Podle něj totiž V. Klaus spolu s exkancléřem J. Weiglem stojí  vedle (našich) komunistů v ukrajinském konfliktu na straně Ruska jako proruská skála, kteří „tovaryšča“ Putina chápou a rozumí mu. To je docela příhodné vyhodnocení a myslím, že na tom není co měnit. Má to však jeden háček, či spíše hák. Pan Bartoň, aby zdůraznil závažnost Klausova pochybení neopomněl oběma, tedy Klausovi a Weiglovi doporučit, že když tak hájí postup Ruska, nechť se tam odstěhují.  No, je to stejná blbost jako kdybychom všem, kteří souhlasí a podporují politiku USA doporučili, aby se tam odstěhovali, že? (I když by to bylo jistě prospěšné, protože by to hodně pročistilo politickou scénu tzv. zrno od plev!). Ve svém stanovisku pan Bartoň rovněž neopomněl veřejnosti připomenout, kdo je V.V. Putin. Domnívá se zřejmě, že občané osobnost prezidenta Putina neznají, nebo když ano, tak málo. Proto  usoudil, v rámci kritiky postoje Klause a Weigla, že je potřeba osobu ruského prezidenta Putina veřejnosti více „identifikovat“, což učinil tímto:

„Podle  Wikipedie Vladimir Putin roku 1975 dostudoval práva na Leningradské  státní univerzitě. V průběhu studia na vysoké škole se stal členem KGB a Komunistické strany Sovětského svazu, jejichž členem zůstal až do rozpadu Sovětského svazu  roku 1991. V letech 1985–1990 působil jako sovětský špion na území NDR v Berlíně, zabýval se zde zřejmě především zjišťováním podezřelých osob, u kterých hrozilo nebezpečí útěku  do západní části Berlína, a vyhodnocováním situací kdy nechat podezřelé osoby uniknout, aby mohli být zlikvidovány na útěku, a kdy hrozí bezprostřední únik většího  množství osob, například tunelem. Po zhroucení východoněmeckého režimu se Putin vrátil do SSSR a ve službách KGB dále působil na oddělení mezinárodních vztahů  na Leningradské státní univerzitě," připomíná Bartoň v článku.

Podle jeho slov tento kádrový posudek Vladimira Putina je zřetelným východiskem jeho nynějších velmocenských ambicí. Aby toho nebylo málo, pan Bartoň (osobně neznám jeho fyziognomické data, což je možná škoda) si neopomněl také rýpnout do jeho Putinovy drobnější postavy a při tom se otřel  o “jeho” věrného tovaryšča Medvěděva s ironockou poznámkou, jestli snad netrpí napoleonským komplexem.

Pokud  si čtenář položí otázku, co to más poslečného s Ukrajinou, ptá se správně a doplním, že stejně se ptám i já. Jenže tak už to bývá, že když chce někdo někoho napadat, urážet či zpochybňovat , vždycky se uchýlí k nějakým irelevantním a podpásovým argumentům a příkladům v naději, že “jeho pohled a názor na osobu bude vice či lépe oceněn”. Může být, otázka je, jakým znaménkem, zda + nebo - !

Poznámky, které vyslovil pan poslanec Bartoň na adresu jmenovaných, nesvědčí o jeho vysoké inteligenci přesto, že se za inteligenta bezpochyby vydává, notabene když  kandiduje do EP za stagnující ODS.  Když už se ale stalo a pan Bartoň bez skrupulí vystavuje negativní kádrový posudek na Vladimira  Putina,  dovolím si použít return a opáčím stejnou mincí. Jestliže je tak důležité  upozorňovat na  negativa ruské hlavy státu, měl by si být vědom skutečnosti, že ani naše bývalá hlava státu,  listopadová “hvězda” nebyla žádný antipolitický svatoušek, natož obraz ctnosti , čistoty a nevinnosti. Že se o tom bohužel nemluví a nepíše není proto, že by to nebylo pravda, ale že  o tom mluvit a psát není žádoucí. Zato se vynáší Havlova osobnost s gloriolou spasitele a zachránce Česka od komunistického režimu, což je pro něj typické (viz dále). Takže, abych byl konkrétní, když už je Putin v očích pana Bartoně tím čím je, pak Havel v jiných očích byl rovněž tím, čím byl, (kromě mnoha jiného) zde:

Václav Havel zneužíval ideály, kterými se zaštiťoval. Ač celý život žil s maskou bojovníka s totalitou a s komunismem, již v období Charty 77 s (bývalými) komunisty ochotně spolupracoval. A navíc, jak už bylo řečeno, byl sám bývalým komunistou. Po jeho úspěšném 17. listopadu 1989 Havel v čele Občanského fóra zajistil, aby si komunistická elita udržela moc ve státě. Symbolicky jmenoval federálním premiérem bývalého komunistického ministra Mariána Čalfu.  Moc dobře věděl, proč to dělá. Havel také obnovil všechny židovské společnosti ve státě a zednářské lóže, jejichž členy se stali téměř všichni vyvolení členové Charty 77 a Občanského fóra, vlády a diplomatického sboru, kteří byli povoláni pro budoucnost k vybraným rolím. Až na výjimky, platí to dodnes.

