Macháčkovi byly téměř čtyři roky, když prezident Gustáv Husák, jehož jméno je především spojeno s obdobím normalizace 70. a 80. let, abdikoval. Podle Macháčka, který sepsal první ucelený životopis posledního komunistického prezidenta, Husák nikdy nebyl příliš originální myslitel, ale intelektuální výbavou disponoval. „Uměl se intelektuálně projevit a z komunistických politiků patřil k těm nejvzdělanějším,“ říká v rozhovoru pro server Echo24.cz.

Historik hovoří o tom, že se Husák dokázal orientovat v krizových situacích a byl výborný rétor. „Mluvil spatra, a když se dostal do ráže, byl strhující. Příležitost k tomu, aby to předvedl, měl však paradoxně jen během pražského jara a v počátcích normalizace,“ uvedl.

Knihu o Husákovi prý Macháčkovi pochválil i současný prezident Miloš Zeman, čehož si prý autor knihy velmi považuje. „Taky to patrně trochu zvedlo náklad a moji oblibu u některých kruhů – několik dní poté mi Akademie věd neschválila vědecký projekt na výzkum období normalizace a já zůstal bez institucionálního zázemí,“ řekl. Ve funkci předsedy Akademie věd ČR mimochodem od roku 2009 do roku 2017 působil Jiří Drahoš, kterého Zeman porazil v posledních prezidentských volbách.

Jestli existuje nějaká paralela mezi Husákem a Zemanem, je to prý to, že oba byli velcí političtí praktici. „Uměli v tom chodit, myslejí několik tahů dopředu. A oba byli skvělí řečníci, silné osobnosti. Hodně pamatovali a nesnadno odpouštěli, v politice, možná i v osobním životě,“ míní.

Původní zdroj ZDE.

Politika i život je leccos naučily o právu silnějšího a také to, že pro sentiment v nich není příliš místo, uvedl Macháček, podle kterého velkorysost projevovali jak ke komu a v mnohých případech se jejich příkrosti prý nedá ani moc divit. „Miloše Zemana odstavili na deset let z politiky vlastní lidé, kterým předtím pomohl ke vzestupu a do funkcí. Husák si zase prošel krutou zkušeností padesátých let, kdy byl devět let vězněn svými soudruhy,“ uzavřel Macháček s tím, že to ho zcela jistě zásadně formovalo v dalším životě.