V tomto průzkumu, který probíhal na počátku společenské a ekonomické krize, která nemá v Česku po dlouhá desetiletí obdoby, se respondenti vyjadřovali celkem k 29 otázkám. Vesměs k takovým otázkám, které mají tendenci společnost štěpit, dělit. A samozřejmě průzkum měl také zjistit, do jaké míry a ve kterých otázkách hrozí významnější společenský střet, neboť se v nich projevují výrazně protichůdné názory. 

A tak největší shodu Češi dosahují v otázce sociálních dávek, kdy si 60% z nich myslí, že jsou velmi často zneužívané a pobírají je i ti, kteří si je nezaslouží. Polovina z těchto respondentů považuje právě toto téma za zásadní.

Česká společnost zůstává v zásadně stále rovnostářská v otázce úrovně zdravotní péče, když 67% dotázaných se domnívá, že všichni občané mají mít nárok na stejnou úroveň zdravotní péče a neměla by tedy být možnost zaplatit si přístup k lepší. Také tuto otázku považuje za důležitou polovina z té rozhodné většiny.

Třetí, na čem se lidé silně shodují z těch opravdu významných otázek života společnosti, je přesvědčení, že českým politikům jde jen o vlastní prospěch (64% lidí). To tedy znamená, že každý, kdo přijde s kritikou současné politiky a politiků a opepří to řečmi o korupci, sebestřednosti a aroganci celé politické třídy, má naději na politický úspěch.

Nadpoloviční většina respondentů si také myslí, že klimatické změny zásadně ohrožují naši společnost. Nicméně 43% lidí u tohoto tématu je svým názorem v neutrální pozici a jen 5% lidí si myslí, že ke změně klimatu nedochází.

Významné většiny se vytvořily také v otázkách, týkajících se společenských menšin. Např. 65% občanů si myslí, že Romové v Česku mají stejné podmínky jako většina obyvatel a jen 7% lidí si to nemyslí. Ale jen poměrně  malá část tázaných to považuje za důležitou otázku (10%).

Podle 52% lidí mají velcí ekonomičtí hráči v Česku příliš velký vliv na chod státu a jen 4% si myslí opak, tedy, že jsou pod dostatečnou společenskou kontrolou. 44% respondentů nemá v této věci vyhraněný názor.

Pak je celá řada společenských otázek, kde se sice zformovaly významné většiny, ale ne takové, aby to byla rozhodná většina obyvatel. Velká část lidí (41%) si myslí, že ekonomické a společenské nerovnosti v Česku jsou nebezpečné. Jen 10% si myslí opak, ale 48% dotázaných má na tuto otázku nevyhraněný názor.

Podobně 40% dotázaných se domnívá, že čím vyšší příjmy a majetek lidé mají, tím mají platit vyšší daně. A jen 20% si myslí, že by daně měly být stejné bez ohledu na výši příjmu a majetku. Přitom 39% nemá  v této věci vyhraněný názor.

Stejně tak si dvě pětiny občanů myslí, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva jako ostatní, včetně manželství a adopcí dětí. 28% lidí má ovšem opačný názor. Nicméně plná třetina dotázaných zastává názor neutrální.

Více než třetina lidí (35%) se domnívá, že očkování proti covidu je důležitým krokem k překonání pandemie. Naopak 25% lidí si myslí, že očkování proti covidu je nebezpečné. A plné dvě pětiny lidí mají neutrální postoj.

Faktem je, že autoři projektu se vyhnuli některým opravdu nepříjemným otázkám. Mám na mysli především zjištění názorů veřejnosti na účinnost nástrojů ke snížení inflace (cenová reglementace, přechodné snížení či odstranění DPH a spotřební daně u vybraných výrobků či služeb apod.).

Stejně tak se autoři projektu vyhnuli otázce, co považují respondenti za nejdůležitější pro řešení inflační a energetické krize, do které jsme vstoupili. Zda jsou to např. přímá jednání s Ruskem o dodávkách plynu a ropy či něco jiného. Jen tak mimochodem, nedávno zveřejněný průzkum společnosti Kantar CZ, pracující pro ČT, přinesl zjištění, že 49% respondentů si přeje, aby bylo přímo jednáno s Ruskem o cenách a dodávkách plynu a ropy (opačný názor má 43% respondentů). A zbytek je údajně nerozhodný.

