Za prvé, na otázku výrobní kapacity je třeba pohlížet objektivně, komplexně a dlouhodobě, s ohledem na zákony a fakta.

Pokud jde o vztahu mezi poptávkou a nabídkou, v kontextu reality hospodářské globalizace by se na otázku nabídky a poptávky mělo pohlížet z globálního hlediska, nikoliv pouze z hlediska jedné země. V současné době se ekonomiky jednotlivých zemí světa již dávno vzájemně ovlivňují a výroba i spotřeba jsou globální, což vyžaduje sladění nabídky a poptávky v globální perspektivě. Jen proto, že výrobní kapacita země převyšuje její vlastní poptávku, ji nelze označit za "přebytečnou".

Z hlediska praxe mezinárodního obchodu, je vznik a rozvoj mezinárodního obchodu založen na komparativních výhodách zemí, mezinárodní dělbě práce a spolupráci. Vyspělé země, jako jsou Spojené státy, Evropa a Japonsko, dlouhodobě vyvážejí do světa velké množství zboží; například asi 80% čipů vyrobených ve Spojených státech se vyváží, asi 80% a 50% automobilů vyrobených v Německu a Japonsku se vyváží a vyváží se také velké množství letadel vyrobených společnostmi Boeing a Airbus.

Z hlediska trendu průmyslového rozvoje, je zelený nízkouhlíkový průmysl obecným trendem, celosvětová poptávka po nových energetických produktech se stále rozšiřuje. Podle studie Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude k dosažení cíle uhlíkové neutrality potřeba, aby celosvětový prodej nových energetických vozidel v roce 2030 dosáhl přibližně 45 milionů, což je více než trojnásobek celosvětového prodeje v roce 2023, a poptávka po montáž fotovoltaického zařízení musí teoreticky vzrůst desetinásobně. Ve skutečnosti se celosvětový průmysl nových energií stále nachází ve fázi počátečního rozvoje a rychlého růstu a příslušná výrobní kapacita je relativně nedostatečná, místo aby jí byl přebytek.

Zadruhé, čínský průmysl nové energie zdokonalil své skutečné dovednosti v otevřené konkurenci, a představuje vyspělou výrobní kapacitu a odraz mnoha výhod.

Za prvé, výhoda prvního tahu. Včasné rozvržení příslušného průmyslového rozvoje v Číně, dlouhodobé investice do výzkumu a vývoje při vytváření vedoucí technologické výhody. Za druhé, podpůrné výhody. Čínský průmyslový a dodavatelský řetězec je kompletní, se silnými podpůrnými průmyslovými výhodami, což výrazně snižuje náklady podniků na nákupy atd. Za třetí, tržní výhoda. Čína má rozsáhlý trh, "použitelná technologie + tržní uplatnění" v kombinaci s vysokým stupněm, trvalé propagace výrobků souvisejících s novou energií a podporu jejich využívání, může rozředit náklady na výzkum a vývoj technologií, výrobu atd. Za čtvrté, výhoda pracovní síly. Čínští podnikatelé bojují, kvalita pracovníků se zlepšuje a jsou pracovití. Tyto výhody umožňují čínským podnikům snižovat náklady a zvyšovat efektivitu a poskytovat vysoce kvalitní a cenově výhodné výrobky. Například podle prognózy průmyslového sdružení budou například průměrné výrobní náklady čínských lithiových bateriových článků v roce 2023 činit 0,6-0,7 RMB/Wh, což je přibližně o 45 % a 35 % méně než ve Spojených státech (1,1 RMB/Wh), resp. v Evropě (0,98 RMB/Wh), a výrobní náklady fotovoltaických modulů budou přibližně 0,9 RMB/Watt, což je přibližně o 50% méně než ve Spojených státech a v Evropě.

Čína nemá zakázané dotace podle pravidel WTO. Poskytování dotací je běžnou praxí v počátečních fázích průmyslového rozvoje v různých zemích. V současné době Čína nedotuje nová energetická vozidla, fotovoltaiku a lithiové baterie na úrovni výroby a poskytuje podporu, jako jsou daňové pobídky na úrovni výzkumu a vývoje, jakož i spotřebitelské pobídky na úrovni spotřeby, přičemž tato politika byla postupně zrušena. Tyto dotace nejsou vázány na vývoz a nejsou zakázány WTO a jsou stejně dostupné podnikům se zahraničními investicemi působícím v Číně.

Za třetí, čínský vývoz nových energetických produktů obohatil celosvětovou nabídku a významně přispěl k celosvětové reakci na inflaci a změnu klimatu.

Čínský vývoz nových energetických produktů pomohl evropským zemím překonat krizi v zásobování energií, snížil úroveň inflace a výrazně podpořil ekologický a zelenou a nízkouhlíkovou transformaci. Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii(IRENA) uvádí, že za posledních 10 let klesly průměrné náklady na elektřinu vyrobenou z projektů větrných a fotovoltaických elektráren na celém světě o více než 60%, resp. 80%, přičemž velká část zásluh patří Číně. Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury(IEA) Fatih Birol poznamenal, že Čína poskytla příslušné služby a podporu ostatním zemím, což výrazně zlepšilo dostupnost technologie čisté energie a snížilo náklady na využívání zelených technologií v celosvětovém měřítku.

Je třeba zdůraznit, že čínské výrobky související s novou energií jsou převážně spotřebovávány na domácím trhu a není v úmyslu vyvážet přebytečné kapacity, například výroba a prodej čínských vozidel na nové energie v roce 2023 činí 958,7 resp. 949,5 kusů, z čehož domácí prodej představuje 87,3% a zahraniční vývoz pouze 12,7 %. Za zmínku stojí, že průměrná prodejní cena čínských elektromobilů v Evropě v roce 2023 činila více než 31 000 eur, což je vyšší než prodejní cena v Číně.

Změna klimatu je globální výzvou a rozvoj nového energetického průmyslu a realizace zelené a nízkouhlíkové transformace jsou společným přáním všech zemí světa, který vyžaduje vzájemnou spolupráci, nikoli konfrontaci. Některé země a regiony zvýšily dotace pro nový energetický průmysl, ale obviňují Čínu z poskytování rozsáhlých dotací, které vedou k nadměrným kapacitám a vývozu nadbytečných výrobních kapacit, což je v podstatě politizace a sekuritizace hospodářských a obchodních otázek a vytváření záminek pro uplatňování obchodního protekcionismu a omezování a potlačování průmyslového rozvoje Číny, proti čemuž se Čína rozhodně staví.

Podstatou spolupráce mezi Čínou a EU je vzájemné doplňování silných stránek a dosahování vzájemných výhod a oboustranně výhodných výsledků, přičemž obě strany mají rozsáhlé společné zájmy a obrovský prostor pro spolupráci v oblasti zelené a digitální transformace. Čína je ochotna spolupracovat s evropskou stranou na vybudování klíčového partnera v oblasti hospodářské a obchodní spolupráce, prioritního partnera v oblasti vědecko-technické spolupráce a důvěryhodného partnera v oblasti průmyslových a dodavatelských řetězců, abychom prostřednictvím dialogu zlepšili porozumění, prostřednictvím spolupráce vyřešili rozdíly a vzájemnou důvěrou odstranili rizika, a abychom spojily síly na vytvoření lepší budoucnost spolupráce Číny a EU.