Ve druhé části Otázek Václava Moravce České televize proti sobě usedli ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a poslanec za SPD Jan Hrnčíř.
Prezident Petr Pavel avizoval, že je možné, že vládě nepodepíše její návrh rozpočtu pro rok 2025, protože v něm jsou nejasnosti. Jak by se Helena Horská zachovala v roli prezidenta? „Určitě bych chtěla v roli prezidenta diskutovat s ministrem financí, chtěla bych slyšet, že bude naplňovat všechna zlatá pravidla pro rozpočet, to bych od něj chtěla rozhodně slyšet,“ zlaté pravidlo funguje jak pro státní rozpočet, tak i pro rozpočet jednotlivých domácností. A znamená pracovat s vyrovnaným rozpočtem, kde jsou rozložené peníze na potřeby, na investice, ale i na nutné rezervy.
Který lídr opozice letos zatím nejvíc boduje?Anketa
Helena Horská poznamenala, že rozpočet státu je klíčový zákon každé vlády. „Je to klíčový zákon této vlády, rozpočet jako takový je klíčový i jako nástroj pro to, co chce vláda prosadit v dalším roce,“ řekla.
Nelíbí se jí, že se rozpočet projednává tak pozdě. „Posouvají projednávání v čase. Budeme na hraně zákona, na konci roku, a to není dobré, protože pak není místo pro diskusi. Zákon by měl být projednáván prozřetelně. Je smutné, že se klíčový zákon projednává v poslaneckém chaosu při jednání, kdy se jednotlivé strany opozice a koalice nedokážou prakticky na ničem shodnout,“ poznamenala Horská.
Mohlo by přijít i rozpočtové provizorium, tedy stav, kdy by vláda nestihla prosadit návrh rozpočtu nebo by jej prezident vetoval? „Rozpočtové provizorium není nikdy dobře. Kdyby bylo jen měsíc, tak by se to dalo zvládnout,“ zkonstatoval Hrnčíř a dodal, kde jsou v rozpočtu vážné chyby.
„Stanjura sestavuje rozpočet tak, jak se to nemá dělat. Má nadhodnocené příjmy, chybějí tam peníze na lékařský personál, na nepedagogické pracovníky,“ vypočítával Hrnčíř.
A zaměřil se i na chybnou energetickou politiku vlády. „Domácnosti platí OZE v maximální výši, to zdražuje domácnostem a firmám výdaje, to chci v rozpočtu státu změnit,“ řekl Hrnčíř.
Zaměřil se i na přetahovanou obcí, krajů a státu o to, kdo bude nadále platit nepedagogické pracovníky ve školství. „Dvacet let se neřešily kraje a ty peníze, které tam tekly před dvaceti lety, to už teď vůbec neodpovídá realitě. Nejsem si jistý, jestli se mají platby za nepedagogické pracovníky hodit na kraje a obce. Odjakživa se platili z rozpočtu ministerstva,“ řekl Hrnčíř s tím, že spor nastal jen proto, že vláda „dělá kejkle“. „Oni jsou bití jen proto, že tato vláda v rozpočtu dělá takové kejkle. Vláda přestala dávat do této kapitoly peníze a začala tvrdit, že to mají platit zřizovatelé,“ pohoršil se Jan Hrnčíř.
Ekonomka Horská se pozastavila nad tím, že vláda schytává kritiku za to, že dělá reformy, a když je nedělá, schytává kritiku také. „Vláda je kritizovaná, že nedělá reformy, které by dělat měla. A když dělá alespoň nějaké kroky, tak je kritizovaná, že je dělá. Za mě by mělo platit, že pokud rozhoduji, měl bych to také platit. A to platí u obcí a nepedagogických pracovníků. Ti ani nevědí, kolik jich je zaměstnáváno. Rozhoduje, ale pak platím z vlastního rozpočtu,“ myslí si Horská.
PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M.
Dluhová brzda je v zákoně stanovená v České republice na 55 procent DPH. Nyní jsme na 45 %.
„Dluhy se tvoří v minulosti, nikoliv v aktuálním období. Za této vlády se veřejné zadlužení zvýší o 5 %, za minulé vlády o 9 %,“ řekla Horská, přičemž minulé období výrazně ovlivnila epidemie covidu a proticovidová opatření.
„Dluh roste ke čtyřem bilionům korun, nárůst dluhu není tak agresivní, konsolidaci tu máme. Nárůst dluhu zpomaluje,“ zkonstatovala ekonomka.
Pro Jana Hrnčíře je zásadní hospodářský růst. „Musíme se zaměřit na hospodářský růst a ten tu s touto vládou není,“ řekl Hrnčíř a uvedl, že ČR je ve složité situaci. „Naše ekonomika je ve složité situaci, když funguje prakticky jen jako subdodavatel,“ dodal.