Stejně tak zajímavou otázkou, které se autoři projektu vyhnuli, je otázka, na čí straně v konfliktu na Ukrajině Češi stojí. Vlastně mě překvapuje, že se tato otázka  neobjevila, tedy alespoň ne v té zveřejněné části průzkumu.

Na otázku, koho považují za viníka války na Ukrajině 46% respondentů, z toho 19% velmi rozhodně říká, že jednoznačným viníkem války je Rusko. 17% se domnívá, že válku na Ukrajině způsobilo především NATO tím, že provokovalo Rusko. A 37%, tedy více než třetina respondentů, je v této věci nerozhodná.

O tom, že stát selhal při řešení příchodů uprchlíků z Ukrajiny je přesvědčeno 42% dotázaných, 40% má neutrální postoj a 19%, tedy necelá pětina, si myslí, že český stát příchod uprchlíků z Ukrajiny zvládl. To je myslím opravdu smutné vysvědčení pro vládu.

Politicky velmi zajímavá je otázka, jak by se dotazovaní zachovali v případě, kdyby se dnes v Česku konalo referendum o setrvání v EU. Pak by 40% dotázaných  hlasovalo pro setrvání, 28% proti a 32% má neutrální pozici. Na rozdíl od autorů průzkumu si nemyslím, že by se mělo či mohlo konat nějaké velké drama jménem Czexit.

Ale pokud bude docházet k dalším chybám ze strany vedení EU, zejména v oblasti energetické politiky, ale zřejmě také v jiných otázkách (pokračování války na Ukrajině), může dojít k posilování podílu těch, kteří si Czexit přejí.

Za zaznamenání také stojí, že 33%, což je početně málo vyhraněný podíl obyvatelstva (pro mě překvapivě) si myslí, že Česko by mělo být pevnou součástí západní Evropy. Naopak 30% dotázaných se domnívá, že Česko by mělo být neutrálním mostem mezi Západem a Východem. A 38% v tomto nemá vyhraněný názor.

Politické elity země by v této otázce tedy měly hledat společenský konsensus. Osobně si nemyslím, že tyto dva přístupy se vylučují. Česko může být pevnou součástí západní Evropy a současně být mostem mezi Západem a Východem a těžit z toho podobně jako sousední Rakousko.

Ještě k dalším otázkám. Významná část občanů (36%) si myslí, že stát by měl na sebe vzít více zodpovědnosti za zajištění  obyvatel Česka. Opak si myslí 18%.

Ženy mají podle 33% respondentů stejné příležitosti a možnosti jako muži. Největší skupina tázaných (44%) je v této otázce neutrální a 22% se domnívá, že ženy mají v Česku horší příležitosti a možnosti než muži.

Skoro třetina lidí si myslí, že česká společnost se ubírá po roce 1989 špatným směrem a jen 19% si myslí pravý opak. Ale 49% se udržuje na pozici mezi těmito krajními názory.

35% lidí si myslí, že opatření proti klimatickým změnám jsou nepromyšlená a ohrožují naší ekonomiku. 50% tázaných má neutrální pozici a jen 15% si myslí, že opatření proti klimatické změně jsou příležitostí změnit náš život k lepšímu.

Pokud jde o ochranu přírody, ta by měla podle 34% mít přednost před ekonomickým růstem. Ale 59% dotázaných má neutrální pozici. „Ropáci“, tedy ti, kdo dávají ekonomický růst před ochranu přírody, tvoří jen nepatrnou menšinu (7%) společnosti.

Pokud někdo chce vidět podrobnější údaje o průzkumu, může se podívat na stránky Aktuálně.cz.

Domnívám se, že s výsledky tohoto průzkumu by se měli ve vlastním zájmu seznámit všichni, kdo chtějí pracovat ve veřejné sféře. I když se domnívám, že některým otázkám choulostivější povahy se autoři průzkumu vyhnuli anebo je nezveřejnili.

Česká společnost vstoupila do krize, která se velmi pravděpodobně může s přibývajícím časem stupňovat. A proto by bylo užitečné, aby se v průzkumech tohoto typu, např. v dvouměsíčních cyklech, pokračovalo.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele