Parlament je plný osob "s právnickým vzděláním". Po sametové revoluci se právníkům podařilo vytvořit justiční systém, kde se musí "platit dluhy". Archimedův zákon do tohoto systému nepatří. Do zákona patří to, co vymyslela justiční mafie po sametové revoluci.

Nyní nám budou nové zákony tvořit lékaři, protože zdraví občanů je na prvním místě. Pokud nezasáhne moc zákonodárná, lepších časů se nedočkáme.

Základní zákon právního státu (Listiny práv): "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu."

Na základě uvedené definice se žádný soudce nesmí zabývat tím, jakého původu, vzdělání, či rasy je osoba, která se na soud obrací. Současný výklad právních předpisů pohrdá těmito zásadami. Ústavní soudci si přisvojili pravomoc šetřit, zda osoba která se na soud obrací, má specifické vzdělání právnického směru. Podle Listiny základních práv jsou si svéprávní občané před zákonem rovni. Má-li „osoba s právnickým vzděláním“ právo obrátit se na Ústavní soud, pak má toto právo každý svéprávný občan. Listina vylučuje možnost, aby se soudce zabýval tím, zda občan má nějaké vzdělání. Současný Ústavní soud "nalezne" nespravedlnost, a přikáže jiným soudům, aby rozhodly jinak ("spravedlivě"). Takový výklad spravedlivého rozhodnutí soudu odporuje Ústavě. Soudce, který žalobu přijal (a stanovil výši soudních poplatků) musí rozhodnout podle zákona, nikoliv podle mínění jiných soudců nebo státních úředníků. Povinností Ústavního soudu je zrušit všechny právní předpisy a postupy, které nespravedlnost způsobily, a vrátit řešení sporu tomu soudci, který nespravedlivý výrok vynesl. Předseda ÚS Rychetský tomu nechce rozumět. Ze soudních sporů se stává trapná hra ping-pong. Naše veřejnoprávní levičácká televize jménem Václava Moravce hlasitě souhlasí. A propaguje názor, že Archimedův zákon do zákona nepatří. Ostatní "zákonodárci" jsou spokojení, protože mají zajištěný příjem z pozice "zákonodárců". Tisíce potrestaných dětí za rodiče jim nevadí. Spravedlnost mají zákonodárci a "občané s právnickým vzděláním"..

Správní soudy nepatří mezi obecné soudy. Soud je služba státu za úplatu. Státní úředníci (zástupci) mají řešit spory mezi úředníky jednotlivých rezortů. Z doby totality si přivlastnily pravomoc, která náíleží výhradně obecným soudům. "Prověřování" soudních rozsudků státním úředníkem je příčinou toho, že ze soudních sporů se stává nástroj totalitní moci. Každý občan je v právním státě pod ochranou moci soudní. Je na vůli Parlamentu, zda umožní trestně stíhat zákonodárce. Soud může zákonodárce soudit, ale výkon rozhodnutí soudu může odložit po uplynutí doby imunity. Tak je to přesně napsáno v Ústavě.

Republika musí být řízená krajskými orgány. To jsou volené orgány. Správní soud může zakročit, pokud vyšetřovatel porušil právní předpisy při vyšetřování trestného činu. Takový krok může učinit pouze před rozhodnutím obecného soudu. Dodatečné "ověřování" kroků tajné policie je nepřípustné. Občan musí být pod ochranou moci soudní. Soudce rozhoduje s konečnou platností. Spolupráce bývalých členů tajné policie s ČT (jak jsme několikrát viděli při zatýkání zákonodárců i občanů) je nepřípustná.

Obecný soud nemusí řešit přestupky proti konkrétním veličinám (procento alkoholu v krvi, dovolené rychlosti, a pod.). To mohou činit správní soudy. Obecný soud řeší otázku pravdivosti žaloby. Je-li třeba odborného posouzení, obecný soud si vyžádá výklad soudního znalce.

Zákony matematiky a přírodních věd jsou nedílnou součástí zákona. Jestliže některý soudce tyto zákony nezná (nebo špatně interpretuje), neměl by zastávat funkci soudce. Ústavní soud má povinnost bdít nad dodržováním Ústavy. Když nalezne nespravedlivý výrok soudce, musí takový výrok napravit. Pouhé konstatování je pohrdání Ústavou..

Soudci a státní zástupci ignorují presumpci nevinny. Bez existence trestného činu (nebo takového činu, který trestný čin dokládá), zbavují občany základního občanského práva svobody pohybu (případ Tluchoř). V lepším případě léta soudí bezúhonného občana, kterého někdy odsoudí (Dalík, primátor Svoboda, ministryně Parkanová). Skutková podstata trestného činu je pro některé soudce a státní zástupce cizí slovo.

Máme dvoustupňové soudnictví, proto odvolání pozastavuje výkon rozhodnutí soudce prvního stupně. Soudce, který jednou o případu rozhodl, již nikdy nemůže o tomto případu znovu rozhodovat. Jiné rozhodnutí by bylo učiněné na základě cizí vůle, tudíž by rozhodoval závisle (podjatě). To Ústava výslovně zakazuje. Když soud řeší dvě různá práva, může rozhodnot dovolací soud, který musí být soudem smírčím.

Vláda ustavená po volbách musí mít právo uskutečňovat cíle, kterými získala své voliče. Opozice má právo kritizovat kroky vlády, ale nesmí mít pravomoc znemožňovat vládnutí.

Prvním krokem k tomu, aby se situace zlepšila, je přikázat všem soudcům, že nerespektování Ústavy soudcem nepřichází v úvahu. Zákony matematiky a nejnovější poznatky ze všech věd jsou nedílnou součástí zákona. Bez zásahu zákonodárců se nápravy nedočkáme.

Dovolil jsem si navrhnout potřebné doplnění a úpravu současných právních norem takové, které zaručeně vrátí republiku mezi právní státy:

§ 1. Hierarchické uspořádání lidského poznání a právních norem tvoří zákon, podle kterého soudci rozhodují. Jsou to:
(1) Zákony přírodních a matematických věd, nejnovější poznatky věd lékařských a technických,
(2) Ústava, Listina základních občanských práv a svobod,
(3) nařízení nadnárodních orgánů, kterých je republika členem (EU, NATO),
(4) zákony a zákonná nařízení uvedené ve Sbírce zákonů,
(5) nařízení institucí a osob, které jsou zmocněné nařízení vydávat.
§ 2. O vazebním zadržení občana rozhoduje soudce, který se stává jeho zákonným soudcem.
§ 3. V soudním řízení musí soudce vyhodnotit každý předložený důkaz.
§ 4. Soudnictví je dvoustupňové. Každý spor má nárok na dva zákonné soudce, případně rozhodnutí dovolacího soudu.
§ 5. Státní úředníci plní cíle, které si současná vláda stanovila. Vedoucí státních úřadů jsou za to zodpovědní.
§ 6. Lichva je trestný čin. Vláda stanoví podmínky, kdy se půjčka stává lichvou.

Přijetím těchto "doplňků" Parlamentem se z republiky stane demokratický stát. Pravda bude nejvyšším kriteriem každého sporu.
Soudci, kteří nebudou soudit v duchu těchto doplňků, nemohou zastávat funkci soudce. K soudům se bude chodit pro spravedlnost. Trvání soudních sporů se podstatně zkrátí. Ušetří se náklady na soudní procesy i náklady za špatná rozhodnutí soudů. Přínosy do státní pokladny budou značné.

Obě komory Parlamentu by se měly návrhem zabývat. Pouhé jednání zákonodárců o naznačených problémech zaručeně zlepší právní jistoty občanů i institucí. Současná činnost zákonodárců vedla ve skutečnosti k odbourání politických stran, Občané volí Pravdu a Spravedlnost.

Třicet let po sametové revoluci se republika zmítá v justičním marasmu. Právníci vystudovaní v totalitě nám stále nepokrytě lžou. Zákonodárci a ministerstvo spravedlnosti, kteří vymysleli a schválili Občanský zákoník, se nechtějí vzdát svých „vydobytých“ postů v hierarchii státu. V právním státě může být pouze jeden soud. Zpravidla označovaný jako soud obecný.

Archimédův zákon se i v naší justici musí ctít. Odborník na právo V. Moravec a předseda Ústavního soudu nedošli k tomuto závěru. Archimédes řešil problém, jak se přesvědčit zda zlatník použil všechno zlato na výrobu šperku. Váha jistého množství čistého zlata a stejná váha slitiny zlata a stříbra mají různé objemy. Ve starověku byl Archimédův zákon nedílnou součástí zákona, podle kterého soudci museli rozhodovat. Jinými slovy do zákona musí patřit nejnovější poznatky přírodních a technických věd. Samozřejmě nejnovější poznatky z věd lékařských.