Jan Filáček, Tomáš Holub, Petr Král: Obnovené zveřejňování prognózy kurzu? Užitečné vodítko, nikoli závazek

13.03.2018 7:37 | Zprávy

V únoru letošního roku došlo k tomu, na co mnoho analytiků a dalších zasvěcených pozorovatelů české měnové politiky dlouho čekalo: ČNB na tiskové konferenci po skončení měnověpolitického zasedání bankovní rady opět zveřejnila číselnou prognózu kurzu koruny vůči euru.

Jan Filáček, Tomáš Holub, Petr Král: Obnovené zveřejňování prognózy kurzu? Užitečné vodítko, nikoli závazek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Euroměna, ilustrační foto

K plné transparenci své prognózy se tak ČNB vrátila čtyři roky poté, co na podzim 2013 spolu s přijetím kurzového závazku přestala publikovat své číselné predikce kurzu. V tomto blogovém příspěvku poukážeme na přínosy zveřejňování číselné prognózy kurzu.

Ve světě unikátní prvek transparence

Prvním, nesporným přínosem je, že tento krok zvyšuje srozumitelnost a věrohodnost prognózy pro všechny její uživatele. Za hlavní uživatele prognózy lze přitom označit ekonomy, analytiky, investory, finanční manažery podniků a ekonomické žurnalisty. Všem těmto i dalším pozorovatelům centrální banky poskytuje zveřejnění prognózy kurzu užitečné vodítko ohledně budoucího nastavení měnové politiky, a je tak cenným vstupem do jejich plánování a finančního rozhodování.

Tento prvek transparence prognózy považujeme v České republice za naprosto standardní (jeho obnovení bylo koneckonců součástí celkového návratu naší měnové politiky k normálu), ve světě však není běžný. V roce 2009, kdy ho ČNB zaváděla, žádná jiná centrální banka na světě prognózu nominálního kurzu své měny k jiné konkrétní měně nezveřejňovala. A to ani ve skupině centrálních bank cílujících inflaci, které obecně patří mezi nejotevřenější. Jak navíc ukazuje níže uvedená tabulka, tento stav přetrvává i nyní, tedy téměř po deseti letech. Pouze centrální banky několika málo zemí (Islandu, Norska, Nového Zélandu, Švédska a Velké Británie – viz tabulka) zveřejňují prognózu tzv. efektivního kurzu. Jedná se o index kurzu vůči mnoha měnám, jimž jsou přisouzeny váhy dle jejich podílu na zahraničním obchodu domácí ekonomiky. Takto široce pojatý ukazatel může být dobrým vodítkem, jak se bude vyvíjet cenová konkurenceschopnost dané ekonomiky vůči široké paletě jiných zemí. Z hlediska srozumitelnosti pro širší publikum je ale určitě náročnějším „žánrem“ než kurz vůči jedné konkrétní měně.

Role kurzu v prognostickém aparátu vybraných centrálních bank

Země (počátek cílování inflace) Publikace prognózy kurzu Poznámky
Austrálie (1994) ne (KK) Grafická prognóza směnných relací. U kurzu předpokládána stabilita na současné úrovni
Eurozóna ne (KK) Předpoklad konstantního kurzu na současné hodnotě
Chile (1991) ne (KK) Je-li reálný kurz v daném čase v rovnováze, prognóza počítá s jeho stabilitou, v případě vychýlení počítá s postupným návratem k rovnováze. Pouze slovní komentář bez konkrétních hodnot
Island (2001) ano (EK) Liniový graf efektivního kurzu
Izrael (1992) ne (EK) Verbální popis trajektorie kurzu
Kanada (1991) ne (KK) Předpoklad konstantního kurzu na současné hodnotě
Maďarsko (2001) ne (KK) Předpoklad konstantního kurzu na současné hodnotě
Norsko (2001) ano (EK) Efektivní kurz vážený dovozem
N. Zéland (1990) ano (EK) Efektivní kurz vážený celkovým objemem zahraničního obchodu
Peru (1994) ne (TO) Očekávání dle výběrového šetření
Polsko (1998) ne (EK) Omezený slovní komentář ukazující pouze na směr vývoje kurzu
Spojené státy ne (EK) Prognóza kurzu není zveřejňována
Švédsko (1993) ano (EK) Efektivní kurz vážený celkovým objemem zahraničního obchodu
Švýcarsko (2000) ne (KK+EK) Prognóza kurzu není zveřejňována
Velká Británie (1992) ano (KK + EK) Prognóza efektivního měnového kurzu v horizontu 2 let spočtená jako průměr mezi současnou hodnotou kurzu a hodnotou kurzu vypočtenou na základě nepokryté úrokové parity

Poznámky:
KK = prognóza předpokládá konstantní kurz (není co zveřejňovat)
TO = prognóza předpokládá kurz dle tržních očekávání
EK = prognóza s endogenním kurzem, tj. prognóza kurzu vzniká v kontextu očekávaného vývoje ostatních ekonomických veličin

Užitečné vodítko, nikoli závazek

Proč se tedy většina centrálních bank k publikaci kurzové prognózy dosud neodhodlala? Pravděpodobně to souvisí s jednou z možných nevýhod tohoto prvku transparence. Zveřejněním predikce kurzu se totiž centrální banka dostává do lehce schizofrenní situace. Na jednu stranu nepochybně chce, aby braly finanční trhy tuto její prognózu vážně. Ale na druhou stranu zase ne přespříliš. Prognózu kurzu by trhy ani ekonomické subjekty určitě neměly vnímat jako závazek centrální banky nebo jí preferovaný vývoj kurzu a slepě na ní zakládat svá investiční či jiná rozhodnutí. Pokud by tak činily, dříve nebo později by to pro ně znamenalo velké zklamání. Prognózovat kurz je obecně velmi obtížné a ani centrální banky v tomto ohledu nemají patent na jasnozřivost. Skutečný kurz se tak od jejich predikcí často odchyluje, a to někdy i výrazně, což byla i zkušenost ČNB z let 2009–2013. Centrální banky se pak mohou obávat, že se lidé na jejich predikci spolehnou přespříliš, což následně povede k frustraci těchto lidí a negativním dopadům na reputaci centrální banky.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Věříte tomu, že Amerika stojí o to, aby Evropa vzkvétala?

Ve vašem článku cituje Vance, který to tvrdí + další věci. Vy mu věříte? Co podle mě trefil je ta cenzura, kdy se stávající politici natolik bojí o svá místa, že se snaží umlčet všechny ty, kteří s nimi nesouhlasí. Otázkou je, co s tím?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Ever closer Europe

15:26 Jiří Weigl: Ever closer Europe

Největším odpůrcem míru na Ukrajině je poněkud překvapivě Evropská unie. Překvapivě proto, že EU a j…