Parlament je plný osob "s právnickým vzděláním". Po sametové revoluci se právníkům podařilo vytvořit justiční systém, kde se musí "platit dluhy". Archimedův zákon do tohoto systému nepatří. Do zákona patří to, co vymyslela justiční mafie po sametové revoluci.

Nyní nám budou nové zákony tvořit lékaři, protože zdraví občanů je na prvním místě. Pokud nezasáhne moc zákonodárná, lepších časů se nedočkáme.

Základní zákon právního státu (Listiny práv): "Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu."

Na základě uvedené definice se žádný soudce nesmí zabývat tím, jakého původu, vzdělání, či rasy je osoba, která se na soud obrací. Současný výklad právních předpisů pohrdá těmito zásadami. Ústavní soudci si přisvojili pravomoc šetřit, zda osoba která se na soud obrací, má specifické vzdělání právnického směru. Podle Listiny základních práv jsou si svéprávní občané před zákonem rovni. Má-li „osoba s právnickým vzděláním“ právo obrátit se na Ústavní soud, pak má toto právo každý svéprávný občan. Listina vylučuje možnost, aby se soudce zabýval tím, zda občan má nějaké vzdělání. Současný Ústavní soud "nalezne" nespravedlnost, a přikáže jiným soudům, aby rozhodly jinak ("spravedlivě"). Takový výklad spravedlivého rozhodnutí soudu odporuje Ústavě. Soudce, který žalobu přijal (a stanovil výši soudních poplatků) musí rozhodnout podle zákona, nikoliv podle mínění jiných soudců nebo státních úředníků. Povinností Ústavního soudu je zrušit všechny právní předpisy a postupy, které nespravedlnost způsobily, a vrátit řešení sporu tomu soudci, který nespravedlivý výrok vynesl. Předseda ÚS Rychetský tomu nechce rozumět. Ze soudních sporů se stává trapná hra ping-pong. Naše veřejnoprávní levičácká televize jménem Václava Moravce hlasitě souhlasí. A propaguje názor, že Archimedův zákon do zákona nepatří. Ostatní "zákonodárci" jsou spokojení, protože mají zajištěný příjem z pozice "zákonodárců". Tisíce potrestaných dětí za rodiče jim nevadí. Spravedlnost mají zákonodárci a "občané s právnickým vzděláním"..

Správní soudy nepatří mezi obecné soudy. Soud je služba státu za úplatu. Státní úředníci (zástupci) mají řešit spory mezi úředníky jednotlivých rezortů. Z doby totality si přivlastnily pravomoc, která náíleží výhradně obecným soudům. "Prověřování" soudních rozsudků státním úředníkem je příčinou toho, že ze soudních sporů se stává nástroj totalitní moci. Každý občan je v právním státě pod ochranou moci soudní. Je na vůli Parlamentu, zda umožní trestně stíhat zákonodárce. Soud může zákonodárce soudit, ale výkon rozhodnutí soudu může odložit po uplynutí doby imunity. Tak je to přesně napsáno v Ústavě.