Skoro mám pocit, že pan poslanec to ani nemůže myslet vážně a že chce rozvířit debatu a odvést pozornost, od vládního přešlapování na místě, někam jinam. Nebudu reagovat na všechno, ale jen na to základní:

1)Provozní úhel pohledu pana poslance je dosti pokřivený. Když totiž dám peníze do banky, tak tím bance nesu prostředky, díky kterým banka vydělává. Srovnávat to s jinými obory je zavádějící. Asi takto - když si nechám opravit auto, tak za tuto službu zaplatím. Logické, jasné. Totéž platí, když třeba využiju službu bankovního trezoru. Nikdo neřekne ani popel. Pokud ovšem servis moje auto bude pronajímat (než si ho vyzvednu), je legitimní chtít po servisu podíl na zisku. Přesně to se děje s penězi klientů. Bankovní klient je v momentě, kdy přijde do banky vložit peníze, věřitelem a banka dlužníkem. Je to on, kdo v zásadě poskytuje službu bance. Mimochodem platit pak ještě vyšší poplatky za „nadměrný vklad" je asi podobné, jako když jdete do restaurace a dáte si řízek za 100 Kč, no a když tam přivedete celou skupinu, která si objedná 50 řízků, místo předpokládané slevy bude stát 120 Kč jeden....?!?

2)Náklady, pane Kubato, o kterých píšete, si banka může legitimně a hlavně transparentně promítnout do úrokové marže. Pak by aspoň bylo jasné, za kolik půjčuje klient bance a za kolik ona klientovi. Poplatky, výjimky, obchodní podmínky, hvězdičky a dodatečné náklady jen znepřehledňují situaci. Proto ona snaha dostat z banky jedno číslo, kde by byly veškeré náklady úvěry (ono známé RPSN). Samotná úroková sazba je často poloviční, zbytek jsou poplatky. Banka se tak na oko může tvářit, že půjčuje vlastně levně.

3)Systém poplatků se nepodílel na tom, že jsme v krizi nemuseli dotovat bankovní systém. Jednak nevím, kde je psáno, že se tak stát musí. Jako pravicový politik byste měl naopak bojovat proti těmto výjimkám (jako váš ministr financí), kdy se podpoří jedno odvětví na úkor ostatních. Druhak náš bankovní systém funguje jinak než americký, u nás nejsou ryze investiční banky, u nás není a nebylo poskytnuto více úvěrů, než je vkladů v bankách. Ale předně - naši daňoví poplatníci už jednou záchranu bankovního sektoru zaplatili a to v řádech stovek miliard v devadesátých letech. Copak si to už nepamatujete? V Americe nyní funguje něco na způsob naší Konsolidační agentury (ČKA). Na druhé straně přiznávám, že je možné, dokonce pravděpodobné, že bankovní poplatky u nás snížily apetit bankéřů na rizikovější obchody.

4)I naše banky pracují s virtuálními penězi, jako banky na celém světě. Nevím, kde jste přišel na to, že tomu tak není. Ty papírky, které máme v peněženkách, jsou dnes takovou menšinou ve finančním světě...

5)Spravedlivá odměna? To je dost provokativní vyjádření od politika, který oslovuje podnikatelskou veřejnost. Kupecké počty stačí a přitom budu velkorysý. Na straně jedné - úroková sazba na spořicím účtu - 1,5% (záměrně zde neuvádím úrokovou sazbu, kterou mají klienti na běžném účtu, kde zbytečně nechávají ležet stovky miliard za 0,01% úrok, ale to je jejich chyba). Na opačné straně - úroková sazba u hypoték cca 4%, u spotřebitelských úvěrů přes 10%, u kreditních karet a kontokorentu kolem 20%. A tak dojdeme k tomu, že úroková marže se pohybuje od stovek do tisíců procent. Je to sice nesrovnatelné, ale bije to do očí v porovnání s dalšími podnikatelskými činnostmi a oblastmi. Nicméně je to v pořádku, když to je někdo ochoten platit.

6)A na závěr jedna opravdová lahůdka - bankovní poplatky jsou pro pana poslance jistotou, že nepřijde o své peníze v bance. I přes nadsázku pana Kubaty (aspoň doufám, že to bylo napsáno s trochou ironie) bych rád připomenul, že za 1) jsou vklady v bankách pojištěné ze zákona a je jedno, jestli banka vybírá poplatky nebo je tzv. nízkonákladová a za 2) poplatky platili i klienti zkrachovalých bank a že by jim to nějak pomohlo, o tom jsem neslyšel.

Přeji pěkné letní dny. Ideální doba navštívit pobočky bank, které jsou jistě klimatizované, v tom vedru se nedá vydržet.

Patrik Nacher
www.bankovnipoplatky.com

Více:
Kubata (TOP 09): Jsou bankovní poplatky nemravné?