George Orwell a jeho ponurý román „1984“ jsou stále aktuálnější. Boj o politickou moc se zostřuje a „hluboký stát“ má stále větší problém maskovat se jako demokracie. Metody matení veřejnosti jsou stále dokonalejší, takže nefungující nálepky pro nepřátele musí být nahrazovány novými a doplněny přesvědčivějšími narativy, tj. smyšlenkami o tom, jak prý věci fungují.

Kam stát nemůže, nastrčí neziskovky

Stát smí konat pouze to, co mu zákon ukládá, kdežto občan smí konat vše, co není demokraticky zakázáno. Aby „povrchový stát“ vypadal přijatelně demokraticky a zároveň konal nedemokraticky podle potřeb skutečné moci „hlubokého státu“, je potřeba krytí, které je možno vydávat za demokratické. Darebáci z hlubokého státu k tomu ve stále větší míře používají tzv. neziskové organizace. Ti, kteří lest rozpoznali, je nazývají „politické neziskovky“. I to může být matoucí, proto navrhuji označení „politické bojůvky“. Označení „neziskovky“ je tedy ve skutečnosti často výhodné krytí pro politické bojůvky, protože „neziskovými organizacemi“ je jinak kde co, jak se lze ostatně dočíst na Wikipedii ZDE.

Když volby nedopadnou podle cizích představ…

Neziskovou organizací, také vlastně „politickou“, je i „zapsaný spolek“ Nová republika, ve kterém působím. Samozřejmě žádné granty získat nemůže, neboť nepodporuje režim. Konotace „neziskových organizací“ je totiž ve společnosti stále ještě převážně pozitivní. Jsou vnímány jako spontánní společenské iniciativy formované za účelem naplňování bohulibých záměrů. Politické bojůvky ovšem vznikají nikoli spontánně, ale na základě nabídky peněz na konkrétně zaměřené politické ovlivňování. Děje se tak hlavně formou grantů vypisovaných z „evropských fondů“, ale masivně i ze státního rozpočtu a poskytovaných orgány veřejné správy od obcí po ministerstva. Mnohdy se do toho zapojují i cizí státy a soukromé zdroje. Na rozdíl od „bohulibých neziskovek“ v sociální oblasti, které kromě užitečné činnosti téměř bez výjimky vynikají především značnou neefektivitou, usilují politické bojůvky o politické změny, neboť jejich donoři nejsou spokojeni s výsledky demokratických voleb a potřebují věci posunout pro ně příznivým směrem. Mainstreamová média posilují demagogii o všeobecné prospěšnosti „neziskovek“, aby odvrátila pozornost od politických bojůvek, které jsou přece také „neziskovky“. Lze se o tom konečně přesvědčit ZDE.

Jourové stroj na majdany

Evropská komise z podnětu komisařky Věry Jourové (ANO 2011) navrhuje zřídit Fond k zajištění stabilního financování neziskovek zabývajících se v členských státech oblastmi jako „úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám, a zásady pluralismu, nepřípustnosti diskriminace, tolerance, spravedlnosti, solidarity a rovnosti mezi ženami a muži“. Neziskovky mají dostávat peníze přímo z Bruselu, a ne přes „národní rozdělovny“ fondů EU. Podle schváleného usnesení Evropského parlamentu (k přečtení ZDE) má nový systém zajišťovat rychlé a pružné postupy pro udělování grantů. Jinak řečeno, Brusel má dostat možnost zasahovat proti neposlušným vládám nebo sílící opozici členských států a rychle mobilizovat k protiakcím, nebo ovlivňovat dobře organizovanými „spontánními“ akcemi v koordinaci s médii veřejné mínění. Samozřejmě i mimo Evropskou unii. Tyto aktivity mají být hrazeny přímo z rozpočtu EU.

Jen počkej, Orbáne

Snaha o zřízení výše zmiňovaného fondu je zřejmě reakcí na situaci v Maďarsku, Polsku a Rakousku, které jsou v řadě oblastí vůči politice Bruselu „rebelujícími zeměmi“ a jejichž vlády se navíc se rozhodly zpřísnit pravidla působení neziskovek v zemi. Lídrem je v této oblasti zejména Maďarsko, jehož vnitrostátní parlament loni přijal zákon, v jehož důsledku bude muset zemi opustit Středoevropská univerzita, kterou zřídil americký miliardář maďarského původu George Soros. Stejně jako maďarská vláda premiéra Viktora Orbána (FIDESZ) se letos rozhodla „si posvítit“ na činnost neziskovek financovaných ze zahraničí i polská vláda premiéra Mateusze Morawieckého (PiS).

K výraznému omezení finančních prostředků pro neziskovky zaměřené na podporu migrace letos přikročila i rakouská vláda lidovců a svobodných vedená kancléřem Sebastianem Kurzem (ÖVP), která tento víkend padla. „Rebelské vlády“ čelí za tento postup soustavné kritice nevládních neziskových organizací napojených na finanční zdroje, které poskytuje Open society fund zřízený právě Sorosem. Za řadou protivládních demonstrací v těchto zemích stály právě „nevládky“ napojené na Sorosovy peníze. Těm rebelské vlády zavřely „penězovody“ z vnitrostátních rozpočtů a hlavně peněz z fondů EU, které jsou rozdělovány prostřednictvím vnitrostátních správních orgánů.

Jak odvrátit nový Pearl Harbour

Představitelé všech tří vlád navíc v současné době jednají o schválení podobného zákona, jaký platí v USA od japonského útoku na Pearl Harbour a podle něhož veřejné organizace, které přijímají finance ze zahraničí, musí v názvu mít označení „zahraniční agent“. Podobnou právní normu, doprovázenou ovšem řevem „demokratů“, přijala nedávno také Ruská federace. Po nepokojích na sousedním Slovensku, které následovaly po dosud neobjasněné vraždě novináře Jána Kuciaka a z jejichž organizování jsou podezřelé rovněž neziskovky napojené na Sorosovy peníze, maďarský premiér Orbán vyhlásil, že bude v zájmu národní bezpečnosti usilovat o ukončení veškerého působení Sorosovy nadace v zemi. Podobný názor vyjádřil i rakouský kancléř Kurz.

(Autorem článku je MUDr. Ivan David, český psychiatr. Kandiduje za SPD ve volbách do Evropského parlamentu.)