Hnutí Svoboda a přímá demokracie je velmi proevropské. Velmi nám záleží na budoucnosti našeho společného kontinentu. Říkám „našeho“, protože se ho nemíníme vzdát. Budoucnost nevidíme v likvidaci národních kultur a vytvoření masy primitivních chudých spotřebitelů bez opory v národním státu. Změna občanů ve zmatený dav by naopak vyhovovala nadnárodním korporacím, které se snaží o absolutní vládu bez jakékoli opozice. Proto budují jednotný totalitní stát jménem Evropská unie, proto potřebují, aby jejich zákony a nařízení stvořené bez demokratické kontroly ovládaly celý kontinent. Chceme, aby Evropa mohla držet krok s prudce se rozvíjející Východní Asií i s dosud dominujícími Spojenými státy americkými. Cítíme, že evropské národy mají svůj díl odpovědnosti za světový vývoj. Ale nyní musí čelit ohrožení chytře vnucovanou hloupou ideologií působící ruku v ruce se silami evropského hlubokého státu, zákulisními silami postupně upevňujícími svoji moc. Nemáme v úmyslu se vzdát toho nejlepšího z naší kultury a z našich tradic. Velmi si vážíme kulturní rozmanitosti. Respektujeme všechny národy, které respektují nás. Respektujeme všechny myšlenkové proudy, ateismus a všechna náboženství, která se respektují vzájemně a respektují naše kulturní hodnoty. Zejména my ve Střední Evropě víme, jak nás obohacují kulturní vlivy, které k nám vždy přicházely se svojí krásou a bohatstvím. Otcem vlasti je nazýván český král a římský císař Karel IV., jehož otec pocházel z lucemburské dynastie a matka z českého přemyslovského rodu. Byl vychováván na francouzském dvoře. Založil v Praze univerzitu, nejstarší na sever od Alp a na východ od Rýna.

Bez rychlého růstu příjmů skončíme v hlubokém úpadku

I při veškeré naší otevřenosti nejsme připraveni tolerovat netoleranci a ničení našich kulturních hodnost a přepisování dějin. Odmítáme se podvolit snahám přizpůsobit se trvajícímu nátlaku na přijímání imigrantů, kteří zde nemohou získat pracovní uplatnění, anebo jim jejich víra předepisuje nerespektovat naše zákony a usilovat o podrobení hostitelů tak, jak se to muslimům podařilo v obrovské části světa. Musíme proti islámu hájit vlastní kulturní výdobytky jako je demokracie, rovnoprávnost pohlaví a tolerance k sexuální orientaci. Host může být přijat zdejší společností jen tehdy, jestliže přispívá k jejímu rozvoji a respektuje všechny její zákony. Terorismu a zločinnosti je třeba čelit silou. Ústupky a vstřícnost přinesou jen porážku.

Společenský vývoj posledních desetiletí nás staví před otázku, zda je naše členství v Evropské unii slučitelné s rozvojem naší země. Po třiceti letech od změny společenského systému a patnácti letech členství v Evropské unii máme ceny všech komodit srovnatelné se Západní Evropou. S jedinou výjimkou, a tou je cena práce. Ta je stále třetinová ve srovnání s Německem – tak jako před třiceti lety. Pro mnoho občanů je důstojné bydlení nedostupným luxusem, ačkoli pracují, nebo celý život pracovali. Velký podíl zejména kvalifikovaných pracovníků proto odchází za vyššími výdělky a slušnějšími pracovními a životními podmínkami na Západ. Velké firmy, které jsou až na výjimky ve vlastnictví zahraničních nadnárodních koncernů, k nám naopak dovážejí do svých montoven nekvalifikované pracovníky ze zahraničí. Evropská unie zakazuje podporu vlastnímu průmyslu, podporu progresivních technologií. Bez rychlého růstu příjmů obyvatelstva skončíme v hlubokém úpadku během několika desítek let.

