval příčinám oteplování. Na grafech ukázal, jak se zvyšuje vypouštění emisí CO2. „Proč se zvyšují koncentrace CO2? Protože spalujeme fosilní paliva – to znamená uhlí, ropa, zemní plyn," vysvětlil. Stále jsme v období prudkého růstů emisí. „V Evropě emise nerostou od roku 1979 a klesají. I ve Spojených státech klesají, výroba se přesunula do Číny, Indie a dalších rozvojových státu,“ upřesnil.

Kvůli zvyšování teploty v oceánech dochází k masovému vymírání korálů. „V roce 2015 až 2016 postihla okolí Austrálie velmi teplá vlna, znamenalo to úhyn poloviny Velkého bariérového útesu, což je největší korálový útes na světě. Představte si, že by uschla polovina Amazonie. To bychom snad změnu klimatu brali vážněji,“ zadoufal. Pokud se teplota zvýší o půl stupně, je ohroženo vymřením sedmdesát až devadesát procent korálů, v případě zvýšení o jeden stupeň oproti současnému stavu vymřou téměř všechny. „To je ukázka té rychlosti oteplování. Víme, že koráli tu byli i v minulosti, i v období teplejším než dnes. Neměli ale tak velký problém se přizpůsobit. Nyní je změna pro ně příliš rychlá, nemají čas se adaptovat,“ vysvětlil.

Dalším důsledkem oteplování je úbytek plovoucího mořského ledu v Arktidě na severním pólu. „Probíhá prudký pokles zalednění. Funkce tohoto ledu je, že působí jako taková globální klimatizace. Působí jako zrcadlo a odráží osmdesát pět procent záření. Pokud zmizí, roztaje a většina toho záření se pohltí. Ten proces se pak samovolně zrychluje. Je to i jeden z důvodů, proč se Arktida otepluje rychleji,“ upozornil. Snižuje se podle něj nejen plocha, ale i tloušťka ledu. „Pokud se bude dále oteplovat, tak ten led zmizí úplně a pak není tedy jasné, co to může způsobit,“ konstatoval. Problém je, že zamrzlá půda v těchto oblastech (takzvaný permafrost) obsahuje hodně uhlíku. „Odhaduje se, že horní tři metry obsahuje asi dvojnásobné množství oxidu uhličitého, než je dnes v atmosféře. Stačí tedy pár centimetrů a bude se uvolňovat další oxid uhličitý. Je tu riziko, že v určité chvíli se už tento proces nebude dát zastavit a zvrátit,“ upozornil.