Určitě neudivilo, že mezinárodní konference s názvem „Green Deal jako zdroj problémů v zemích EU“, kterou uspořádal poslanec Evropského parlamentu Ivan David, se nesla v duchu ostré kritiky Zelené dohody pro Evropu. Kromě politiků, z nichž hned tři – Petr Bystroň, Anja Arndtová a Marc Jongen – jsou členy Alternativy pro Německo, nejsilnější strany v rámci skupina Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu, vystoupila i členka Evropského hospodářského a sociálního výboru za Českou republiku pro léta 2020 až 2025 Jarmila Dubravská, předseda Institutu pro energetiku Ivan Noveský, generální ředitel společnosti RABBIT Zdeněk Jandejsek a rovněž Luděk Nezmar, předseda Asociace manažerů informační bezpečnosti, který přednáší na Ústavu práva a právní vědy.

Ze všech možných úhlů pohledu rozebral tento omyl, jak lze Green Deal bezpochyby označit, ve svém vystoupení Milan Uhrík, poslanec Evropského parlamentu a předseda hnutí Republika. „Dovolte mi na úvod říci aktualitu, co jsem zaslechl v Evropském parlamentu, respektive na úrovni Evropské komise. Všichni tu plus mínus hovoříme o nějakých nedostatcích evropského Green Dealu, jak likviduje zemědělství, automobilový průmysl a další odvětví hospodářství, v naději, že nové evropské vedení zohlední výsledky letošních evropských voleb, tedy že bude reflektovat tu nynější evropskou politiku. Představitelé nejsilnější evropské frakce EPP, to jsou křesťanští demokraté, prohlásili, že na úrovni Komise zavedou takzvanou doložku konkurenceschopnosti do legislativního procesu evropských předpisů,“ začal svou řeč slovenský politik.

Lídrem nejste, když jedete na dálnici v protisměru

To znamená, že každý nový předpis, každý nový zákon, bude podléhat jakémusi testu, zda tento zákon, směrnice nebo nařízení pomáhá konkurenceschopnosti Evropské unie. „Zní to pěkně, ale zkusme se nyní v kontextu Green Dealu vrátit zpátky. Neříkali přesně to samé i o Green Dealu? Nebyla přesně i tato Zelená dohoda pro Evropu prezentována tak, že má zavést do Evropské unie prosperitu? Prohlašovali, jak budeme zelení, pokrokoví, moderní, jak budeme lídry ve světě, jak bude všechno super fungovat. Neprošel by Green Deal v daném čase testem konkurenceschopnosti? Určitě ano, podle jejich kritérií určitě ano. A právě proto je třeba apelovat na to, že když se bude přijímat nová, možná už i opravená, evropská legislativa, tak ten test konkurenceschopnosti musí být opravdový. Nejen nějaký politický štempl nebo politická nálepka, která jim bude vyhovovat,“ zdůraznil Milan Uhrík.

Připomněl, že když se přijímal Green Deal, Fit for 55 a další balíčky v Evropském parlamentu, jak nás všechny přesvědčovali, že Evropská unie musí být lídrem ve světě, že musíme vést svět směrem k zelené budoucnosti, směrem ke konkurenceschopnosti, prosperitě, zkrátka k úžasnému zítřku. „Jenže lídry jste tehdy, když vás někdo následuje, když za vámi ostatní, celý ten svět jde. Lídrem nejste tehdy, když jedete na dálnici v protisměru a všichni ostatní jedou proti vám. To pak nejste lídry, to jste blázny, kteří jdou proti trendům a možná i proti zdravému rozumu. No a Evropská unie se svým Green Dealem dělá přesně toto. Jede na dálnici v protisměru, všichni ostatní jedou naopak, naráží do ostatních aut a potom obviňuje celý svět, že všichni jsou špatní, protože nedodržují nějaké podivné předpisy nebo nějaké zelené ideologie, které si umínili prosazovat lídři v Bruselu,“ upozornil někdejší IT manažer, vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník.

Nevěřili byste, jak se v Bruselu schvalují předpisy

Je přesvědčen, že pokud chce Evropská unie a s ní i Slovensko, Česká republika, Německo, Maďarsko a další do budoucna přežít ve smyslu toho, abychom byli konkurenceschopní, udržet si svou životní úroveň, tak se EU musí vrátit k racionálnějšímu přístupu. „A začít hledat rovnováhu mezi těmi zelenými předpisy, mezi ochranou přírody a ekonomickými aspekty – prosperitou a hospodářstvím. Protože chudé země ve světě nechrání přírodu více. Právě naopak, méně. Chudý člověk má jiné na starosti než dodržovat nějaké limity a emisní normy. Pamatuji si, když se v Evropském parlamentu přijímal Green Deal, balíček Fit for 55 a související dokumenty, jak se kolegové z frakce Zelených, možná i pan kolega doktor David si na to vzpomene, předháněli ve stanovování těch emisí,“ poukázal Milan Uhrík.

Zmínil své předřečníky, kteří mluvili na odborné úrovni, a člověk by předpokládal, že na podobně odborné úrovni se přijímají i předpisy v Evropském parlamentu nebo na úrovni Evropské komise. „Bohužel, kdybyste viděli, jak to tam vypadá, jak se schvalují předpisy a procenta, nevěřili byste. Před časem nám do Europarlamentu přišel návrh usnesení, kde bylo, že si Evropská unie stanovuje za cíl snížit emise o 30 procent. Vtom se postavil nějaký kolega, poslanec z frakce Zelených, a řekl: ‚Ne, musíme být více ambiciózní, já navrhuji snížit emise o 35 procent‘. Jen tak, bez čísel, bez výpočtů, bez argumentů, beze všeho, protože chce být ambiciózní. Jak ta ambicióznost vypadá, vidíme pak na problémech, se kterými naše státy zápasí. Kolegové, kteří tu vystoupili přede mnou, se snažili hledat logiku, proč politici ty zelené předpisy přijímají, co jimi sledují,“ pozastavil se slovenský europoslanec.

