Z veřejných zdrojů se dovídám, že někteří zvolení zástupci do místních samospráv jsou nucení k tomu, aby zveřejňovali svůj majetek. Občanská práva jsou v právním státě zajištěná každému občanovi bez výjimky. Žádný zvolený zástupce nesmí o svá základní občanská práva přijít. Zákon může omezit práva všech občanů.

Přikazovat proti základním právům mohou pouze zákonodárci. Co je k takovým nařízením vede? Vyšší zájem „občanů s právnickým vzděláním“, nebo neporozumění principům demokratického státu? Domnívat se, že z majetkových přiznání lze dovozovat trestnou činnost, je naivní. Trestná činnost musí být doložená skutkem. Na tom je založený princip právního státu.

Jestliže jste, dámy a pánové zákonodárci, vydali předpis o svých nových povinnostech, tak pracujete pro diktaturu. Pro diktaturu zvláštního typu. V naší republice je to diktatura „osob s právnickým vzděláním“ nad osobami bez právnického vzdělání. Tvůrci takové spravedlnosti sedí mezi vámi (Jiří Pospíšil, Kalousek, M. Benda, a bývalí poslanci za strany, které už mezi vámi nesedí).

Ústavní soud prý hledá pravdu. Proto výsledky své činnosti označuje za Nálezy. Obrátit se na ÚS mohou pouze advokáti. Lze takový stav označit jako rovnost občanů před zákonem? Když ÚS nalezne nespravedlnost, měl by automaticky rezignovat na svou funkci, protože dokázal, že je zbytečný. Dokázal, že Ústava je buď špatně napsaná, nebo se nedodržuje. Současný ÚS zruší špatný výrok obecného soudu a řešení nechává opakovat podle existujících předpisů. Třeba do nekonečna. Občané s právnickým vzděláním mají o práci postaráno. Někdo to dozajista zaplatí.

Ústava fungovala v období první republiky. Soudci byli nezávislí a nestranní. Soudce mohl v konkrétním případě rozhodnout pouze jednou. Prokurátoři věděli, co je hierarchie rozhodování. Za všechny prokurátory musí zodpovídat jedna osoba. U nás to má být nejvyšší státní zástupce. Bohužel Pavel Zeman pouze sedí na své funkci, a jakoukoliv zodpovědnost odmítá. Jeho úředníci s oblibou navštěvují poslaneckou sněmovnu, která jim ráda vyhovuje, protože to poškozuje vládní koalici. Že se špiní dobré jméno bezúhonných občanů jim lhostejné.

Aby byla republika demokratickým státem, vláda musí přikázat nejvyššímu státnímu zástupci (Pavlu Zemanovi), aby jeho pracovníci přísně dodržovali pravidla demokratického státu. Domnívám se, že by měl být neprodleně odvolán. Státní zastupitelství musí být součástí ministerstva vnitra, nebo samostatným úřadem.

V zákonodárném sboru je třeba soudcům přikázat, aby respektovali literu Ústavy. Každý senátor a každý poslanec by se měl veřejně vyjádřit k těmto zásadám demokratického státu. Veřejnou formou (Souhlasím, Nesouhlasím).

I. Zákon tvoří hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:

(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,

(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,

(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),

(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,

(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.

II. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.

III. V soudním řízení musí soud vyhodnotit každý předložený důkaz. Soud nemá právo měnit žalobní návrh.

IV. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu. Soud na každém stupni má povinnost vyřešit spor. Nemá právo přikazovat jiným soudům, aby za něho rozhodovaly.

V. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.

V případě souhlasu by soudci okamžitě měli oporu v zákoně, a mohli rozhodovat pravdivě. Během několika let se z republiky stane demokratický stát.

Finanční úspory státu budou velké. Stát nebude vynakládat prostředky za špatná rozhodnutí soudů. Soudní řízení se podstatně zkrátí. Občan bude mít možnost volby soudu. Zákonný soudce bude ten, kdo pachatele jednou odsoudí. Zákonodárci by měli stanovit maximální procento, které může být po dlužníkovi vymáháno. Tím odpadne spousta občanů, kteří na základě mylné teorie (dluhy se musí platit) spadli do dluhové pasti.

Na Letnou nebude třeba svolávat občany, aby požadovali spravedlnost.