Tytam jsou časy vlastně skoro neškodného Grossova pastelkovného či pohřebného jako voličských vábniček – ostatně, proč si asi každý hloupější politik myslí, že voliči se dají prostě koupit jak husa na trhu? No protože to dosud fungovalo. Stačila podpora v médiích. Piráti tuhle filosofii demagogie a korupce (za cizí peníze) dotahují do nedozírných konců. Přišli s myšlenkou nepodmíněného základního příjmu. 

Oč jde? Stát garantuje všem občanům bez rozdílu nárokový nepodmíněný příjem, sice v nízké výši (mluví se o nějakých 5 000 Kč měsíčně), ale i malé dítě si spočítá, že v celku jde o stovky miliard. Jenže jak to je doopravdy? Takzvaný nepodmíněný základní příjem dnes funguje ve světě jen v nepatrné míře. Třeba na Aljašce, kde se takto stát dělí s občany o výnosy z nerostného bohatství. Podíl na celkových příjmech tamního občana je to však jen okolo 6%. Jako dominantní část příjmů to slouží u původních australských domorodců (asi 75%). Nevím však, chceme-li se pod pirátskou vlajkou „dorovnávat“ k ekonomickému postavení lidí, kteří žijí svými tradicemi a zvyky ještě v pravěku. Další pokusy o pilotní projekty s tímto systémem proběhly např. v Namibii, Iránu, Macau či Indii. To se také s našimi podmínkami srovnává těžko. Co se Evropy týče, aktivní jsou v tomto směru různé zelené a socialistické politické či odborové bojůvky, protože to zapadá do jejich systému sociálně-inženýrsky řízených (diktovaných) společností. V Bulharsku to posazují odboráři, na Islandu tamní Piráti, stejně tak v Norsku a v Maďarsku, v Německu socialisté a Zelení, ve Španělsku ultralevicová strana Podemos. Švýcaři v referendu zavedeni nepodmíněného základního příjmu odmítli.

Nejdál se zřejmě dostali ve Finsku (vládnou tam socialisté a Zelení), kde provedli v letech 2017 – 2018 pilotní pokus na 2000 občanech. Pokus byl zastaven a zhodnocen jako neúspěšný a podle všeho byl krachem. „Byl to pokus, ale vidíme, že to nefungovalo,“ uvedl Kari Hamalainen, hlavní vedoucí projektu. „Zavedení univerzálního základního příjmu pro všechny občany by bylo drahé. Museli bychom pracovat i s daněmi a na základě těchto výsledků by to bylo dlouhodobě naprosto neudržitelné.“ Tento experiment by vedl pouze k rozpadu pracovního trhu, ke ztrátě ochoty pracovat u občanů s nižšími pracovními příjmy a k rozvalu veřejných financí v podobě astronomického nárůstu veřejného dluhu rezultujícího v nevyhnutelný státní bankrot.

 A nyní tedy stejný nesmysl vytrubují i naši černovlajkaři. Co má být cílem a zdůvodněním? Prý poskytnutí sociální jistoty, zjednodušení sociálních dávek a další napravování nerovností ve společnosti (odkud tohle heslo známe, pamatuješ, božský Mao?).  V současnosti je jedním ze známých propagátorů myšlenky základního příjmu Philippe van Parijs, filosof a politický ekonom belgického původu, který působil na Harvardově univerzitě. Podle něj jsou již dnes naplněny technologické předpoklady pro uvedení myšlenky základního příjmu do praxe – stroje podle něj zastanou většinu práce. Pokud bychom považovali pracovní místa za nedostatkový zdroj, mohli bychom tím zdůvodnit zdanění pracujících ve prospěch těch, kteří pracovní místa nemají. Podle zastánců základního příjmu je pracovních míst nadbytek, ovšem problémem je spíše kvalifikovanost potenciálních zaměstnanců. Podle zastánců základního nepodmíněného příjmu nabízí automatizace možnost zkrácení pracovní doby a v důsledku více volného času, větší svobodu a osobní rozvoj. Americký sociolog Erik Olin Wrightdodává, že zavedení základního příjmu by mohlo přispět ke změně mocenské rovnováhy v kapitalistické společnosti, ve které práce (zaměstnanci) prohrává bitvu proti stále sílícímu kapitálu (průmyslové moci nadnárodních firem). Slyšíte, jak Karel Marx tleská z hrobu? 

Zjednodušeně: kdo neumí, není kvalifikován nebo prostě nechce pracovat, dostane slušné peníze od státu (podle různých zemí má jít v přepočtu až o 1200 Eur měsíčně na osobu). Což je zhruba rovno průměrnému platu občana ČR. Kde na to stát vezme? Inu přece z peněženky těch, kdo se práce neštítí a jsou pro ni patřičně vzdělanostně vybaveni a když to nepostačí, tak si půjčí, pár set miliard sem nebo tam při splatnosti do roku 2050 nikoho (z nich) trápit nebude. Pokud by totiž byl realizován pirátský návrh na základní nepodmíněný příjem ve výši 5 000 Kč měsíčně pro všechny občany starší 18 let (kterých je 9 000 000), byly by měsíční náklady na tento nezodpovědný experiment 45 miliard korun a roční náklady pak 540 miliard korun, tedy ještě vyšší, než je loňský obří deficit státního rozpočtu.

