Na Sušicku u Kašperských hor byla v provozu až do druhé světové války více než stovka dobových hutí. O tom si ale milovníci a sběratelé skla mohou už jen nechat zdát. Vzpomínkou na staré časy a takříkajíc labutí písní je dnes jediná široko daleko Sklářská expozice v Sušici - Galerie brusičského mistra svého oboru – Jana Gábora.

Za dějinami zdejšího sklářství sice může zájemce zavítat do Muzea Šumavy v Sušici, Železné Rudě a v Kašperských horách, či do klatovského Pavilonu Skla. Nebo mohou výletníci vyrazit do sklářského skanzenu Rajský dvůr nedaleko legendární, dávno nefungující Anínské sklárny na břehu zlatonosné Otavy, ale všude tam nás čekají pouze, byť jedinečné, výstavy dobového skla. To v Gáborově galerii se seznámíme nejen se sklářskou historií při prohlídce úžasné expozice, ale i na vlastní oči shlédneme pracovní postupy, a máme tak možnost nahlédnout pod pokličku sklářské alchymie.

Turisté vítáni

Jak jsme již naznačili, galerie plní dvojjedinou úlohu – představí nám zašlé časy sklářského Sušicka, a zároveň se zde pracuje, až se od brusu práší, chtělo by se zažertovat. Jan Gábor, pokud zrovna neprovádí patrovým objektem hosty na exkurzi, tak v dílně, umístěné v přízemí, usilovně pracuje na svých zakázkách s parťákem foukačem Tomášem Svobodou. A není-li tento světoběžník náhodou zrovna po ruce, svého času pracoval i v USA, Německu a Belgii, ba i v rodišti porcelánu – v Číně, sáhne po sklářské píšťale Jan Gábor osobně. A tak s klidem pro něho vlastním zručně střídá během exkurze povinnost průvodce expozicí s ukázkami sklářského uměleckého řemesla, které doslova a bez frází miluje a zasvětil mu celý život. I proto se v posledních letech soustředil rovněž na výstavní činnost, aby se i on podílel na propagaci sklářství a sklářského učňovství, které začíná trpět nedostatkem zájemců o sklářské řemeslo. Neboť, jak říká Jan Gábor, všichni by chtěli mít designové studium, ale nikdo nechce dělat u brusné stolice nebo u pece. I proto je tedy zde komentovaná prohlídka zdarma, výukové kurzy pak za symbolické ceny.