Jan Frait, Tomáš Konečný, Václav Brož: Co se stane, když hypotéky není schopno splácet velké množství dlužníků

31.03.2019 21:42 | Zprávy

Dvě zákonné iniciativy, k nimž se na počátku letošního roku mohla ČNB vyjádřit v rámci konzultace právního stanoviska ECB, dokumentují, že pokud má v určité zemi problém se splácením hypotečních úvěrů velký počet dlužníků, jsou volena komplexní řešení zahrnující řadu omezení vůči věřitelům a přenos významné části zátěže na věřitele (tj. banky) a případně i stát.

Jan Frait, Tomáš Konečný, Václav Brož: Co se stane, když hypotéky není schopno splácet velké množství dlužníků
Foto: Archiv
Popisek: peníze, ilustrační foto

Irsko a Řecko jsou velmi odlišné ekonomiky a volí k řešení masového nesplácení hypotečních úvěrů své vlastní přístupy. Obě níže popsané případové studie však dokumentují, že bez aktivní a preventivně orientované makroobezřetnostní a dohledové politiky se z financování nemovitostí může stát celonárodní noční můra. Obě studie také dobře dokumentují, proč je v zájmu bank, domácností i státu, aby regulátor stanovil právně závazným způsobem horní hranice úvěrových limitů typu LTV, DTI nebo DSTI.

Přístup Irska k řešení hypoteční krize

Irská bankovní krize, která propukla v září 2008, souvisela v rozhodující míře s úvěrováním rezidenčních i komerčních nemovitostí. Byla doprovázena dramatickým propadem cen domů a bytů, které mezi vrcholkem v dubnu 2007 a dnem v březnu 2013 klesly o 55 %. Vynutila si rozsáhlou státní pomoc ve formě převodu aktiv za 74 mld. EUR do státní „konsolidační“ společnosti NAMA s průměrnou srážkou 57 %. Banky tedy obdržely za prodaná aktiva pouze 32 mld. EUR[1], což představovalo necelých 20 % irského HDP[2] z roku 2010.[3] Převod se však týkal primárně úvěrů spojených s komerčními nemovitostmi. Většina nesplácených hypotečních úvěrů naopak zůstala zpočátku v bankovních bilancích a jen část z nich byla později z bilancí vyvedena prostřednictvím sekuritizace (Obr. 1). Stát a centrální banka následně vytvořily komplexní sadu zákonných norem a nařízení, jehož součástí byla striktní pravidla pro to, jakým způsobem by banky měly při řešení nesplácených hypotečních úvěrů vůči dlužníkům postupovat. Centrální banka stanovila bankám, jaké postupy mají dodržovat, v roce 2009 (Code of Conduct on Mortgage Arrears). Podstatou pravidel je zajistit co nejvyšší součinnost bank, aby spolupracující dlužníci nepřišli o střechu nad hlavou. Banky se musí snažit jim v maximální míře pomoci překonat složitou situaci a nucený prodej nemovitosti chápat jako zcela poslední řešení. Zavedení pravidel vedlo k tomu, že většina problematických úvěrů je postupně restrukturalizována. Situace, kdy banka požádá soud o povolení nuceného prodeje nemovitosti, nejsou příliš časté a rozhodování soudů o jednotlivých případech je pomalé.

Obr. 1: Hypoteční úvěry v Irsku
(v mld. EUR)

Pramen: Central bank of Ireland
Pozn.: U sekuritizovaných úvěrů připadá na úvěry k vlastnímu bydlení zhruba 85 %.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Jak chcete odříznout politické neziskovky od dotací?

Tvrdíte, že doufáte, že se vám politické neziskovky podaří odříznout od dotací. Zajímalo by mě, jak to chcete udělat? Fandím vám, ale myslím, že je to nereálné.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jana Putzlacher: Vznikne arabské NATO?

11:24 Jana Putzlacher: Vznikne arabské NATO?

Arabské státy opět zvažují vytvoření vlastního ekvivalentu NATO. Důvodem byly izraelské útoky na Kat…