O tom, že by se generálním tajemníkem NATO mohl stát politik z Velké Británie, se dlouho hovořilo kvůli „nedůvěře USA k návrhu, aby tuto pozici zaujal kandidát z Evropské unie. Příčinou takových výhrad jsou opakované návrhy na vytvoření armády EU,“ píše britský list.

B. Johnsonovi důvěřují také pobaltské státy, dodává Daily Telegraph. Johnson si prý vysloužil mezinárodní uznání za to, že pomohl vybudovat mezinárodní koalici proti Putinovi. Britští konzervativci také poukazují na jeho podporu členství Švédska a Finska v NATO. Panují však pochybnosti, zda Johnsonovi nebudou na škodu vnitřní skandály a konflikty.

Pikantní je, že britský premiér získal podporu také z nečlenského státu NATO. Na Johnsona , aby se ujal funkce šéfa aliance, apelují totiž také ukrajinští poslanci.

Pochybnosti jsou také, zda s tím, aby se Johnson stal šéfem NATO souhlasil francouzský prezident Emmanuel Macron. Generální tajemníci NATO jsou totiž voleni jednomyslným rozhodnutím všech členských států.

Nástupce současného šéfa NATO Jens Stoltenberg měl být původně zvolen letos v září, mandát byl o rok prodloužen kvůli válce na Ukrajině. Posledním britským politikem, který v letech 1999-2004 působil jako generální tajemník NATO, byl labourista George Robertson.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele