Istanbulská úmluva je dokument zaměřený na prevenci a potírání násilí na ženách, který Česká republika podepsala v roce 2016, ale dosud neratifikovala kvůli sporům o její obsah a interpretaci. V roce 2024 Senát úmluvu odmítl těsnou většinou, přičemž odpůrci ji označili za ideologický a nepotřebný dokument, zatímco příznivci varovali před zaostáváním za ostatními státy. Po změně složení Senátu v září 2024 by mohl být návrh znovu projednán a hlasován v roce 2025.

O znovuprojednání Istanbulské úmluvy v Senátu usiluje vládní zmocněnkyně Klára Šimáčková Laurenčíková. Téma znovu otevřela na tiskové konferenci při příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Její snahy však narazily na ostrou kritiku.

Senátor Zdeněk Hraba její postup označil za „znásilnění parlamentu“ a kritizoval její propojení s neziskovými organizacemi, které podle něj představuje střet zájmů. Daniela Kovářová, bývalá ministryně spravedlnosti, zdůraznila, že rozhodnutí Senátu by mělo být respektováno. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová označila úmluvu za nepotřebnou a neefektivní a kritizovala její ideologickou podstatu. Podobně se vyjádřil senátor Michael Canov, který považuje opakované projednávání za „zprznění demokracie“.

Úsilí Kláry Šimáčkové Laurenčíkové kritizuje i Jana Jochová z Aliance pro rodinu, která je toho názoru, že když Úmluvu Senát již jednou odmítl, snaha ji znovu prosadit nereflektuje jeho demokratické rozhodnutí.  „Jenže jeho obměna ve volbách jí poskytla záminku to znovu zkusit. Istanbulská úmluva je kromě ideologicky nebezpečného dokumentu také bianco šek právě pro mnohé progresivistické neziskovky a pro přístup k téměř neomezeným tokům veřejných financí. Namísto důsledného vymáhání spravedlnosti – ve shodě s našimi zákony – na těch, kdo se dopouštějí násilí na dětech, ženách a mužích, vzniká další ‚čerpacíkový‘ byznys,“ napsala Jochová. V závěru vyzývá k zasílání zpráv premiérovi Petru Fialovi s připomenutím, že „NE znamená NE“ a „demokratický zákonodárný proces není ‚cochcárna‘“.

Na vyjádření Jochové následně reagovala sama vládní zmocněnkyně Šimáčková Laurenčíková. Ve své reakci zdůraznila, že témata jako prevence násilí, ochrana lidských práv a rovnost jsou zásadními otázkami, které nelze ponechat pod vlivem zájmových skupin, jež podle ní manipulují veřejností a brání potřebným společenským změnám. „Jsem přesvědčena o tom, že ZLO má být označeno a pojmenováno a je tak nutné činit VČAS,“ dodala na adresu Aliance pro rodinu.

„Cílem je jediné – změnu neumožnit, její nositele zdiskreditovat a z cesty odstranit, zachovat status quo – bez ohledu na skutečný veřejný zájem či morální rozměr celé věci. Podobnými praktikami se vyznačují režimy autoritářské, totalitní a odporující demokratickým hodnotám a principům,“ napsala Šimáčková Laurenčíková na platformu X.

Vládní zmocněnkyně ve svém vyjádření uvádí příklad ze Slovenska, kde je vážně projednáván poslanecký návrh, který by pokutoval školy za sexuální a vztahovou edukaci dětí. Tento příklad ilustruje podle ní negativní vliv ideologických a kulturních zájmových skupin na klíčové společenské otázky. Stejně tak poukázala i na Maďarsko. „V Maďarsku jsou nevládní organizace s těžištěm aktivit v ochraně lidských práv a podpory zranitelných skupin cíleně odstřihávané od dotací,“ zmínila Šimáčková Laurenčíková.

„Chtěla bych ALIPRO vzkázat jediné – zastrašit se nenechám,“ vzkázala Šimáčková Laurenčíková Alianci pro rodinu v čele s Janou Jochovou a zkritizovala jejich údajné snahy o rozeštvávání společnosti a stavění „nesmyslných barikád“.

Jsem přesvědčena o tom, že ZLO má být označeno a pojmenováno a je tak nutné činit VČAS. Řada naprosto zásadních a potřebných společenských změn je v některých zemích (obvykle v těch, které svou cestu k vyspělé demokracii teprve prošlapávají) v područí ideologicko-kulturních… pic.twitter.com/5GU5cNEKry

— Klára Šimáčková Laurenčíková (@laurencikova_k) November 28, 2024