Zástupce ombudsmana Křeček, který má šanci svou funkci obhájit, v souvislosti s narážkami na jeho věk připomněl, že čas od času z úřadu Veřejné ochránkyně práv odešlou nejrůznějším právnickým i fyzickým osobám upozornění, že zacházet s někým jinak z důvodů, obsažených v antidiskriminačním zákoně – tedy například z důvodu jeho věku – je porušením tohoto zákona.

Není si dle svých slov jist, zda lidé opravdu vždy dokážou odlišit svobodnou volbu občana od diskriminace. „Jsem si jist, že to v mnoha případech nedokážeme a pleteme si onu svobodnou volbu s úmyslem diskriminovat,“ míní.

Nemohl si v českých médiích nevšimnout, že se příliš zaměřují na datum jeho narození. „Při komentování probíhajících voleb zástupce Veřejné ochránkyně práv jsem často novináři a komentátory označován jako ‚osmdesátiletý Křeček‘. Vždy, když o věku ostatních kandidátů není žádná zmínka,“ povzdechl si.

A všímá si toho dokonce i u těch, kde by to vůbec nečekal. „Petruška Šustrová na svém blogu za údaj o mém věku dala dokonce vykřičník (!), snad aby zdůraznila své zděšení nad tím, že se někdo v tomto věku může ještě o něco ucházet,“ dal za příklad Křeček a zmínil i Deník Referendum, který sám sebe považuje za ochránce všelikých práv, ale přesto neváhal takové označení jeho osoby použít.

Přemýšlí proto o tom, co tím autoři této, rádoby dehonestující, charakteristiky chtějí naznačit. Připomněl, že jeho pokročilý věk ho v práci přece neomezuje. Od počátku roku publikoval v denním tisku deset článků, prostudoval na úřadě desítky „ombudsmanských“ spisů, publikoval své názory na blogu i na sociálních sítích, účastnil se aktivně několika konferencí a jednal s řadou občanů, kteří s ním chtěli osobně hovořit o svých problémech. 

„Za sebe se dotčen necítím, ale za stovky seniorů, kterým je dopřáno žít aktivním životem, pak ano,“ zdůraznil Křeček podivující se nad názory, že snad údaj o věku bez dalšího charakterizuje schopnosti člověka. „Nejsou jisté životní zkušenosti někdy také k něčemu zapotřebí? Nehlásím se na olympiádu a pitomec může být člověk třeba už ve čtyřiceti. Nemyslíte?“ vzkázal na závěr Keček všem kritikům jeho vysokého věku.

Původní text ZDE