Prigožin, jehož skupina se zásadně zapojila třeba do bojů o Bachmut, kritizoval vedení ministerstva a armády dlouhodobě. Během pátku ale na svém telegramovém účtu přišel s tvrzením, že ruská armáda začala jeho vojáky ostřelovat. Následovala večerní výzva občanům, aby společně s ním povstali.

Ministerstvo obratem vyzvalo vojáky z jeho skupiny, aby se přidali k řádným armádním jednotkám a nepodíleli se na Prigožinově osobním dobrodružství. Zároveň je vyzvali, aby Prigožina případně zajali a předali spravedlnosti.

Podle ruské prokuratury mu hrozí dvacet let vězení za ozbrojenou vzpouru. Na Prigožina měl být vydán oficiální zatykač.

Během sobotního dopoledne se objevily informace, že Wagnerova skupina obsadila důležitá vojenská velitelství v Rostově a ve Voroněži. Současně pohrozili pochodem na Moskvu.

Až poté vystoupil prezident Putin, který v nezvykle vážném projevu varoval, že s povstalci bude zacházeno jako se zrádci národa. Hovořil také o „ráně do zad“.

„Obracím se i k těm, kteří se podvodem nebo sliby nechali vtáhnout do nebezpečné avantýry a vzpoury. Bojujeme za naši suverenitu a nezávislost. V této bitvě, kde se rozhoduje o osudu národa, vyžaduji sjednocení všech sil, jednotu, pevnost a odpovědnost,“ vyzval prezident Putin.

Podle některých médií byla zvláštní bezpečnostní opatření přijata i v Moskvě, redaktor ČT Karel Rožánek ale v živém vstupu informoval, že armáda v ulicích není.

Naopak v městě Rostov na Donu, v bezprostřední blízkosti ukrajinské hranice, mají podle informací médií být zřizována vojenská kontrolní stanoviště a ve vzduchu mají být pozorována letadla.

V centrále Wagnerovy skupiny, která se nachází v Petrohradě, má být zatím klid.