Nástup: V listopadu 89 jste se drali do sedel. Jenže bitva nedopadla podle vašich představ. Nejen disidenti, ale ani svazáci – mládí světa – nepohrdli šancí, jaká se naskytne jednou za život. Nerozhodovala stranická příslušnost, nýbrž poslušnost.

Všichni se však k lizu nedostali, bylo vylízáno už předem. Příliš mnoho pretendentů a příliš málo prebend. Dojiči se sbíhali k vemenům, ale podojení socialistického státu bylo pečlivě rozepsáno. Hodně nadržených, leč málo připuštěných.

Kapitalismus s lidskou tváří, kapitalismus demokratický – to jsou jen pouťové masky.

Strhli jste pamětní desky z bronzu a svrhli „bývalé“ sochy z mramoru a nahradili je destičkami z plastu a soškami chlapečků močících na mapu republiky. Místo Tondy Práce se před bývalým palácem odborů rozvaluje Churchill, osvědčený hubitel Indů. Po Jakešově prstu lezou nestvůrně vypasené děti režimního sochaře.

Nic nového pod sluncem.

Hvězdář Camille Flammarion svého času vzpomínal na potíže při trigonometrickém měření zeměkoule, jež prováděli francouzští vědci Méchain, Delambre, Biot a Arago těsně po revoluci: „Zeměměřiči vystavěli pyramidy z prken, jež pokryli bílým plátnem, aby byly viditelnější. Ale jaký to nápad – bílé plátno! Který odvážlivec dovoloval si vztyčovati na našich vrcholech právě osvobozených hanebný prapor protirevoluce? Museli ovázati bílé plátno modrými a červenými stuhami.“

Dnes by s tak prostým trikem nevystačili.

Přespávali v hotelu Praha bolševičtí papaláši? Zbourat! Řídil Transgas – Ústřední dispečink tranzitního plynovodu na Vinohradech dodávky rudého plynu? Odstřelit.

A Sputnik V? Co znamená ono V? Vítězství? To nelze připustit, i kdyby covid na smrtce jezdil.

Kam pohlédneš, tam blbci bez hranic!