Úvodem se Vystrčil vyjádřil k tomu, že senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost označil prezidenta Miloše Zemana za neschopného vykonávat úřad. „Senátní zahraniční výbor má za to, že prezident ze závažných důvodů nemůže vykonávat úřad prezidenta republiky. Neřekl, že není schopen, to jsou dva rozdílné pojmy. A je to velmi důležité, protože nemožnost ze závažných důvodů vykonávat úřad je něco jiného, než není schopen,“ poznamenal Vystrčil.

„Na komisi pro ústavu jsme se shodli, že k posouzení toho, zda je možné aplikovat článek 66, to musíme odosobnit. Neměli bychom za tím vidět konkrétního prezidenta, konkrétní osobu. Mohlo by se stát, že nebudeme objektivní,“ dodal Vystrčil. 

„Kuchař, který neumí vařit, není schopen dělat kuchaře. Ale neznamená to, že ho nemůže dělat. A článek 66 je na to, když vám opravdu hrozí, že umřete hlady. Nejde o to, jestli vaří, nebo nevaří dobře. Dokonce i kdyby tam dal něco, z čeho vám potom bude špatně, pořád může být kuchařem. Pokud tam dá něco, čím by vás chtěl otrávit, je to spíš velezrada nebo hrubé porušení ústavy, ale není to tak, že nemůže vykonávat úřad. To je velký problém článku 66 a 65. Spíš půjde o kuchaře, který možná vaří nezdravým způsobem, ohrožuje Českou republiku, a to je v tomto případě článek 65. Čili je schopen, ale je schopen tak, že škodí,“ vysvětlil dále Vystrčil.

„Důkazní břemeno, že prezident není schopen se orientovat v prostoru a čase a je dezorientován, je na nás. Ústavní soud musí rozhodnout do patnácti dnů, proto nemůže zadávat posudky. Existují samozřejmě určité indicie a argumenty, které dnes máme, například že podle prezidenta patří policie pod něj coby velitele ozbrojených sil. Nicméně já jsem také sem tam řekl nějakou hloupost, to ještě neznamená, že se neorientuji v čase a prostoru,“ poznamenal pak dále Vystrčil. 

Své pak Vystrčil řekl i k situaci v Maďarsku a k zákonu, který zakazuje propagovat homosexualitu nebo změnu pohlaví lidem mladším 18 let. Proti zákonu se ohradilo sedmnáct států EU, Česko se k nim nepřipojilo. 

„Nevím přesně, co v Maďarsku přijali a jak to funguje. Když se s mým maďarským kolegou bavíme například o akademických svobodách, řekne mi, že nic takového není pravda. A teď co? Nemám žádný aparát, který by řekl, že to není pravda. Musím respektovat situaci, jak ji popisuje oficiální politická reprezentace, dokud nemám jasné zprávy o tom, že je to jinak,“ podotkl Vystrčil, že jasné stanovisko zatím nemá.

Závěrem se pak vyjádřil k česko-ruským vztahům. „Byť je jeden režim demokratický a druhý nedemokratický, je nutné komunikovat a řešit problémy, které mezi sebou máme. A hledat minimální oblasti, ve kterých lze spolupracovat, například v té hospodářské. Základní podmínka je, aby zejména Ruská federace změnila svůj přístup. Ona totiž neuznává nic z toho, co se ve Vrběticích stalo, ani žádnou oprávněnost našich kroků. Pokud Rusko nebude ochotné přistoupit na postupné narovnání vztahů a znormálnění, nic se nestane. Pokud budeme pojmenováni jako nepřátelská země, je velmi obtížné, aby se normální vztah nastolil,“ sdělil.