A tak je to u nich se vším. Ti čínští turisté, které vyhnal primátor Hřib, nás přijdou sakra draho. Ten výpadek financí, totiž budou muset zaplatit Pražané. Piráti na svých stránkách představují řadu modelů, jak dosíci těch stovek miliard na realizaci tohoto absurdního programu. Jedním z těch, které jsou nejnápadnější a týkají se obrovského počtu lidí, je zvýšení daně z nemovitosti z dnešních 0,01 - 0,04 % z ceny nemovitostí  téměř na stonásobek, konkrétně 1%. Piráti si od toho slibují přírůstek do státního rozpočtu ve výši od 200 do 800 mld. ročně. 

(Předseda pirátů Bartoš sice odmítl, že by ve volebním programu bylo 1%ní zdanění všech nemovitostí, ve společném programu se STAN je prý zvýšení daně z komerčních nemovitostí, které nejsou určeny k bydlení. Jenže to říká teď, před volbami. Co řekne a hlavně udělá po volbách? Osobně tomu nevěřím.)

Co to bude znamenat? Jeden pražský zastupitel (Jan Dočekal) spočítal poměrně plasticky, jaká nová zátěž padne na hlavu vlastníka nemovitosti (domu či bytu, ale i nemovitostí určených k podnikání) podle velikosti měst a obcí a účelu užití.  Zde jsou jeho čísla:

• Rodinný dům v Praze – 100.000,- Kč/rok

• Byt 2 + 1 v Praze – 50.000,- Kč/rok

• Skromný rodinný domek na venkově – 30.000,- Kč/rok

• Garsonka mimo aglomerace – 15.000,- Kč/rok

• Středně velký hotel v okresním městě – 500,000,- Kč/rok

• Majitel středně velkého výrobního závodu (2 haly + administrativní budova) – 1.200.000,- Kč/rok

Autor výpočtů lakonicky dodává, že toto Pirátské „výpalné“ se pochopitelně promítne do výše nájmů v nájemních bytech. A lze souhlasit i s jeho politickou úvahou:Piráti budou strašit tím 1%, a pak se milostivě uzákoní jen 0,5% – a málokdo si domyslí, že i to je naprosto šílená sazba. A neštěstí bude na světě.

Umím si představit, jak důchodci, bydlící v domku po rodičích, na takovou daň nebudou mít a tak se budou muset zbavit své nemovitosti dříve, než jim ji zabaví exekutor. Umíte si představit, jak to otřese trhem s nemovitostmi? Jaký výprodej začne? Černý pátek proti tomu bude dětskou pohádkou. Ta krize se ale u nemovitostí nezastaví a zasáhne celou ekonomiku země. To bude volných nemovitostí pro nelegální imigranty, kterým se piráti chystají otevřít hranice. 

Podobná krize se totiž odehrála na trhu s nemovitostmi a hypotékami ve Finsku někdy koncem 80tých let. Jako požár se přelila do obrovské nezaměstnanosti a tím do omezení spotřeby a už to jelo.  Finsko se z ní vzpamatovávalo dalších skoro 20 let.

Takových zhůvěřilostí má černá vlajka na přídi ambiciózní strany za lubem víc. Některé už i nabývají schválené podoby. Pražská MHD od 1. srpna zdražuje cenu jízdného v průměru o třetinu. Což je drakonické. Nepochybně se to dotkne využití MHD k jízdám po Praze, a tím i nárůstu automobilového provozu. Jak to ladí s ekologickým fantazírováním Pirátů? Inu, třeba v příštím kole zavedou povinné přemísťování po hlavním městě na bicyklu, a to bez ohledu na věk a stav cestujícího a aktuální počasí. Aspoň tomu odpovídá stále rostoucí kvantum nesmyslného cykloznačení – často mezi dvěma pruhy autoprovozu, čili samoúčelně. Takovou stezku by nepoužil ani sebevrah. A cyklostezky, které by nějaký smysl mít mohly, jsou zase zřejmě dlážděny zlatem. Třeba loni otevřená stezka kolem bývalého areálu ČKD měří tři kilometry a magistrát za ni vyplázl 150 milionů korun, což je skoro tolik, co výstavba stejně dlouhého úseku silnice I. třídy.

Takových případů „ekonomického“ přemýšlení černovlajkařů bychom mohli jmenovat spoustu. Mají společný jmenovatel: okrást občany a tyto peníze rozdat na nesmyslné a předražené (proč asi?) projekty.

Napadá mně závěrem sloka ze staré písně Jarka Nohavici: „Pirátskou vlajku vzhůru a do zubů nože, žralokům kus žrádla, ať mají něco k jídlu. A bodnout do azuru, sídliš-li tam, Bože? Pro tebe padla, teď my jdeme ke kormidlu“