Je to velmi blízko, vzdušnou čarou méně než 200 km, po silnici 250 km, k jedné z největší amerických vojenských základen v Evropě Camp Bondsteel umístěné v Kosovu. Z toho důvodu se nedávno konalo jednání amerického Senátu o Balkánu, kde se probíral i celkový ruský vliv v tomto regionu.

Na jednání Senátu okamžitě reagovala ruská strana a prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Marie Zacharovové uvedla, že se jedná o absurdní a nesmyslná obvinění ruské strany z možné špionáže americké základny. Američané uvádí, že se Rusové spoléhají na Trumpův izolacionismus a nezájem o Balkán s tím, že toho využijí k upevnění svých pozic  na Balkáně. Po dubnových raketových útocích USA v Sýrii, však dochází k tomu, že je jasné, že USA nebudou chtít přepustit Rusům iniciativu a to ani zde. Události na Balkánu jsou proto náhle ostře sledovány přes vstup Černé Hory do NATO a několikaměsíční politickou krizi v Makedonii, kde se velmi angažoval americký vysoký úřední ministerstva zahraničí Hoyt Brian. Aby toho nebylo málo zapojuje se i Německo. Podniká úsilí naklonit zbylé balkánské země definitivně k EU – tzn. Západu, a to takzvanou iniciativou „Berlin Plus proces“ ( viz  ), což je jakási finanční a ekonomická pomoc. Týká se to šesti zemí: Srbska, Černé Hory, Albánie, Makedonie a potenciálně Bosny a Hercegoviny a Kosova. Při té příležitosti srbský ministr zahraničí Ivica Dačić upozornil na možné politické konsekvence německého plánu a dal na vědomí, že to Srbsko může také považovat za politické vydírání při čekání na členství v EU.

Do této atmosféry dochází v Srbsku k inauguraci prezidenta dosavadního premiéra Aleksandra Vučiće. Dal si na svém jmenování velmi záležet a šlo o ojedinělou akci, kdy se zde sešli politici jak západu, tak Ruska. Navíc zde byli zástupci NATO a OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti). Zatímco Srbsko bylo dosud jen v roli pozorovatele v OSKB, letos je to poprvé, kdy se aktivně účastí manévrů této organizace a v říjnu se bude v Bělehradě konat fórum OSKB nazvané „Aktuální problémy zabezpečení evroasijské obrany“ určené studentům a kadetům vojenských škol.

Hřmění z Balkánu

Atmosféru boje o země západního Balkánu se snaží analyzovat nová studie známého londýnského Mezinárodního institutu strategických IISS a nazvala ji „Balkan rumblings“ (Hřmění z Balkánu). I přes emotivní titulek se již v úvodních větách dozvídáme, že světu z této oblasti i přes ono burácení – hřmění nehrozí nic vážného.

„K zastrašující pověstné proklamaci o válce na Balkánu se tato oblast světa dostává do zorného pole díky rostoucí pozornosti ze strany Ruska a následně lze k tomu přičíst aktivity džihádistů. Přesto je zde hlavním problémem eroze demokracie a špatné řízení státu, nad čímž se přimhuřuje oko jen proto, aby se zajistila stabilita potřebná pro vstup těchto zemí do EU,“ píše se v úvodu zprávy a bosenský server Bosnia Times příznačně nazval tyto země „stabilokracie“.