Aktivistka Marie Feryna sepsala v roce 2017 článek, v němž prohlásila, žer nestačí jen bojovat za práva lesbiček a gayů. Je třeba bojovat i za práva pedofiů a dalších sexuálních menšin.

„Zkrátka a dobře – budoucnost není jen queer, ale radical queer, respektive taková být musí. Je třeba skončit s izolovaností jednotlivých podskupin queer komunity, vzpomenout si, že ještě není dobojováno, a to ani legislativně. Navíc legální rovnost není rovností osobní a rovná práva ještě neznamenají rovné podmínky a příležitosti,“ napsala. „Radical queer znamená zrušit sexuální a rodové normy, očistit stigmatizované menšiny, včetně pedofilní komunity,“ dodala. Její slova v loňském roce zaznamenal také server Echo24.cz

• Další informace naleznete zde

O rok později se na sociální síti Facebook objevil otevřený dopis uskupení SdruŽeny, v němž je řečeno, že se tato aktivistka údajně dopustila znásilnění. Sama Marie Feryna se prý na svém blogu přiznala, že se pokusila o znásilnění ženy na Klinice a pokusí se to napravit. Žena, která čelila útoku však tvrdí, že nečelila jen pokusu o znásilnění, ale musí se vyrovnávat i s dokonaným znásilněním. Tak to alespoň stojí v dopise.

„Před časem publikovala na svém blogu příspěvek, který následně stáhla a dnes již není možné ho dohledat. V něm velmi opatrně přiznala, že na Klinice napadla členku kolektivu a pokusila se ji znásilnit. Napadená však mluví o znásilnění, ne o pokusu. Marie zároveň tvrdila, že se napraví a vyhledá odbornou pomoc. Mnoho čtenářů jí tenkrát vyjádřilo podporu. I přes tento slib se podobná událost opakovala. Marie Feryna znásilnila jednu z autorek tohoto dopisu. Zpočátku jí tvrdila, že si nic nepamatuje a popírala vinu, později připustila, že skutek spáchala. Pokoušela se vše ututlat a vyhýbala se konfrontaci. K tomu používala i citové vydírání a výhrůžky sebevraždou," stojí v otevřeném dopise.

Autorky dopisu prý nechtějí zpochybňovat to, co aktivistka Marie Feryna dokázala v boji za práva sexuálních menšin, ale to ji ještě neopravňuje páchat takového věci. Prý navíc nejde o jediný případ v anti-autoritářských skupinách, jak autorky označily některá uskupení aktivistů a tyto skupiny by o těchto případech měly mluvit a měl by je řešit.

„Nepřejeme si mstu na konkrétních lidech, vyzýváme ale k řešení takovýchto situací v rámci antiautoritářských kolektivů a odmítáme nadále trpět umlčování přeživších sexuálního násilí," uzavřely autorky.