V březnu 1989 se v soukromých pražských bytech připojovala k televizorům videokazeta s Havlovou hrou "Asanace", natočenou malou divadelní  scénou v Německu. Na konci děje hry byl připojen asi osmiminutový fotografický přehled autorova života. Na jednom snímku je Václav Havel se všemi rituálními symboly svobodných zednářů korunován králem. Václav Havel byl zasvěcen do zednářské lóže v roce 1968 při svém pobytu v USA. Do lóže byl uveden Arthurem Millerem, Židem a bývalým americkým komunistou. Havlovi se dostalo 30. stupně zasvěcení podle amerického rituálu (Ritual of Knight Kadosh z roku 1879). Etika rytířů 30. svěcení (Kádoš) je v rituálu charakterizována takto: "Moi, rien que moi, tout ŕ moi, tout pour moi, et cela par tous les moyens quels qu´ils soient", tj. „Já, nic než já, všechno mě, všechno pro mne a to všemi prostředky, lhostejno jakými“. Stupeň rytíř Kádoš je pojmenován podle rabína Ha-Kadoshe. V zednářském řádu Kádoš existuje 7 stupňů. Václav Havel byl zasvěcen ve stupni 1 jako Le Kadosh Israelite (Kádoš Izraelita).

To by pro podstatné oponentní vykreslení našeho bývalého politika a státníka, jednoho z „ největších Čechů“, mělo stačit. Takže skóre je vyrovnané. Pan Bartoň se nám snažil zprotivit a dehonestovat Putina, já na oplátku jsem naznačil, jakého jsme měli pravdoláskaře v Havlovi.  Je otázka, co je pro občany toho kterého státu z hlediska osobních hodnot a kvalit přijatelnější. Na rozdíl od Havla však Putin, jakkoliv jej možno považovat za nacionalistu  a autokrata, je svým občanům  mnohem blíže, než byl Havel. Je také otázkou, jak by v případě, že by se těchto dnů Havel dožil, na situaci na Ukrajině  reagoval. S ohledem na jeho známý postoj a věhlasný  souhlas s tzv. “humanitárním”    bombardováním Jugoslávie se lze oprávněně domnívat, že by se zachoval stejně demokraticky “lidsky” tedy, že by opět podporoval zájmy USA a EU a nechal situaci na Ukrajině vyeskalovat v “humanitární” válečný konflikt za pomoci vojsk NATO. Košile US Army mu přece vždy byla bližší, než ruský kožich.

Svůj pohled a hodnocení pana poslance Bartoně doplním konstatováním, že pan poslanec buďto neví co chce, k čemu a ke komu se přiklonit, nebo na nás hraje pěknou habaďuru.  Není totiž úplně pochopitelné, že jestliže se na jedné straně snaží dost nneekorektně kritizovat Klausův postoj k Rusku, potažmo jeho vztahy k Putinovi, aby na straně druhé doporučoval svými radami, co by měli Putin, resp. Rusko učinit ve věci Ukrajiny. Tuto jeho aktivitu lze však také pochopit jako provokaci.  Není přece tajemství, že USA čekají na intervenci ruských vojsk na území Ukrajiny, aby tím ospravdlnili svůj záměr a důvod k zásahu vojsky NATO. Je sice pravda, že Obama odmítl možnost vojenské účasti US armády v konfliktu Ukrajiny s Ruskem, ale ruku na srdce, dá se Obamovi věřit? Vždyť o tom,  zda tam či jinde zasahují USA vojensky nerozhoduje on, ale ti za ním a on jen poslušně plní jejich příkazy, aby jménem prezidenta (v rámci jeho kompetencí) takové rozhodnutí vyhlásil.

Lze jen doufat, že se Putin a Kreml nenechají nepředloženě vyprovokovat, protože v opačném případě by to, slovy V. Klause vůbec, ale vůbec věci neprospělo. No a pokud jde o samotného V. Klause, kterého pan Bartoň tak nekompromisně setřel jako zastánce proruské politiky, tak ten v komentáři pana Bartoně ani zdaleka nehraje takovou roli, jakou mu v úvodu přikládá. Pan Bartoň chtěl především poukázat  na to, s kým (jakým individuem) se Václav Klaus “kamarádí”!. 

Úvahy pana Bartoně o dalším víceméně virtuálním postupu  Putina bych nebral vážně, protože náznaky o hranicích Ruska se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem (zapomněl na Polsko!) je zjevné nezvládnutí odeesácké fantazie, bez sebemenší známky reálné možnosti takovou rošádu uskutečnit. Nicméně, budiž mu přáno a nechť se s prominutím “vykecá”. Máme přece svobodu projevu slova a názorů. Jen  mu zřejmě nedochází, že lidé nejsou tak hloupí, jak si někteří političtí supermani myslí (nebo by si přáli). Úplně na závěr vzkaz panu Bartoňovi:  Nocere facile est, prodesse difficile. – „Škodit je snadné, prospívat obtížné”, což platí nejen pro něj.

(Zdroj:http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/barton-sok-vaclav-klaus-stoji-v-jedne-rade-s-komunisty/)

Jiří Baťa