Na jedné straně nejsou atentáty vůči politikům ve Spojených státech něčím zcela neobvyklým. Pro mě osobně je samozřejmě největší osobní zkušeností (tedy alespoň na dálku a zprostředkovaně českými médii) dokonaný atentát vůči prezidentovi USA Johnu Fitzgeraldovi Kennedymu v listopadu 1963. Mimochodem, těch hypotéz a scénářů toho, kdo za atentátem na J. F. Kennedyho stál, je celá řada.
Když jsem byl před dvěma lety na Kubě a viděl jsem několik hotelů v Havaně, které do Castrova převratu patřily americké Cosa nostře, kterou vedl na tomto ostrově finančník americké mafie Meyr Lansky, přikláním se spíše k názoru, že něco společného s vraždou amerického prezidenta měli tehdy mafiáni. Komunistická Kuba skoncovala s americkou mafií velmi rázným způsobem. A znalci říkají, že M. Lansky si mohl odvézt z Kuby „jen“ peníze ve vyprázdněném bazénu lodi, která mu patřila. Bylo to prý 300 milionů dolarů. Ale obrovský nemovitý majetek mafie zůstal na Kubě...
Prezident Kennedy svým rozhodnutím v podstatě přerušil krátký pokus o převrat kubánských contras, kteří se vylodili v Zátoce sviní na Kubě a byli dílem zmasakrováni kubánskou armádou a dílem zajati. Americká armáda se na pokyn prezidenta držela stranou.
Byla to velká prohra Spojených států, která však zamezila přímému střetu se Sovětským svazem, který se mezitím stal „ochráncem“ kubánských revolucionářů. Ale samozřejmě, je to můj názor. Mohu se mýlit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV