Desatero Základních Lidských Práv pro 21. století:

1. Mám právo vybrat si jakékoliv pohlaví, které si vymyslím.
2. Mám právo vstoupit do svazku zvaného manželství s kýmkoliv a s čímkoliv.
3. Mám právo zplodit tolik dětí, kolik chci, a pokud je pak nemohu uživit, mám právo sáhnout prostřednictvím státu pro peníze do cizích kapes.
4. Mám právo brát svoje novorozence i starší nevychované děti do kaváren, restaurací, letadel, autobusů a na další veřejná místa, a to bez ohledu na ostatní.
5. Mám právo beztrestně osočovat, zesměšňovat a urážet všechny, kteří mají jiné názory a životní postoje než mám já.
6. Mám právo vyhýbat se práci, ale požadovat od ostatních peníze na „důstojný život“.
7. Mám právo pod ekologickou, uměleckou či jinou „ušlechtilou“ záminkou vstoupit na cizí pozemek a vniknout do cizí nemovitosti.
8. Mám právo poškozovat si svým životním stylem zdraví a pak žádat po ostatních, ať mi přispějí na nejmodernější léčbu.
9. Mám právo nemýt se, nepřevlékat si oblečení, pokřikovat a páchnout kdykoliv a kdekoliv.
10. Mám právo nezanechat po sobě nic a nechat se pohřbít za peníze ostatních.

***

Čtenář glos Z. Š. mi napsal:
Reaguji tímto na Vaši dnešní citaci z Justova článku o MS ve fotbale v Rusku:

1. Levada Centr plní v Rusku stejně podvratnou roli jako Člověk v tísni v Praze. Personálně je Levada něco mezi Respektem a Klinikou se všemi důsledky. Talleyrand by tedy řekl, a právem: "to nejsou informace, ale zprávy pro tisk".
2. Uruguay je pro Rusy možná zemí neznámou. Nikoli více, než pro Angličana Maďarsko. Plyne z toho něco?
3. "Ruské předsudky vůči cizincům" jsou oblíbeným kanonenfutterem všech pravdoláskařů. Je to lež. V Rusku žije více ras, národů, národností a náboženství, než ve zbytku Eurasie, a to již několik set let. Kdyby žilo v Paříži tolik muslimů, jako v Petrohradě, byla by Francie dávno chalífátem. Kdyby žilo v Berlíně tolik Židů jako v Moskvě, nepřesouvaly by izraelské vládní úřady z Tel Avivu do Jeruzaléma, ale na Unter den Linden.