Je to velmi blízko, vzdušnou čarou méně než 200 km, po silnici 250 km, k jedné z největší amerických vojenských základen v Evropě Camp Bondsteel umístěné v Kosovu. Z toho důvodu se nedávno konalo jednání amerického Senátu o Balkánu, kde se probíral i celkový ruský vliv v tomto regionu.

Na jednání Senátu okamžitě reagovala ruská strana a prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Marie Zacharovové uvedla, že se jedná o absurdní a nesmyslná obvinění ruské strany z možné špionáže americké základny. Američané uvádí, že se Rusové spoléhají na Trumpův izolacionismus a nezájem o Balkán s tím, že toho využijí k upevnění svých pozic  na Balkáně. Po dubnových raketových útocích USA v Sýrii, však dochází k tomu, že je jasné, že USA nebudou chtít přepustit Rusům iniciativu a to ani zde. Události na Balkánu jsou proto náhle ostře sledovány přes vstup Černé Hory do NATO a několikaměsíční politickou krizi v Makedonii, kde se velmi angažoval americký vysoký úřední ministerstva zahraničí Hoyt Brian. Aby toho nebylo málo zapojuje se i Německo. Podniká úsilí naklonit zbylé balkánské země definitivně k EU – tzn. Západu, a to takzvanou iniciativou „Berlin Plus proces“ ( viz  ), což je jakási finanční a ekonomická pomoc. Týká se to šesti zemí: Srbska, Černé Hory, Albánie, Makedonie a potenciálně Bosny a Hercegoviny a Kosova. Při té příležitosti srbský ministr zahraničí Ivica Dačić upozornil na možné politické konsekvence německého plánu a dal na vědomí, že to Srbsko může také považovat za politické vydírání při čekání na členství v EU.

Do této atmosféry dochází v Srbsku k inauguraci prezidenta dosavadního premiéra Aleksandra Vučiće. Dal si na svém jmenování velmi záležet a šlo o ojedinělou akci, kdy se zde sešli politici jak západu, tak Ruska. Navíc zde byli zástupci NATO a OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti). Zatímco Srbsko bylo dosud jen v roli pozorovatele v OSKB, letos je to poprvé, kdy se aktivně účastí manévrů této organizace a v říjnu se bude v Bělehradě konat fórum OSKB nazvané „Aktuální problémy zabezpečení evroasijské obrany“ určené studentům a kadetům vojenských škol.

Hřmění z Balkánu

Atmosféru boje o země západního Balkánu se snaží analyzovat nová studie známého londýnského Mezinárodního institutu strategických IISS a nazvala ji „Balkan rumblings“ (Hřmění z Balkánu). I přes emotivní titulek se již v úvodních větách dozvídáme, že světu z této oblasti i přes ono burácení – hřmění nehrozí nic vážného.

„K zastrašující pověstné proklamaci o válce na Balkánu se tato oblast světa dostává do zorného pole díky rostoucí pozornosti ze strany Ruska a následně lze k tomu přičíst aktivity džihádistů. Přesto je zde hlavním problémem eroze demokracie a špatné řízení státu, nad čímž se přimhuřuje oko jen proto, aby se zajistila stabilita potřebná pro vstup těchto zemí do EU,“ píše se v úvodu zprávy a bosenský server Bosnia Times příznačně nazval tyto země „stabilokracie“.

Úvod analýzy IISS rozebírá skutečnost, že Rusko přebírá v tichosti kontrolu nad slovanskými a křesťanskými regiony Balkánu a radikální islamisté pro změnu uzurpují kus svého koláče v muslimských částech. „Rusku se se svojí chytrou politikou daří navracet do předchozích tradičních pozic, ale na druhou stranu se musí uznat, že se také daří místním vůdcům potlačit rozpínavost džihádistů. Balkánští vůdci v rámci svého předvolebního boje hrozí svým sousedům válkou, ale není to myšleno vážně. Aniž bychom si všimli, Balkán se od konce devadesátých let dosti proměnil. Nicméně tento region získává na strategické důležitosti tím, jak o něj se zvyšuje zájem Ruska,“ píše se ve studii.

Na ruský vliv poukazují britští analytici na základě zpráv z médií a vyjádření ruského velvyslance v Makedonii, že „Rusové hodlají v zemích západního Balkánu vytvořit neutrální až proruský blok v jednotlivých zdejších regionech.“ Je to prohlášení Olega Šerbaka, který obhajoval předchozí závěry ruského ministerstva zahraničí k Makedonii, ve kterém se uvádí, že se Rusko nevměšuje do vnitřních záležitostí Makedonie, ale naopak podporuje stanoviska a pozici této země vůči vměšování Západu. „Vy, Makedonci si sami dokážete vyřešit své problémy a sami víte, jakým směrem se máte vydat… Žádné rozhodnutí z zvenčí vám nezajistí stabilitu země,“ komentoval makedonskou vnitropolitickou situace Šerbak, což mnohé západní politiky popudilo.

IISS dále ve své zprávě problematizuje Srbsko, které je vojensky sice neutrální, ale je příznivěji nakloněno vůči Rusku, pro velkou popularitu Putina a vláda nynější prezidenta Vučiće měla za jeho premiérování dobré vztahy s Moskvou. „Vučič si přeje mít dobré vztahy s Východem i Západem a inklinuje tímto k historicky známému Titovu schématu neangažovanosti. Navíc si hýčká své vztahy s Čínou a arabskými zeměmi Zálivu, které ve velkém investují v Srbsku (například velký urbanistický projekt „Bělehrad na vodě“ viz video ).

Do jaké míry je však situace zejména v Srbsku nejasná, na jakou stranu se vlastně tato země přiklání je nejasné. IISS tvrdí, že prezident Aleksandar Vučić nejvíce slyší na slova německé kancléřky Angely Merkelové.

IISS ve své zprávě se rovněž nevyhnulo analýze v úvodu uváděného ruského humanitárního centra v Niši a tvrdí, že ani Merkelová tomuto centru nevěří a že jeho účelem má být snadná elektronická kontrola různých cílů, a to zejména americké vojenské základny, kde je umístěno 4352 vojáků jednotek KFOR, jejichž oficiálním posláním je zajištění bezpečnosti Kosova.

V tomto případě ale nehraje USA a Západem podporovaný možný vznik kosovské armády, což by zásadně narušilo zdejší rovnováhu sil a tím i bezpečnost regionu.

 Pozn. Včera server deníku Washington post zveřejnil krátký článek s názorem na chování Srbska a Vučiće, kde rovněž se citací Floriana Biebera, ředitele Centra pro studium jihovýchodní Evropy na univerzitě v Grazu uvádí termín "stabilitocracy."  Bieber se odvolává na svého kolegu, Pavloviće, strůjce tohoto termínu, který pod tím chápe polo-autoritativní režimy (více ZDE).

Mirko Raduševič

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.