Cílem je i podle Leyenové převýchova společnosti

Důvodem je podle něj politické hledisko. Připomněl, že Ursula von der Leyenová v roce 2019 vyhlásila, že za emise se musí platit tolik, aby lidé změnili své chování. „A o tom to je. Nehledejme za zelenými předpisy nějakou logiku ochrany přírody nebo planety. Kdyby toto bylo skutečným cílem těch předpisů, tak by ty předpisy vypadaly jinak, protože ty stávající přírodu do takové míry nechrání, jak je prezentováno. Jejich cílem je do velké míry to, co řekla samotná předsedkyně Leyenová, tedy převýchova společnosti k tomu, aby prostřednictvím těchto zelených předpisů naučili lidi jinak nakupovat. Aby vás naučili, jakým dopravním prostředkem máte cestovat, jaké jídlo si máte vybrat, kam můžete a kam nemůžete jet, aby vás, nás, všechny naučili žít podle nějakých kvót. Cílem této zelené politiky do velké míry není ochrana přírody, ale udržení se u moci těch zelených politiků, kteří tuto agendu zavádějí,“ vysvětlil Milan Uhrík.

Ale toho, kdo začne tuto agendu kritizovat, označí za radikála, extremistu, že je proti planetě Zemi, že chce zničit přírodu. „Je to ekoalarmismus. Je to podobné, jako když některé režimy zneužívají Boha nebo náboženství k udržení své moci. Také tito zelení politici zneužívají tento ekoalarmismus a zelené předpisy na to, aby se udrželi u moci, proto označují každého, kdo je proti nim, za nepřítele planety. Proto byl vyhlášen i stav klimatické nouze a podobné věci, kterými nás neustále tlačí do přijímání zelené agendy. Ty finanční náklady na zelený životní styl jsou kolosální. Podle Evropské investiční banky by bylo nutné k realizaci všech zelených plánů investovat přibližně 390 miliard eur ročně, což je do roku 2030 3,9 bilionu eur, 3900 miliard. To jsou obrovské peníze, které se investují do nesmyslných předpisů, ale pak budou někde v hospodářství chybět, neboť směřují na nesprávné priority,“ konstatoval předseda hnutí Republika.

Cena aut oproti dnešku stoupne až o 30 procent

Tyto náklady jednoznačně ohrožují hospodářskou a energetickou stabilitu zemí, jako jsou například země V4. „Ale i Německa, které má energetické problémy jednoduše proto, že zdroje energie, které jsou přirozenými pro naše země, ať už je to ropa, plyn nebo atomová energie, jsou zelenými politiky označovány za neudržitelné a nežádoucí. Nutí nás do nakupovat zelenou energii, která je možná ekologičtější, ale rozhodně tedy dražší. Evropská unie schválila zákaz spalovacích motorů do roku 2035. Jen připomenu, že automobilový průmysl v Evropě zaměstnává zhruba 12 milionů lidí. Tím, že se elektromobily zavedou jako povinné, že se zakáže výroba motorů se spalovacím motorem od roku 2035, že všechna nová auta budou muset být elektromobily, hrozí, že cena aut stoupne v porovnání s dneškem až o 30 procent, neboť Evropská unie nemá ty přírodní zdroje, aby naše automobilky dokázaly elektrické vozy vyrábět konkurenceschopné vůči například Číně,“ uvedl Milan Uhrík.

Na rovinu říká, že sám by si elektromobil pro pracovní účely nekoupil. „Protože pro pracovní účely jako například na cestu do Prahy z Nitry potřebuje člověk auto, které nemusím několik hodin nabíjet, o němž vím, že bude fungovat, že nemusím hledat nabíjecí stanice, o němž vím že mi pojede i v zimě, že mi kapacita baterky neklesne. Kdo chce, ať si elektromobil koupí, na cestu do města nebo pro nějaké soukromé účely, to je naprosto v pořádku. Ale Evropská unie nebo Evropská komise nemůže svými předpisy nutit nějaké subjekty, rodiny, podniky, firmy kupovat si auta na takový nebo onaký pohon. To prostě nejde. Protože když Evropská komise řekne: ‚Vážení farmáři, zemědělci, občané, rodiny, od roku 2035 si budete muset všichni povinně kupovat nové pouze elektromobily. Tak si řeknete, že je to špatné, ale nějak se zařídíte,“ podotkl europoslanec.

Úředník diktuje, jaké auto si můžete koupit a odkud

Ale pak přijde Evropská komise znovu a řekne, že si nebudete kupovat libovolné elektromobily. „Že ty laciné asijské sem nebudeme dovážet, že vůči nim zavedeme cla a zůstanou vám ty drahé evropské. Teď hodnotím tu politiku jako celek. Řekněte mi, zda při takto nastavených pravidlech, kdy vám nějaký úředník diktuje, jaké auto si můžete nebo nemůžete koupit a ještě odkud si jej můžete nebo nemůžete koupit, dokážou evropští podnikatelé a firmy při takových cenách prosperovat a zda dokážou konkurovat celému světu. To prostě není možné. Tak se jednoduše podnikat nedá. V Evropě nastává hospodářská recese, kolegové už tu hovořili o tom, že v zemědělství v České republice klesá potravinová soběstačnost. Také na Slovensku je potravinová soběstačnost kolem okolo 35 procent, denně dováží 1700 kamionů dováží potraviny ze zahraničí. Krize přijít musí, poněvadž ty předpisy ji doslova přivolávají,“ zdůvodnil Milan Uhrík.