V roce 2020 bylo již v červnu rozhodnuto o lince R14 Ústí nad Labem – Pardubice – Liberec, kterou nakonec musely České dráhy (ČD) skutečně na konci roku vyklidit Arrivě. I přes skandální nástup Arrivy na předchozí 4 rychlíkové linky, spojený s retro nebo vynechanými vlaky. (Nez)Odpovědní představitelé Ministerstva dopravy, Drážního úřadu, Drážní inspekce i Správy železnic se museli naučit závady nevidět a nesledovat, aby všechno bylo na oko v pořádku. Prostě Potěmkin, aby Arriva mohla jezdit, který trvá dodnes.

V polovině srpna 2020 zčeřila úsměvy ministerských služebníků soukromého sektoru informace Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze i Národní centrále proti organizovanému zločinu, že je vybráno tam, kde by se mělo teprve vybírat a děje se něco nekalého spolu se zajímavou komunikací. To aktéry angažmá Arrivy v čele se sekčním náměstkem ministra dopravy Němcem a ředitelem odboru veřejné dopravy Michalčíkem vyprovokovalo k tomu, že 1. září vyhlásili „rozstřel“ o nejnižší cenu dopravního výkonu a tímto postupem nešlo docílit jiného než potvrzení Arrivy. Jenže přišel rozklad podvodem šokovaných Českých drah a na jejich popud záležitost „výběru“ zkoumal od konce října Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten byl následně osloven i Svazem Odborářů Služeb a Dopravy (SOSaD) dalším podnětem. (více ZDE)

Arriva nakonec smlouvu na linku R14 získala 2 dny před prosincovou změnou jízdního řádu 2020/21 v mimořádné situaci, kde už z logiky měl kvůli ÚOHS nerozhodnutému sporu pokračovat původní dopravce ČD. Nevídaná situace, kdy doslova do posledního dne není jasné, kdo vyjede! V civilizovaném světě nepřijatelné, u nás nová cesta zlepšování veřejné dopravy. Za velmi zajímavých okolností v době nástupu nového předsedy ÚOHS Mlsny, respektive záhy po něm, podepsala zamítnutí rozkladu ČD i podnětu SOSaD místopředsedkyně ÚOHS, odcházející do důchodu. Stanovisko ÚOHS je pak stěžejní pro státní zastupitelství i policejní orgán, kam se kauza dostala, ale z jejich dosavadních výstupů je zřejmé, že do džungle vztahů a legislativy v sektoru železniční dopravy tyto instituce nepronikly. Není se čemu divit, protože doposud se nestačily vypořádat s podvody a korupcí v případě linkové autobusové dopravy v závazku veřejné služby (např. kauza BusLine), kde jde o stamilióny, ale na železnici o řádově jiný level a miliardy.

Analytický tým SOSaD v těchto dnech shromáždil poznatky a hlavně podklady od roku 2016 po současnost, se kterými bude postupně na pokračování seznamovat nového ministra dopravy a veřejnost. Je z nich zřejmý velmi negativní vliv soukromého sektoru a různých druhů vztahů a vazeb na železniční osobní dopravu nejen v závazku veřejné služby. Způsobil ohýbání evropské legislativy, paralyzaci státních orgánů a institucí, které měly být nezávislé. Výsledným efektem jsou rozklad síťovosti železnice, výrazné zhoršení jejích služeb a hlavně skandální zhoršení bezpečnosti. Česká železnice tak zaostává čím dál více za evropskými trendy a dokonce i evropskou legislativou povinnými parametry.

Jindřich Berounský
Svaz Odborářů Služeb a Dopravy