Předsedkyní Evropské komise byla znovu jmenována Němka Ursula von der Leyen, na předsedu Evropské rady byl navržen Portugalec António Costa a novou vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se stane Estonka Kaja Kallas. Evropský parlament si do svého čela opět zvolil Malťanku Robertu Metsolu, připomněl server Euractiv.

Pro zástupce některé ze zemí Visegrádské skupiny tentokrát místo „úplně na vrcholu“ nezbylo.

Visegrádští europoslanci však zaujmou poměrně důležité posty uvnitř Evropského parlamentu. Celkem 21 z nich se stane buď jeho místopředsedy, kvestory nebo členy předsednictev výborů či podvýborů. Polovina z toho jsou Poláci.

Zbylé země V4 jsou na tom hůř. Zbývajících 10 míst připadne ostatním visegrádským zemím, což ale není moc velké překvapení, protože mají celkově méně europoslanců. Polsko má v novém Evropském parlamentu 53 zákonodárců, zatímco Česko a Maďarsko po 21 a Slovensko pouze 15.

Svou roli hraje také to, jestli poslanci patří v europarlamentu k „vládní většině“, nebo naopak k „opozici“, která má přístup k vlivným postům zapovězený.

Po evropských volbách byl v Evropském parlamentu zformován tzv. sanitární kordon, který měl za cíl odstřihnout od rozhodování některé strany včetně frakce Patrioti pro Evropu, založenou Andrejem Babišem a Viktorem Orbánem, přitom jde o třetí největší frakce v Evropském parlamentu. Z procesu rozdělování významných postů ve 24 výborech byla frakce Patrioti pro Evropu téměř zcela vyřazena. Zcela vyřazeni z vedoucích pozic byli také europoslanci Evropy suverénních národů.

O této formě izolace – server Euractiv o ní psal coby o „džentlmenské dohodě“ – se neformálně dohodli evropští lidovci, socialisté a liberálové.

Patrioti pro Evropu neuspěli ve volbě místopředsedů Evropského parlamentu. Mezi jejich kandidáty byla i česká europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která ale nezískala dost hlasů. V europarlamentu se tak projevila izolace pravice, na níž se dohodly strany středové proevropské většiny.

Server Politico situaci shrnul tak, že centristické síly v Evropském parlamentu daly jasně najevo, že pravicovým skupinám nebude umožněno zastávat mocenské pozice.

Patrioti požadovali vedení výboru pro kulturu a vzdělávání a výboru pro dopravu a cestovní ruch, ale neuspěli. Předsednictví těchto výborů získali Zelení a EPP. Předsedové výborů jsou v parlamentu důležití - rozhodují o agendě výboru a předsedají schůzím a trialogům s členskými státy a Komisí při projednávání právních předpisů. Místopředsedové zastupují předsedu.

Patrioti pro Evropu ani Evropa suverénních národů nezískali předsednické nebo místopředsednické pozice v žádném z 24 výborů. 

Počet místopředsednických křesel by měl sice odpovídat silovému rozložení frakcí v europarlamentu, některé z nich ale bez ohledu na sílu svého zastoupení ostrouhaly. Do politické izolace je ostatní frakce uvrhly zejména kvůli jejich rétorice.

Poslanci z frakce Patrioti pro Evropu (84 poslanců), kterou založili Babiš spolu s Orbánem, nebo Evropa suverénních národů (25 poslanců) tak mezi místopředsedy nezasedli. A pravděpodobně neobsadí ani posty kvestorů nebo klíčové pozice ve výborech.

První jednání pléna Evropského parlamentu po volbách ukázalo, že hnutí ANO v nové frakci Patrioti pro Evropu se skutečně dostává do izolace, jak předpovídali odborníci a insideři evropské politiky

„Ať se jim to líbí, nebo ne, jsme třetí nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu a podle zvyklostí jsme tak měli mít nárok na dva místopředsedy,“ komentovala výsledek pro Novinky a Právo Dostálová.