„Vážený pane doktore, Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen ‚Rada‘) byl doručen Váš dotaz, v němž žádáte o vysvětlení, jak Rada mínila postoupení stížností, týkajících se Vašeho vystoupení, Radě ČT. Dovolte mi, abych Vás informoval, že Rada na základě dohody s Radou ČT, která se datuje do doby před více než deseti lety, postupuje Radě ČT všechny závažné stížnosti vztahující se k činnosti České televize, aby se jimi zabývala z hlediska svých kompetencí,“ cituje Petrov.

„Kompetencí je v daném kontextu míněn fakt, že Rada ČT je zákonem definována jako orgán, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3) a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu České televize, a proto by jistě měla být obeznámena s tím, jakým způsobem veřejnost reflektuje vysílání České televize a také jak konkrétní stížnosti posoudila Rada,“ dodává Petrov obsah listu.

Kdo smí a nesmí vyřizovat stížnosti diváků na vysílání nebo chování moderátorů České televize? Tato otázka se řeší už delší čas a zabývají se jí i někteří členové Rady ČT. Jedni si totiž dané normy vykládají tak, že Rada smí vyřizovat jen stížnosti mířené na generálního ředitele a všechno další jí nepřísluší. Druhý tábor pak argumentuje, že Rada ČT zastupuje všechny diváky-koncesionáře a logicky se z tohoto titulu musí zabývat jejich podněty.

Do věci se aktuálně vložil veřejnoprávní moderátor Jakub Železný, který se jal poučit samotného předsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (tzv. velké rady) o tom, kdo by stížnosti (ne)měl řešit. 

O co přesně jde? Vystupování moderátora Železného na sociálních sítích i ve studiu budí kontroverze delší dobu. Jednak jde o jeho poznámku na adresu komunistického prezidenta a též válečného hrdiny generála Ludvíka Svobody, kterou pronesl přímo během živého vysílání ČT. Moderátor řekl, zcela bez souvislosti s rozhovorem s ministrem Havlíčkem, že pražské nábřeží se „stále bůhví proč jmenuje po komunistickém prezidentovi“. Dále pak na sociálních sítích uvedl, že kdo bude zpochybňovat památku zavražděné Milady Horákové, toho vyhodí ze studia. 

Vedle silné kritiky z řad veřejnosti, některých politiků i komentátorů přistála na Železného stížnost, kterou Radě ČT adresoval mediální a politický analytik Štěpán Kotrba. Železný podle něho jednoznačně porušil Kodex ČT a konkrétně pak jeho část 6.5, kde stojí: „Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo k diskutujícím zaujímají postoj.“

• Celý text stížnosti Štěpána Kotrby ZDE 

Jak se k celé věci postavil Jakub Železný? Upozorňuje, že ona poznámka o prezidentu Svobodovi byla pronesena zcela v souladu se zákonem a vzkazuje Radě ČT, že na projednávání stížnosti o jeho osobě nemá oprávnění.

„Vážení členové Rady České televize, byl jsem vyzván nadřízeným pracovníkem, abych vypracoval své stanovisko k textu, který Rada pro rozhlasové a televizní vysílání odeslala vaší radě, tedy Radě České televize v souvislosti s poznámkou, kterou jsem v souladu se zákonem (což konstatovala RRTV, která jediná může rozhodovat o souladu televizního vysílání se zákony) pronesl ve vysílání České televize,“ píše moderátor radním.

Dále de facto konstatuje, že RRTV neumí vykládat zákony. „Vzhledem k tomu, že dopis od RRTV směrem k RČT obsahoval ale pro mě zcela nepochopitelnou větu o tom, že ‚stížnost‘ se má zabývat Vaše rada, tedy Rada ČT (což tato, jak víte, dle zákona dělat nemůže), odeslal jsem osobní dopis přímo předsedovi RRTV s žádostí o vysvětlení a s informací, že jej na vědomí dávám také i Radě ČT, generálnímu řediteli a Nezávislé odborové organizaci ČT,“ vzkázal radním ČT Jakub Železný.

Ivan Krejčí, předseda zmíněné Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, se v dopisu od moderátora dozvěděl, že udělali chybu, když doporučení o vyřízení stížnosti na Železného, adresovali Radě ČT.

Rada ČT prý nesmí řešit stížnosti jiné, než na šéfa televize. „Připomínám jistě vám známý fakt, že Rada ČT nemá vůbec žádnou kompetenci k tomu, aby se zabývala stížnostmi. Výjimku umožňuje pouze § 8, odst. 1, písmeno h) zákona 483/1991 Sb, který doslova uvádí, že do působnosti Rady ČT náleží: rozhodovat o stížnostech týkajících se generálního ředitele. Tato záležitost však zjevně není stížností týkající se generálního ředitele, proto mě velmi osobně zajímá, jak je ona vaše věta míněna a velmi vás tímto prosím o laskavé vysvětlení,“ naléhá moderátor.

„Rada ČT tedy nemá žádné oprávnění k projednávání podobných textů, označených jako ‚stížnost‘. Jistě se shodneme, že v právním státě není možné konstatovat, že jakýkoli orgán je nadán vyššími kompetencemi, než těmi, které mu náležejí dle zákona, jakkoli se kdokoli může tvářit a veřejně vytvářet dojem, že je tomu jinak,“ napsal šéfovi RRTV.

Nejen díky tomuto Železného vyjádření lze očekávat, že kauza opět rozproudí diskusi na dalším zasedání rady. Řadě radních se totiž nelíbilo jak původní Železného vystupování, tak aktuální dopisy, které rozeslal. 

„Nikdo nezpochybňuje jeho právo psát dopisy komu uzná za vhodné, ale pokud se podíváte na obsah a formu, jakou zvolil, tak by se měl zamyslet, zda je to důstojné zaměstnance veřejnoprávní televize. Moderátor tu není od toho, aby kontrolní orgány poučoval, co mohou či nemohou dělat. Možná se už vidí v křesle generálního ředitele a tento pocit mu vystřelil sebevědomí až na měsíc. Kdyby ale dělal svou práci tak, jak mu ukládá Kodex ČT, nikdy by se jeho chováním nikdo nezabýval a nevznikaly by stížnosti. Jenže to by se o něm ani tolik nemluvilo, nebyl by zván na rozhovory a nemohl prezentovat své další názory a vypouštět signály o svých budoucích kandidaturách. Vedení ČT by se ho mělo přestat bát a srovnat si ho. Dokud nám k jeho výstupům budou na radu chodit stížnosti, zabývat bychom se jimi prostě měli. Nelze přehlížet názory a podněty diváků,“ řekl nám k tomu jeden z členů Rady ČT s tím, že tento jeho názor rozhodně není v patnáctičlenném orgánu nijak ojedinělý.