Narodila se 13.11.1923 v Opočně, jako Naděžda Morávková. Už jako mladá se stala členkou České strany národně sociální. Jako studentka medicíny na Karlově univerzitě se zúčastnila známého pochodu studentů na Hrad v únoru 1948. V březnu byla potom jako politicky nespolehlivá vyloučena ze všech vysokých škol v republice. Její následující životní i profesní osudy jsou někdy ne zcela jednoznačné, její oponenti jí vytýkali členství v prorežimních organizacích (ROH, ČSČK) i její zaměstnání na pozici referentky na ministerstvu práce a sociálních věcí. Její uvěznění v létech 1956 – 1959, kdy byla odsouzena za údajnou vlastizradu a špionáž, jí však nikdo nevyčítal. Tohle neumím ani nechci soudit. Každý z nás byl „za komančů“ někde zaměstnán, prakticky každý byl členem odborů. Skutečností je, že pod jejím předsednictvím se Konfederace politických vězňů stala respektovanou organizací, také díky jejím dobrým kontaktům s vrcholnými politiky. Řád T.G.M., který jí byl udělen v roce 2006, asi nedostala náhodou.

Jedno je však jisté. Komunisty ráda neměla. Charakterizuje to její výrok na 22. Kongresu ODS: „Proč jsem dala dohromady komunisty a kůrovce? Oni mají přece mnoho společného, vždyť jde o stejnou zákeřnost a bezohlednost a ničí vše živé, co se jim postaví do cesty.“

V roce 2007 převzala, jako opočenská rodačka, z iniciativy sdružení Abakus a jeho předsedy Jiřího Králíčka, cenu Osobnost rodného kraje Františka Kupky. Spolu s další významnou personou, meziříčským rodákem, arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Měl jsem tehdy tu čest přednášet laudátum při udělování ocenění.

Práci v Konfederaci věnovala všechen svůj čas a své síly. Ty jí bohužel došly v pátek 20. ledna 2017. Odešla k Tomu, ve kterého věřila. Její blízcí a přátelé se s ní rozloučili v pátek 27.1.2017 v bazilice Nanebevzetí P. Marie na pražském Strahově.

Kniha jejího života se uzavřela!