Chtějí národ a vlast vymazat ze slovníku

Od Evropské unie můžeme očekávat tlak na přijetí migrantů, šílené energetické projekty, omezování svobody slova se zaváděním cenzury nebo zákaz pohádek, v nichž jsou údajně nepřijatelně popsané role mužů a žen. Ale od Evropské unie nemůžeme očekávat zrušení daňových rájů, které pomáhají firmám vykrádat státy. Nechceme se stát bezprávnou provincií superstátu řízenou cizími úředníky. Na cestě k tomuto cíli dosáhla Evropská unie značného pokroku. Dvě třetiny zákonů přijímaných naší Poslaneckou sněmovnou jsou vynucené směrnicemi a nařízeními Evropské komise. Národní stát je takto zbavován své samostatnosti a postupně ztrácí svoji svrchovanost. Dříve evropské země dobývaly armády, dnes je dobývají nařízení Evropské komise. Naplňuje se tak prohlášení někdejšího stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye, který řekl: „V EU již nesmí být místo pro slova jako národ a vlast ve smyslu národním. Nová Evropa musí vymazat tyto pojmy ze slovníku. V EU není pro tyto pojmy místo. Čím dříve si to všichni uvědomíte, tím lépe.“ Jean Monet, zakladatel EU je autorem výroku: „Lidé musí být vedeni k superstátu, aniž by věděli, co se s nimi děje.“ My ale dnes víme, co se s námi děje.

Pryč s Lisabonskou smlouvou

Reagovat je třeba rychleji, než bude pozdě. Nestojíme o takové představitele usilující o likvidaci Evropy národů. Evropská unie plánuje utratit desítky miliard eur na podporu migrace. My respektujeme všechny národy, to oni je nerespektují. Pro ně jsou všechny národy cizí, a pro národy tu není místo, to oni jsou xenofobní. Podporujeme evropskou spolupráci, ale za podmínek vzájemné výhodnosti a společných zájmů. Budeme usilovat o zrušení takzvané Lisabonské smlouvy, která usnadňuje ovládnutí zdrojů a hospodářství ekonomicky slabších a menších zemí. My jsme demokraté! Jestliže Evropská unie není demokratická, tak v ní nemůžeme být. Volený Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu. Navrhovat zákony smí jen nikým nevolená Evropská komise. To je nepřijatelný diktát. Zákonodárnou iniciativu a suverenitu musejí mít pouze národní státy a poslanci Evropského parlamentu. Jestliže nelze Evropskou unii reformovat tak, aby byla demokratická, pak musíme trvat na vystoupení z Evropské unie. Navrhujeme uzákonění referenda o všech důležitých otázkách. Bereme vážně heslo, že všechna moc pochází z lidu.

Nejsme euroskeptici, věříme v Evropu. Ale jinak

Každý člověk, nemá-li být bloudícím zoufalcem, potřebuje ukotvení ve společnosti. Přirozenou komunitou je národní stát. Národ nechápeme etnicky, ale jako politický národ, tedy komunitu občanů, kteří sdílejí území, respektují zákony a ovládají úřední jazyk. Pozorujeme úpadek kultury a růst sociální patologie. Cílů, které si klademe, můžeme dosáhnout jedině za předpokladu podpory zdatnosti našeho lidu, ne snižováním nároků. Jedině vysoká náročnost ve vzdělávání, výchově, výrobě nebo kultuře nám umožní obstát v mírové soutěži s ostatními národy.

Uděláme maximum pro to, aby všichni, kteří jsou pro naši společnost přínosem, zde nalezli uplatnění a dosáhli ocenění. Aby se po získání zkušeností v zahraničí, tak jak to patřilo k naší historické tradici, měli důvod se vracet. Emigrace v důsledku útlaku a nedostatku možnosti uplatnění národ oslabuje, jak to známe z historie i ze současnosti. Přistěhovalci mohou národ posilovat pouze za předpokladu, že s sebou přinášejí schopnosti, znalosti a odhodlání spolupracovat na našem společném díle, respektovat naše zákony a kulturní tradice. V takovém a jenom takovém případě jsou vítáni. Proto našimi nepřáteli vždy budou ti, kteří zde vítají kulturní bídu, nevzdělanost, násilí a netoleranci. Média, která patří stoupencům evropského superstátu, se na nás snaží lepit nálepky jako „rasisté, extrémisté, xenofobové“. Nejsme euroskeptici, my věříme v Evropu, ale máme důvod nedůvěřovat projektu Evropské unie. Občané musejí vědět, že pokud přijdou k volbám jen ti, kteří bezvýhradně důvěřují projektu Evropské unie, pak škody, které Evropská komise páchá, nebude mít kdo napravit. Přijďte k volbám právě proto, že nemáte důvěru, že jsme vedeni správnou cestou. Podpořte SPD.

Věříme, že naše spolupráce s partnerskými politickými uskupeními v jiných zemích nám pomůže zajistit lepší budoucnost, než pro nás připravili projektanti evropského superstátu. Věříme, že hrozby odvrátíme a vrátíme naši zemi na cestu kulturní a hospodářské prosperity! Ivan David

(Tento projev byl přednesen na pražské demonstraci proti diktátu EU, která se konala dne 25. 4. 2019)