Zkritizoval také takzvaný Green Deal, zelenou politiku Evropské unie, která chce postupně do roku 2050 udělat z členských států bezemisní území. „Evropská unie si zavedla absurdní cíle zeleného údělu. Těmito cíli si zničíme průmysl. Budeme se orientovat na inovativní ekonomiku, a to podle mě nebude fungovat,“ zhodnotil klíčovou politiku EU Hrnčíř.
A zpochybnil i vládní daňovou politiku. „Vláda rezignovala na hospodářský růst a plošně zvýšila daně. Snížení schodku je přesto daleko nižší, než kolik nově vybrala na daních,“ uvedl poslanec SPD a předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny.
A s tím ekonomka Horská ne zcela souhlasila. „V některých oblastech se daně zvyšovaly. Ale když se podíváte na celkovou statistiku, tak zjistíte, že objem vybraných daní mírně klesl,“ řekla.
Budeme se mít v roce 2025 ekonomicky lépe než v roce 2024?Anketa
A zapochybovala i o politice oživení hospodářství. „Pouhé oživení růstu české ekonomiky by strukturální schodek nesnížilo,“ zkonstatovala.
Podle ní nestačí jen zefektivnit výběr daní a nastartovat ekonomický růst. „Musíme sahat do výdajových oblastí. A tam se ve Sněmovně neshodnete. Opozice zpochybňuje reformy. Část společnosti věří, že stačí najít nějaký růst a zefektivnit výběr daní. Ale to by nefungovalo. Bez reforem se dluh bude stále zvyšovat,“ řekla z pozice členky NERV.
Jan Hrnčíř se pustil do kritiky vládních kroků. „Vláda slibovala snižování schodku o jedno procento ročně, ale ani to nesplnila. Zároveň vláda zmrzačila důchodový systém. Není ani jasné, jak to bude za třicet let vypadat, v jaké formě bude třeba robotizace,“ popsal své pochybnosti poslanec za SPD.
Vyjádřil se i k dluhové brzdě, kterou máme ukotvenou v zákoně. „Dluhová brzda je dobrá věc. Ovšem v Německu s tím mají problém. Ale ti mají brzdu stanovenou na velmi nízké hranici. Tak je brzda zabrzdí, pokud by chtěli nakopnout při krizi ekonomiku, nemůžou,“ zhodnotil naše západní sousedy. Kvůli dluhové brzdě padla i tamní vláda Olafa Scholze. Kancléř Olaf Scholz požadoval dluhovou brzdu dočasně zvýšit, ale to koaliční partneři odmítli, načež se tamní vláda rozpadla, a na začátku příštího roku tak v Německu proběhnou předčasné volby.
Ale Jan Hrnčíř pokračoval v kanonádě vůči vládnímu kabinetu České republiky. „Stát bobtná, byrokracie roste, digitalizace selhala, tato vláda to, co slibovala, nesplnila,“ vypočítával selhání vlády Hrnčíř a dodal, co jej v poslední době udivilo. „Je směšné, že Fiala tvrdí, že 93 % toho, co slíbili, mají splněno, nechápu to,“ zhodnotil. Zároveň pochválil SPD, že před čtyřmi lety spolu s ODS a ANO zrušili superhrubou mzdu. Podle Hrnčíře tím lidem zůstalo víc v peněženkách.
V tom mu ovšem ekonomka Horská oponovala. „Mezinárodní měnový fond zmiňuje zrušení superhrubé mzdy s tím, že může za problémy českého rozpočtu,“ poznamenala Horská.
„Máme podprůměrné výběry majetkových a spotřebních daní,“ poznamenala Horská. Podle NERV by vláda měla razantně zvýšit daň z nemovitostí, abychom se přiblížili k západním standardům, kde jsou násobně vyšší.
Došlo i na zdanění neřestí, jako je kouření, alkohol nebo nezdravé potraviny. „Spotřební zdanění má dopad i na zdraví lidí, s tím bychom měli pohnout,“ řekla Horská.
S tím měl Jan Hrnčíř určité pochybnosti. „I když se daně z neřestí zvyšují, výběr klesá. Lidé se za nákupy přesouvají do zahraničí. Češi nakupují cigarety v Polsku, poláci tedy mají vyšší výběr daní, ale v České republice se pak platí následky kouření v českém zdravotnictví a na český účet,“ poukazuje na nepoměr Hrnčíř.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Měly by se zvednout daně z nemovitosti?
autor: Marian Kučera
zepo
