• Klima na Zemi se mění od nepaměti, a to bez vlivu člověka. 
• Klima na Zemi se v minulosti měnilo často mnohem podstatnějším a razantnějším způsobem, než se mění dnes. 
• Neexistuje definice optimálního klimatu na Zemi. (Optimální klima pro koho? V které oblasti Země? V jakém čase?) Představa, že optimální klima bylo na Zemi právě v druhé polovině 19. století, je naivní a nevědecká. 
• V minulosti civilizace kolabovaly, když se klima ochladilo, a ne když se oteplilo. Než lidé zvládli výrobu levné energie ve velkém, tak se lidská civilizace vyvíjela jen v teplých oblastech (Mezopotámie, Babylon, Egypt, Řecko, Řím). 
• Na vývoj klimatu planety Země působí celá řada významných faktorů:
  o sluneční aktivita,
  o změny v oběžné dráze Země, Milankovičovy cykly,
  o kosmické záření,
  o oxid uhličitý (CO2),
  o metan (CH4),
  o oxid dusný (N2O),
  o vodní pára (H2O),
  o chlorofluorouhlovodíky (CFCs),
  o oxid siřičitý (SO2),
  o oxid dusný (N2O) a obecně NOx,
  o sopečné erupce,
  o aerosoly,
  o změny v oceánských proudech,
  o zemědělství, odlesňování,
  o a jistě i mnohé další vlivy o kterých dosud ani nevíme. 
• Na řadu těchto faktorů člověk nemá, z podstaty ani nemůže mít a nikdy neměl žádný vliv. 
• Některé z těchto faktorů působí oteplování Země a jiné ochlazování Země. 
• Podíl těchto faktorů na klimatických změnách a jejich vzájemnou interakci nejsme schopni při současném stupni poznání klimatické vědy určit. 
• Účinek těchto faktorů na vývoj klimatu na Zemi není bezprostřední, ale díky setrvačnosti Země má zpoždění v řádu let až desítek let blížících se 100 rokům. Tak například:
  o Oceánská smíšená vrstva, odezva v řádu měsíců až let.
  o Hluboký oceán, odezva v řádu desetiletí až staletí.
  o Zemský povrch a půdy, odezva v řádu měsíců až let.
  o Podzemní sedimenty, odezva v řádu tisíců až milionů let.
  o Poloha Země vůči Slunci (Milankovičovy cykly), časové zpoždění: Desetitisíce až stovky tisíc let.
  o Kosmické záření, časové zpoždění: dny až týdny
  o NOx (oxidy dusíku), časové zpoždění: měsíce až roky.
  o Metan (CH4), časové zpoždění: desítky let.
  o CO2 (oxid uhličitý), časové zpoždění: desítky až stovky let.
  o Ostatní plyny (např. halogenované uhlovodíky), časové zpoždění: Desítky až stovky let.
  o apod. 

Z jakého důvodu se tedy současná snaha o ovlivnění vývoje klimatu na planetě Zemi soustředí pouze na CO2?

Toto tvrzení je založeno na zcela nevědecké úvaze, kdy pozorujeme, že v posledním století se klima na Zemi otepluje (o tom není pochyb) a zároveň člověk vlivem své průmyslové činnosti vypouští do atmosféry CO2. Abychom však tuto hypotézu mohli na vědecké bázi potvrdit, museli bychom experimentálně simulovat vývoj klimatu na Zemi v letech 1850–2025 bez účinků člověkem generovaného CO2. Nebo bychom alespoň museli být schopni kvantifikovat vlivy na změnu klimatu Země způsobené ostatními výše jmenovanými faktory. A to skutečně v silách vědců není už jenom s ohledem různého časového zpoždění jejich účinků. Například pro lidskou činnost (spalování fosilních paliv – CO2, odlesňování, průmyslové procesy) se klimatická setrvačnost Země odhaduje na desítky až stovky let. 

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že hypotéza ochlazení Země vlivem dekarbonizace je neprokazatelná a neodůvodnitelná. 

Podívejme se nyní, jak je to s bilancí CO2 na Zemi: 

• Živé organismy, včetně rostlin a živočichů, uvolňují CO2 při dýchání a rozkladu organických látek. 
• Sopečné erupce uvolňují CO2 do atmosféry. 
• Oceány na jednu stranu uvolňují CO2 do atmosféry, když se voda ohřívá, a z druhé strany absorbují přibližně 25-30 % emisí CO2 z atmosféry. Tento proces zahrnuje rozpouštění CO2 ve vodě a jeho chemickou přeměnu na uhličitany. 
• Fytoplankton využívá CO2 k fotosyntéze a po smrti se jejich zbytky ukládají na dně oceánu. 
• Fotosyntéza: Rostliny absorbují CO2 během fotosyntézy a ukládají uhlík ve formě biomasy. 
• Půdy ukládají uhlík z rozkládajících se rostlin a organických materiálů. 
• Spalování uhlí, ropy a zemního plynu pro výrobu energie a dopravu je zdrojem emisí CO2. 
• Výroba cementu a další průmyslové činnosti také přispívají k emisím CO2. 
• Kácení lesů snižuje schopnost ekosystémů absorbovat CO2.

Mě na celé akci evropské dekarbonizace a Green Dealu udivuje skutečnost, že o zastavení kácení lesů a o rozsáhlé výsadbě již vykácených lesů nikdo nemluví, nikdo za to nelobuje a nikdo pro to nic nedělá. Místo toho se přistoupilo k naprosto bezprecedentní likvidaci evropského průmyslu, takže mladé lidi místo světlých zítřků v mrazivé Evropě čeká zchudlá Evropa bez průmyslu, ovládaná cizími mocnostmi s vysokou mírou nezaměstnanosti.

Máme jednu jistotu, evropský Green Deal nebude mít na změny klimatu na Zemi žádný vliv. Ostatní světové mocnosti se rozhodně nepřipojí k evropskému příkladu a nezlikvidují si svůj průmysl.

Ing. Jan Zavřel, CSc.

Psali jsme:

Jan Zavřel: Reportéři ČT – spolehlivý zdroj informací?

Jan Zavřel: Soudní znalci – jistota nebo seznam zcela nespolehlivých jedinců?

Jan Zavřel: K rozsudku NSS ve věci kasační stížnosti Metropolitního spořitelního družstva

Jan Zavřel: Jak se družstevní záložna kvalifikuje na bankovní licenci?