Nelze mechanicky říci, že vítězí vlastenci proti globalistům, antimigrační aktivisté proti multikulturalistům, kritici uspořádání světa vzniklého po roce 1989 a jeho podporovatelé. Ale v každém případě rebelie, často pohrdavě nazývaná populismem, nacionalismem, rasismem cloumá každou zemí celého našeho světa.

(Mimochodem - ale o to výrazněji vyniká – naprosto absolutní  všenárodní a všenáboženská /včetně muslimů/ semknutost Ruska, které nezná až sebevražedné rozdělení všech společností euroatlantického světa, ke kterému, žel zčásti, ale hodnotově bohudík jen zčásti – patříme.)

A tak u amerických republikánů zvítězil Trump coby prezident, který  představuje snad nejvýraznějšího rebela za posledních 100 let  v americké politice.

A tak Francie bude prožívat svůj souboj mezi vlasteneckou – socialistickou -  antibruselskou  a antiglobalizační stranou vedenou Marine le Pen a jakýmsi Macronem, který  je schopen zcela rozdrtit naděje socialistů prezidenta Hollanda a vymazat stávající přežilé socialisty z francouzské politické mapy.

A tak by bylo možné pokračovat…

Ale my žijeme v této zemičce, uprostřed Evropy, tedy země, o které prý Bismarck říkal: Kdo je pánem Čech, je pánem Evropy…

Říkal – neříkal, nebuďme skromní. Realisticky měl pravdu. Představme si například, že bychom vytvořili priviligované partnerství s Euroasijským svazem, vedeným Ruskem. Jaksi mimochodem, v pohodě a klidně. Garantuji, že by v celé EU nastal poplach prvého řádu, a to bychom ani nemuseli z EU vystupovat, dokud se sama vcelku logicky, tak jako kdysi říše římská – nerozpadne.

Ta odbočka – ohledně významu  naší země – se mohla zdát – příliš velká. Ale bylo zapotřebí konstatovat, že tak jako pád prezidenta Beneše v roce 1948 znamenal konec možné relativně přátelské kooperace mezi Sovětským svazem a Západem, tak jako Havel byl vzýván v USA i západní Evropě, jako jejich člověk a vyzdvihován při každé příležitosti ať již v Bruselu či Washingtonu a byl symbolem podřízení se naší-tehdy východní – Evropy Západu, čeká nás možná nová úloha.

Jaká? Být pragmatickým a inteligentním mostem mezi euroatlantickým a euroasijským světem.

Ne Brusel, ne Berlin, ale Praha se může – a měla by stát – novým centrem propojeného a mírového světa od Atlantiku po Vladivostok.

A tím přecházím ke své úvaze o potřebě sjednocení protestních – rebelských hnutí této země.

Na rozdíl od USA či západní Evropy nejsou u nás politické vztahy vyhrocené k nesnesitelnosti.

To neznamená, že i u nás není politické scéna rozdělena na onu zatuchlou, zkorumpovanou a vlastně již sterilní část, kterou představují síly, jež po bezmála 30 let parazitovaly na své politické moci, ve vládách, krajích i obcích: ODS, ČSSD, KDU-ČSL,TOP 09,STAN zneužívaly po tuto dobu své postavení, jejich kmotři bohatli, země byla značně zdevastována a katolické církvi navráceno to, co nakradla za 300 let od Bílé hory a stále chtějí udržet vše, co se vytvořilo v roce 1989 a dál.

Tyto strany – zkorumpované a parazitující - po mnoho let podporovaly NATO, tedy nejagresivnější světovou vojenskou alienaci, o které právem říká Trump, že se přežila – a má tím na mysli zjevně to, že veškerá její aktivita směřuje k vyvolání vojenského konfliktu s Ruskem, kdy si idioti z těchto stran neuvědomují, že bychom prostě ze světa vymizeli.

Tyto strany - zkorumpované a parazitující – podporují většinové názory Evropské unie a i jejich odpor proti vítací politice je mělký a bezvýznamný.

Tyto strany se nesmí v této zemi dostat do koalice po říjnových volbách v roce 2017.

Proti nim stojí strany, zdánlivě protichůdné, ba dokonce zčásti se střetávající se: ANO – KSČM – SPD…

A jako třesnička na dortu stojí pomyslně v jejich čele prezident Miloš Zeman – nejvýraznější evropská hlava státu bojující proti stávajícímu uspořádání (byť s tím eurem trochu vyšiluje, ale je to prostě jeho jinak neškodná libůstka, protože euro v této zemi nikdy zavedeno nebude).  

Ale všechny tyto strany či hnutí spojuje jedno: Každá z nich – byť jiným způsobem – je protestem proti stávajícímu establishmentu, mainstreamu či politické korupci, která se trvala po oněch bezmála 30 let od roku 1989.

Ve svém souhrnu představují politické uskupení, které  objektivně nemůže pokračovat v onom dosavadním světě, které ví, že je třeba vytvářet prosperující, ale mírové uspořádání Evropy i světa, které nepodporuje sankce proti Rusku a  každý jinak, ale všichni společně chápou, že dosavadní uspořádání Evropy i světa nemá do budoucna šanci.

A tak jsou věci jasné…

Ne Sobotkovi, Fialovi, Kalouskovi, Bělobrádkovi ,Gazdíkovi…Ať zmizí v politickém  suterénu

ANO Zemanovi - Babišovi, Filipovi, Okamurovi…a dohodněte se pánové a soudruzi.