Prokázal to například tím, že obcím zachránil příjmy, o které by jinak přišly v důsledku vládních opatření kvůli epidemii koronaviru. Vystrčil to dnes uvedl v bilanční zprávě za končící dvouleté funkční období horní komory.

Vystrčil uvedl, že podle statistik Senát zhruba třetinu zákonů vrací s úpravami, s nimiž se Sněmovna rovněž z jedné třetiny ztotožní. „My opravujeme a vylepšujeme se souhlasem Sněmovny každý desátý zákon. To není vůbec málo, takový kontrolor se rozhodně vyplatí,“ řekl předseda horní komory.

Senát podle něj prosadil mimo jiné to, že obcím budou kompenzovány výpadky daňových příjmů v souvislosti s epidemií koronaviru. Města a obce tak dostaly 13 miliard korun. Senát podle Vystrčila už 18. března doporučil vládě, aby při protiepidemických opatřeních nepodcenila komunikaci a neriskovala tím ztrátu důvěry a aby využívala standardních krizových mechanismů. Doporučení ale vláda velmi málo reflektovala, poznamenal předseda Senátu.

K senátní roli strážce ústavnosti Vystrčil připomenul návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana. Zmínil se i o senátorské stížnosti k Ústavnímu soudu nebo obraně nezávislosti krajských a obecních samospráv, které jsou podle průzkumů nejdůvěryhodnější.

Vystrčil rovněž vyzdvihl roli Senátu v parlamentní diplomacii včetně mise na Tchaj-wan, od níž byl odrazován jeho předchůdce Jaroslav Kubera (ODS), který v lednu náhle zemřel. Podle Vystrčila není možné, aby okolnosti úmrtí druhého nejvyššího ústavního činitele nebyly podrobně prošetřeny. „Pokud je to možné, tak je něco špatně,“ uvedl předseda Senátu.

Kromě Kubery vyzdvihl Vystrčil také někdejšího předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD), který letos poprvé po 24 letech neobhájil mandát. Připomněl, že na Štěchův popud Senát uděluje ke Dni české státnosti stříbrné pamětní medaile. Zároveň by měl podle Vystrčila v tento den, tedy 28. září, pojmout také hodnocení stavu společnosti jako instituce, která ctí právo a hodnoty evropské kultury. Senátoři by podle Vystrčila měli pomoci české společnosti zbavit se nedůvěry a nejistoty.

Horní komora v uplynulých dvou letech projednala na 27 schůzích 182 návrhů zákonů, z nichž 118 přijala, 15 zamítla a 49 vrátila s úpravami Sněmovně. Sněmovna vyhověla námitkám či úpravám Senátu v 16 případech.