Ivan David: Jak ušetřit na Evropském parlamentu?

10.07.2020 20:59 | Zprávy

Kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu předložili „neotřelý“ návrh jak ušetřit výdaje na fungování Evropského parlamentu (EP). Do návrhu usnesení k výroční zprávě o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2019 zapracovali bizarní návrh na dekarbonizaci letecké dopravy.

Ivan David: Jak ušetřit na Evropském parlamentu?
Foto: archiv
Popisek: MUDr. Ivan David, český psychiatr. Za politické hnutí SPD byl zvolen poslancem Evropského parlamentu

Při uvedení jejich požadavku do praxe by EP mohl klidně prodat všechny tři své obří budovy v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku. Už by nebyly potřebné. Dopravní letadla na elektřinu neexistují, a i když kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu vyzývají k jejich zavedení, asi v dohledné době létat nebudou.

Při zákazu používání kerosinu v letecké dopravě, který kolegové v rámci podpory Zeleného údělu navrhují, by v EU nemohla létat jiná letadla než kluzáky a rogala. Tento způsob letecké dopravy však vylučuje, že by se europoslanci ještě někdy fyzicky sešli k plenárnímu zasedání ve Štrasburku nebo ke schůzi výboru v Bruselu.

Až do konce dní EU by europarlament mohl jednat pouze metodou na dálku. Tedy tak jak jednáme během celé doby pandemie COVID-19. Ukázalo se, že to s určitými obtížemi jde. Poslanci pracují ve svých členských státech a na jednání výboru se připojují přes internet formou videokonference. Dálkově už téměř půl roku i hlasujeme. Místo mačkání hlasovacích tlačítek v jednacím sále nám sekretariát ke každému projednávanému dokumentu pošle hlasovací lístek do nějž vyplňujeme u každého pozměňovacího návrhu buď „+“ pokud hlasujeme „pro“ nebo „-“ pokud hlasujeme „proti“ či „0“ pokud se „zdržujeme hlasování“.

Při jednání výboru mohou jednotliví poslanci i vystupovat k tomu, co se zrovna projednává. U 67 počítačů členů Zemědělského výboru to oddělení informačních technologií EP umí zajistit. V případě pléna to zatím možné není. Na plénu, které začíná dnes odpoledne, a kde se bude jednat i o bizarních návrzích týkajících se EIB, může vystoupit jen několik desítek europoslanců, kteří se „zasekli“ v Bruselu kvůli nařízené karanténě. A pak také nejvyšší „papaláši“ EP, kteří mají privilegium hovořit i když ostatních téměř 700 poslanců může pouze sledovat a hlasovat. Ale třeba europarlamentní „ajtíci“ časem počítačové systémy upraví tak, že mluvit bude moci každý poslanec, kterému byl přidělen čas k vystoupení.

V EP na rozdíl od české Sněmovny nemůže ke kterémukoli bodu jednání hovořit kterýkoli poslanec, když má co říci. Napřed si musí podat několik dní předem žádost a pak čeká, jestli je mu přidělen čas k vystoupení. Rozprava je obvykle časově omezená na hodinu ke každému bodu. A čas k vystoupení se po minutách rozpočítává na frakce. Zájemců o vystoupení je obvykle více než času, který je k tomu vyhrazen. V Bruselu tomu říkají „prohloubená demokracie“.

Pandemie ukázala, že jednání na dálku má své výhody. Prudce stoupla účast na schůzích výborů i pléna. Když můžeme hlasovat ze svých členských států, tak se jednání výborů a pléna účastní téměř všichni. Obvykle je účast tak kolem poloviny poslanců. Současný model má i tu výhodu, že rozpočet EU ušetří výdaje nejen na letenky, ale i na diety, které nejsou europoslancům pracujícím ze svých členských států vypláceny. Ušetří se i za převážení tisíců úředníků a poslaneckých beden na spisy přezdívaných „rakve“ mezi budovami europarlamentu ve Štrasburku, Bruselu a Lucemburku. Jen toto věčné převážení zvláštními vlaky stojí ročně více než miliardu. Jediný, kdo na současném režimu jednání prodělává jsou aerolinky a hoteliéři, kterým unikají peníze utrácené europoslanci při putování EU za jednáním.

V případě EP by současný režim mohl klidně zůstat. I bez dekarbonizace letecké dopravy, která by znamenala zákaz nejen proudových, ale i vrtulových dopravních letadel. Její zavedení, které v rámci Zeleného údělu požadují kolegové z Výboru pro rozpočtovou kontrolu, by mělo katastrofální ekonomické dopady. Přiznejme si na rovinu, že bez čínských, japonských nebo amerických turistů by většinu hotelů nejen v Praze nebo Českém Krumlově bylo nutné zavřít. Stejně jako bez ruských nebo arabských klientů většinu lázní nejen v Karlových Varech nebo v Teplicích. A s nimi i většinu restaurací a velkou část prodejen – nejen suvenýrů – které fungují na poskytování služeb turistům. Cestovní ruch u nás přímo zaměstnává 17% práceschopných obyvatel. Další – mimo jiné zemědělci – mají práci díky tomu, že vyrábí potraviny nebo další zboží, které turisté jedí nebo jinak spotřebovávají. Důsledná aplikace Zeleného údělu - včetně dekarbonizace letecké dopravy by nejen naší ekonomice přinesla horší katastrofu než COVID-19.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kdo řídí Prahu?

Podle všeho byste měl vy, ale přijde vy, že je to spíš Hřib. Myslíte, že tu kumulaci funkcí zvládáte? Proč jste chtěl být primátor, když o vás není vůbec slyšet, za to o Hřibovi až moc? A stojíte za ním, co se týká toho, jak si jako náměstek pro dopravu vede? Vždyť je to jen chaos nebo nějaký skandá...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

17:17 Pavel Buráň: Darebák třeba i v taláru je pořád jen darebákem

Kolem soudců, státních zástupců, špiček policie a vůbec celé justice se v naší společnosti našlapuje…