Ve druhé části Otázek Václava Moravce České televize proti sobě usedli ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská a místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a poslanec za SPD Jan Hrnčíř. 

Prezident Petr Pavel avizoval, že je možné, že vládě nepodepíše její návrh rozpočtu pro rok 2025, protože v něm jsou nejasnosti. Jak by se Helena Horská zachovala v roli prezidenta? „Určitě bych chtěla v roli prezidenta diskutovat s ministrem financí, chtěla bych slyšet, že bude naplňovat všechna zlatá pravidla pro rozpočet, to bych od něj chtěla rozhodně slyšet,“ zlaté pravidlo funguje jak pro státní rozpočet, tak i pro rozpočet jednotlivých domácností. A znamená pracovat s vyrovnaným rozpočtem, kde jsou rozložené peníze na potřeby, na investice, ale i na nutné rezervy. 

Helena Horská poznamenala, že rozpočet státu je klíčový zákon každé vlády. „Je to klíčový zákon této vlády, rozpočet jako takový je klíčový i jako nástroj pro to, co chce vláda prosadit v dalším roce,“ řekla.

Nelíbí se jí, že se rozpočet projednává tak pozdě. „Posouvají projednávání v čase. Budeme na hraně zákona, na konci roku, a to není dobré, protože pak není místo pro diskusi. Zákon by měl být projednáván prozřetelně. Je smutné, že se klíčový zákon projednává v poslaneckém chaosu při jednání, kdy se jednotlivé strany opozice a koalice nedokážou prakticky na ničem shodnout,“ poznamenala Horská.

Mohlo by přijít i rozpočtové provizorium, tedy stav, kdy by vláda nestihla prosadit návrh rozpočtu nebo by jej prezident vetoval? „Rozpočtové provizorium není nikdy dobře. Kdyby bylo jen měsíc, tak by se to dalo zvládnout,“ zkonstatoval Hrnčíř a dodal, kde jsou v rozpočtu vážné chyby.

„Stanjura sestavuje rozpočet tak, jak se to nemá dělat. Má nadhodnocené příjmy, chybějí tam peníze na lékařský personál, na nepedagogické pracovníky,“ vypočítával Hrnčíř.

A zaměřil se i na chybnou energetickou politiku vlády. „Domácnosti platí OZE v maximální výši, to zdražuje domácnostem a firmám výdaje, to chci v rozpočtu státu změnit,“ řekl Hrnčíř.

Zaměřil se i na přetahovanou obcí, krajů a státu o to, kdo bude nadále platit nepedagogické pracovníky ve školství. „Dvacet let se neřešily kraje a ty peníze, které tam tekly před dvaceti lety, to už teď vůbec neodpovídá realitě. Nejsem si jistý, jestli se mají platby za nepedagogické pracovníky hodit na kraje a obce. Odjakživa se platili z rozpočtu ministerstva,“ řekl Hrnčíř s tím, že spor nastal jen proto, že vláda „dělá kejkle“. „Oni jsou bití jen proto, že tato vláda v rozpočtu dělá takové kejkle. Vláda přestala dávat do této kapitoly peníze a začala tvrdit, že to mají platit zřizovatelé,“ pohoršil se Jan Hrnčíř.

Ekonomka Horská se pozastavila nad tím, že vláda schytává kritiku za to, že dělá reformy, a když je nedělá, schytává kritiku také. „Vláda je kritizovaná, že nedělá reformy, které by dělat měla. A když dělá alespoň nějaké kroky, tak je kritizovaná, že je dělá. Za mě by mělo platit, že pokud rozhoduji, měl bych to také platit. A to platí u obcí a nepedagogických pracovníků. Ti ani nevědí, kolik jich je zaměstnáváno. Rozhoduje, ale pak platím z vlastního rozpočtu,“ myslí si Horská.