Dnes již bývalý člen ODS Jan Zahradil prozradil, proč do politiky počátkem 90. let vstoupil. „Já jsem z té generace, co do politiky vlastně spadla pro roce 1989, kdy jsme tady žádné profesionální politiky neměli, a tudíž je suplovala technická inteligence, do značné míry, to znamená ekonomové, inženýři, prostě lidi s technickým vzděláním, což je i moje zázemí. Někteří se potom zase vrátili zpátky k těm svým původním profesím po prvním volebním období na začátku 90. let. Někteří v tom zůstali – to byl zase můj případ,“ vysvětlil Jan Zahradil v pořadu Proti srsti.
Zpět k vodařině se mu nechtělo, tak zůstal v politice
V politice, v níž začínal v roce 1992 jako poslanec Federálního shromáždění, už zůstal. „Když jsme si rozpustili Československo, tak mně už se potom zpátky k vodařině, což byl můj původní obor, nechtělo, tak jsem zůstal v politice. Speciálně ta dekáda 90. let byla mimořádně úspěšná ekonomicky i politicky, vytvořilo se standardní politické spektrum, dokončila se ekonomická reforma a velice rychle jsme se zařadili mezi standardní země Západu,“ dodal Zahradil.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let mu nebylo ještě ani třicet let. „Takže když ten krunýř komunistického autoritářského režimu praskl, tak člověk měl chuť něco dělat, nějak to posunout. Neříkám, že to bylo příliš promyšlené. Generace ekonomů okolo Václava Klause, která se toho potom ujala, ten pomyslný politický souboj vyhrála s tou havlovskou skupinou nebo klikou nebo jak je nazveme, tak ta to měla promyšlené. Já jsem se to učil za pochodu. Byl to hlavně takový příliv energie, entuziasmu, pozitivní pocit, že teď se začne něco dít a že ten stát a tu společnost někam dovedeme,“ řekl politik.
Politika podle Zahradila není disciplína, při níž by se hrálo v rukavičkách. „Musíte si na to zvyknout. Když se s tím člověk setká poprvé, tak to samozřejmě není příjemné, ale pak se ty rány naučíte také rozdávat a je to svým způsobem disciplína. Politika je také řemeslo. Musíte se ho naučit. Kdo se na to jednou dal, tak si nemá stěžovat, že se tam někdy hraje tvrdě,“ domnívá se Zahradil.
Svěřil se také s tím, jaký vztah má k současnému předsedovi vládní ODS Petru Fialovi. „U mě to není nic osobního. My jsme si s Petrem Fialou nikdy nic neprovedli. Největší zklamání je, když vás podrazí někdo, kdo je váš spolupracovník nebo komu věříte nebo s kým jste byli v nějakém blízkém politickém spojenectví, tak tohle nebyl ten případ. My jsme si s Petrem Fialou nikdy nic špatného neprovedli. On nic neprovedl mně – že by mě podrazil. Já jsem mu to taky neudělal,“ zdůraznil bývalý člen ODS.
Podlehl dojmu, že to bylo velké vítězství
K Fialovi je však Zahradil značně kritický. Jeho politické limity se podle něho ukázaly už v roce 2020, kdy vznikala koalice SPOLU. „Petr Fiala pochopil, že on tu ODS už nevytáhne výš než na nějakých 15 procent, a že pokud chce volby vyhrát, tak to bude muset přikrýt nějakou jinou značkou, jinou strategií, lidově řešeno trochu to vyfejkovat. K tomu použil koalici SPOLU,“ přiblížil Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Tento krok Fialovi vyšel, s pomocí antibabišovské kampaně o půl procenta porazil svého politického rivala – vůdce ANO. „Já bych spíš řekl, že to bylo dílo náhody, velkého štěstí a milionu propadlých hlasů z té opoziční nebo protestní množiny voličů. A on podlehl dojmu, že to vlastně bylo velké vítězství,“ řekl Zahradil.
Fiala pak sestavil pětikoaliční vládu, která je de facto neřiditelná. „Nikdy v historii samostatné České republiky jsme pětikoaliční – teď už tedy čtyřkoaliční – vládu neměli. Pamatuju si vlády Václava Klause, ty byly trojkoaliční a už v té trojkoalici se to strašně těžko řídilo. Pamatuju si na různé podrazy, co Václavu Klausovi dělaly ty menší koaliční strany – lidovci, ODA,“ zavzpomínal na devadesátá léta.
Ukázalo se, že Petr Fiala na to, aby uřídil složitou pětikoaliční konstrukci, není osobnostně vybaven. „Není ten lídr, není ten alfa samec. Když ho přirovnám k jeho protějšku – hlavnímu oponentovi Andreji Babišovi – nemá tu schopnost zdupat lidi do latě a říct jim: Takhle to bude a přes to nejede vlak. Problémy spíš tlačí před sebou, všechno se to snaží vysedět, asi to má naučené z akademického prostředí. Podle toho vláda fungovala, respektive nefungovala,“ kritizuje bývalý člen ODS.
Nedokáže se zastat vlastní ministryně
Všichni podle Zahradila poznali, že si de facto mohou dělat, co chtějí, premiér jim nikdy nic neřekne. „Nikdy na ně nevlítne. Typický příklad z poslední doby: Má tam ministryni obrany – ministryni obrany ze své vlastní strany, která má dokonce lídrovat pražskou kandidátku koalice SPOLU, pražská kandidátka je nejdůležitější, tam vždycky mají nejvíc hlasů – a on se jí nedokáže zastat proti náčelníkovi generálního štábu. A říká věty typu: Ministryně obrany má moji důvěru, ale náčelník generálního štábu má taky moji důvěru. Takhle se to nedá dělat,“ domnívá se Zahradil, jenž si myslí, že Fiala světový lídr opravdu není.
„Možná žije v té představě, která se asi táhne z doby českého předsednictví v Radě EU – to je druhá polovina roku 2022 – kdy různé figury typu paní von der Leyenová a podobně s ním vlídně hovořily na těch radách a on nabyl dojmu, že to znamená velké uznání, ale lídr to opravdu není,“ soudí Zahradil.
Podle jeho slov lídr nemusí být milován, ale měl by být respektován. „Tady ze střední Evropy je to Viktor Orbán. Ten je v Bruselu téměř nenáviděn, ale každý si rád poslechne, co řekne, a samozřejmě, když se zasekne na nějaké věci, tak potom má tu možnost to za něco vyměnit, něco vyjednat, nějak vymanévrovat z té situace se ctí. To podle mě Petr Fiala není,“ zdůraznil Zahradil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Je současný předseda ODS Petr Fiala skutečný lídr, za kterým lidé spontánně jdou?
autor: Naďa Borská
